Kapitoly
11. 9. 2001
4. 5. 2007
Vděčnost proměňuje
Vděčnost proměňuje můj život. "Jakmile někdo začne děkovat, začne hledět na život novýma očima" (Irmela Hofmannová). Albert Schweitzer radí: "Cítíš- li se slabý, malátný a nešťastný, začni děkovat a hned se ti povede líp." Hledím-li na svůj život s vděčností, temnoty se rozjasní a hořkost dostane jinou chuť. Vděčnost mě chrání před malomyslností a zahořklostí. Přibližuje mě k Bohu. O "veselém" svatém Filipu Nerim se traduje, že měl ve zvyku modlit se následující večerní modlitbu: "Pane, děkuji ti, že dnes věci neproběhly tak, jak jsem si přál já, ale tak, jak… | Přečíst celý článek16. 4. 2012
Vděčnost za bagry
V naší ulici se už víc než půl roku opravuje vodovod a kanalizace. Každý den ráno nás budí hluk sbíječek a kompresorů, pod okny nám burácejí motory těžkých náklaďáků, okna pokrývá každý den nová vrstva narůžovělého prachu. Když dělníci udusávají povrch zahrnutého výkopu těžkým bucharem, drnčí okna i na opačné straně domu, vlastně se nám otřásá celý byt. Okny do ulice vůbec nemůžeme větrat, dokonce ani když se večer už nepracuje, protože sebelehčí vánek zdvihá oblaka prachu. Fakt mě to štve. Nejpodrážděnější bývám v sobotu ráno, protože to je jediný den, kdy nemusím přesně na čas vstávat a… | Přečíst celý článek18. 11. 2008
Ve spárech Gestapa, aneb jak jsem našel své povolání
Jak došlo k zákazu skautingu? Kdo vám to úředně oznámil? Druhého listopadu 1940 mě vyhledali dva členové gestapa a musel jsem s nimi jít do naší skautské klubovny, kde po prohlídce všechno zabavili. Krátce předtím (28. října) jsme v klubovně slavili výročí samostatnosti. Vlčata hlídala venku na chodníku a my poslouchali projev prezidenta Beneše z Londýna. Kluci pověsili na zeď „hakenkrajc“ a na něj jako na kříž přibili obrys naší republiky. Pak jsme vytáhli československou vlajku, zpívali státní hymnu, a nakonec kluci hákový kříž strhli a podupali. Byl jsem na ně hrdý, ale při… | Přečíst celý článek11. 4. 2012
Ve středověku si lidé představovali Boha jako nelítostného soudce
Jedna maminka si vyjela se svou dvanáctiletou dcerou z města na venkov. Jak tak cestují po Bavorsku, míjejí četné křížky podél cest, až se u jednoho z nich zastaví. Maminka vezme dcerku za ruku, přistoupí blíž ke kříži, ukáže prstem na podobu Ukřižovaného a prohlásí: „Od toho tady se drž dál. Ten nabízí jenom utrpení a smrt. A když nejsi ochotna dobrovolně trpět, začne hrozit pekelnými mukami. Takové je celé křesťanství. Nic než utrpení a strach. Varuju tě před ním!“ Měla ta matka pravdu? Je křesťanství opravdu temným náboženstvím? Šíří opravdu jen hrůzu a děs? Ovšem,… | Přečíst celý článek10. 1. 2002
Ve škole
Na této stránce najdete omalovánku s bludištěm. Stránka je určena k vytištění, proto je umístěna na výšku... Když kliknete na obrázek, zobrazí se vám samostatně v prohlížeči a pak si jej můžete vytisknout. (Tato omalovánka je složena ze dvou obrázků.) | Přečíst celý článek29. 5. 2006
Večeře Páně
Toho dne jsme dostali mimořádně bohatou večeři o třech chodech: polévku, v níž plavalo několik fazolí, kousek sekaného masa z rozemletých drobů se šťouchanými bramborami a kyselým zelím a jako dezert sladkou jahelnou kaši, pyré z červené řepy a slazený čaj. Toho dne nemusely pracovní brigády vyrazit ze svého bloku vedle pustého nepoužívaného kostela k zemním pracím. Ve světle několika mihotavých světýlek se zajatci v duchu přenášeli do slavnostně vyzdobeného pokoje tam daleko doma – kde teď právě usedají ke štědrovečerní večeři. Psal se 24. prosinec 1945 a já jsem vyšel ven do… | Přečíst celý článek10. 2. 2004
Věda a víra / Interview s Bohem (7.1.2004)
……………. o čem si budeme povídat dnes? V posledních dnech jsem se nad tím snažila několikrát zamyslet, ale pořád mě nic šikovného nenapadalo. Až včera ráno. To k nám domů přišla taková velmi vzácná a zajímavá návštěva, z hodně velké dálky. Všeho jsem nechala, posadili jsme se a povídali si. Probrali jsme všechno možné a nakonec jsme se dostali až k pavučině. Bylo nám spolu hezky a sama jsem si při tom leccos ujasnila. Tak mě napadlo, že bych něco z toho mohla nabídnout našim posluchačům. Nabídněte - hned po… | Přečíst celý článek11. 9. 2001
Věda a víra - jednota nebo boj protikladů?
