Hospodin pozvedá všechny sklíčené. (Ž 145,14) - Citát z Bible na každý den

Sekce: Knihovna

Eduard Martin

Vánoční znovuzrození (jednoho manželství