Vědec se nesnaží nic dokázat. Snaží se jen zjistit, co se dokáže dokázat samo. (G. K. Chesterton) V povědomí široké, leč nezasvěcené veřejnosti se v průběhu posledního století uhnízdila představa o nesmiřitelném rozporu vědy a náboženské víry. Jde to tak daleko, že když se nějaký člověk náhodou dozví o náboženském přesvědčení u nás žijícího vědeckého pracovníka, nechce věřit svému sluchu, popřípadě svým očím: jak si ten badatel může něco tak protichůdného srovnat ve své hlavě? V horším případě je vědec dokonce podezírán z dvojí tváře; ve svém zaměstnání pěstuje vědu, kdežto ve svém… | Přečíst celý článek3. 9. 2003
Vědecký podklad - první pilíř New Age
Úspěch New Age je z velké části působen jeho údajnými vědeckými základy. Moderní člověk už dlouho sní o smíru náboženství s vědou. Nejlepším náboženstvím by mělo být to, které se vykáže nejsolidnějším průvodním listem. A New Age prý je toho schopen. Klasická fyzika, kterou uvedl do života Newton, už dosloužila. Nahlížela na vesmír jako na velký stroj, jehož jednotlivé části na sebe působí navzájem, a tak se udržují v chodu. Ale nyní bylo dokázáno, že hmota není složena jen z částic, nýbrž i z vlnění, či spíše z vlnění a částic současně. Není významné, že atomový fyzik Fritjof Capra je… | Přečíst celý článek14. 6. 2013
Vědět, nebo znát?
Ať chceme nebo nechceme, mají poctivé žasnutí a nadšení jeden háček. Není možné být nadšený pro někoho, koho neznám, a je bláznovstvím žasnout nad někým, o kom nic nevím. Stojíme tedy před otázkou, která je na tomto místě zásadní: Znám Ježíše Krista? Jsem pro cestu za ním nadšený? Nebo jsem typický českomoravský katolík? „…já jsem přece věřící, jsem katolík, vím moc dobře, jak to bylo s tím Ježíškovým narozením vedle toho osla v maštali…, vím taky, že umřel a potom se jeho mrtvola nějak probrala, nebo co to tam bylo, to už si přesně nepamatuju…, ale… | Přečíst celý článek15. 1. 2002
VelikoMoce - aneb komunistický absurdistán
Říkejme jim třeba otec Petr a otec Pavel. Dva kněží, kteří si užili své v kriminálech, kterými prošli i přes svůj věk. Nikdy ovšem nebyli ochotni se ohnout. Proč také a před kým, a tak je komunisté nešetřili. Nakonec se přece jenom dostali nejen z vězení, ale i na opuštěné fary ve zdevastovaném pohraničí. Věřící zde téměř nebyli, a tak zde "nebylo co zkazit", domnívali se mocipáni. Ale protože kněžím se nesmí nikdy moc věřit, jakýsi člověk jménem Posedlo měl za úkol v té oblasti na ně dohlédnout, návštěvy prověřit, doručovanou poštu okem skouknout - člověk nikdy neví. A otec Petr… | Přečíst celý článek29. 3. 2010
Velikonoce
O slavnostní velikonoční noci opět zazněl v plné síle zpěv „aleluja“, všeobecně známé hebrejské slovo, které znamená „chvalte Pána“. V době velikonoční se šíří toto pozvání ke chvále od úst k ústům, od srdce k srdci. Hlaholí na základě zcela nové události: Kristovy smrti a zmrtvýchvstání. Aleluja rozkvetlo v srdcích prvních Ježíšových učedníků a učednic onoho velikonočního rána v Jeruzalémě … Zdá se, jako bychom skoro slyšeli jejich hlasy: hlas Marie z Magdaly, která jako první viděla zmrtvýchvstalého Pána v zahradě blízko Golgoty; hlasy žen, které ho… | Přečíst celý článek15. 1. 2002
Velikonoce v otázkách
Proč se Velikonoce slaví při prvním jarním úplňku ? Slavení Velikonoc se odvozuje z židovské tradice. Ta byla spojena se dvěma svátky, které souvisejí s obnovou přírody. Prvním z nich byl svátek pastevecký - na jaře se rodí nová zvířata. Druhým byl svátek zemědělský, který je spojen s nekvašenými chleby a pálením prvního snopu úrody. Pro pastevce i zemědělce byl první jarní úplněk začátkem nového roku, a tedy i nového života. Židé pak před cca 3500 lety dali svátku jara nový význam svátkem Paschy: oslavou vyvedení židovského národa z egyptského otroctví. Současný význam pak… | Přečíst celý článek14. 3. 2002
Velikonoční beránek
V dějinách kultur i v dějinách náboženství se stává, že určitá představa je nově pojata a stará forma je pozměněna a naplněna novým obsahem. Je to podobné, jako když se na novou stavbu použije stavební materiál ze zhroucené staré budovy. Tak jsou dnes antické kvádry a sloupy součástí křesťanských chrámů a tureckých opevnění a kameny městských hradeb spolutvoří zdivo měšťanských domů. Současně ovšem jsou tyto proměny v oblasti náboženských představ a vyjádření cestou poznání od intuitivních mlhavých pocitů k pevně formulovaným náhledům a posléze k plnému uchopení určitých skutečností. Z pohledu… | Přečíst celý článek2. 4. 2009
Velikonoční beránek
12 dkg másla 12 dkg cukru 4 žloutky Sůl Citronová kůra Vanilka 3 dkg droždí 1/3 l mléka 50 dkg mouky 4 dkg hrozinek 4 dkg mandlí 3 dkg Másla na formu 3 dkg strouhanky 2 dkg vanilkového cukru na posypání 2 velké hrozinky na oči Podobně jako na mazanec mívala i na velikonočního beránka ze sladkého těsta každá hospodyně svůj vlastní, pečlivě tajený recept. Podle tohoto po generace osvědčeného návodu stačilo umíchat v míse do pěny máslo, přidat sůl, cukr, žloutky, citronovou kůru, mouku, vlažné mléko a vypracovat středně tuhé těsto. Do těsta se vmíchaly hrozinky, loupané… | Přečíst celý článek2. 4. 2009
Velikonoční nádivka
8 žemlí 1/2 kg uzeného vařeného masa 8 vajec pažitka 3 dkg másla. Do vývaru z uzeného masa namočíme nakrájené žemle. Pak je vymačkáme, přidáme do másla utřeného se žloutky. Dobře promísíme a přidáme měkké maso nakrájené na kostičky, pažitku a nakonec sníh z bílků. Tuto jemnou nádivku upečeme na vymaštěném pekáčku nebo v chlebíčkové formě. Hlavičku podáváme teplou s okurkou neb druhý den studenou. (Autor: Marie J.) *** Velikonoční nádivka od Bohunky Ingredience: 6 housek Šálek mléka 4 vejce 6 lžic zakysané nebo sladké smetany 40 dkg vařeného uzeného boku 10 dkg… | Přečíst celý článek19. 11. 2001
Velikonoční příběh pro děti
Víš, kdo to jede na oslátku? Je to Pán Ježíš. Jede do Jeruzaléma. Přichází velký zástup lidí, jsou s nimi i děti. Všichni vítají Ježíše a volají: „Ježíš je náš král.“ V městě Jeruzalémě pozval Pán Ježíš své nejbližší přátele na večeři. Bylo to jejich poslední setkání. Podívej se na Ježíše. Láme chléb a podává jej svým přátelům. Také jim podává kalich a říká: „Vždycky, když spolu budete jíst chléb a pít z kalichu, myslete na mou smrt na kříži“. Dodnes si to v církvi připomínáme. Podívej, co tito muži dělají Ježíšovi! Jeho ruce i nohy přibíjejí k velikému dřevěnému… | Přečíst celý článek15. 1. 2002
Velikonoční svatý týden - cesta s Kristem
Kdo mě následuje, nebude chodit v temnotě, ale bude mít světlo života. (Jan 8,12) Velikonoce nejsou svátkem jako ty ostatní: je to "svátek svátků", "slavnost slavností". (KKC 1169). Slavením velikonočního tajemství se křesťané spojují v důvěrném společenství s Kristem a vydávají se s ním cestou kříže ke vzkříšení a k životu s Bohem. KVĚTNÁ NEDĚLE Oslava Svatého týdne začíná na Květnou neděli průvodem, který symbolicky naznačuje, že následujeme Pána na jeho cestě utrpení a účastníme se jeho kříže, abychom dostali také podíl na jeho vzkříšení a na jeho životě. Tuto… | Přečíst celý článek2. 12. 2002
Velikonoční večeře a zrada mistra
Kde byl dům s místností, v níž Ježíš slavil s Dvanácti velikonoční večeři Nové smlouvy? Je pochopitelné, že budoucí pokolení jevila o toto místo velký zájem. Ježíš však chtěl místo, kde bylo večeřadlo, utajit záměrně. To se mu podařilo. Dům, kde Ježíš slavil se svými učedníky velikonoční večeři, zůstává v tajuplné temnotě. U evangelistů marně hledáme nějakou narážku na to, kde vlastně dům byl. Ježíšův příkaz: "Když vejdete do města, potkáte člověka, který nese džbán vody" (L 22,10) nás přivádí do okolí rybníka Šíloach, z něhož se musela čerpat voda pro velikonoční večeři. Staré… | Přečíst celý článek
Sekce: Kapitoly
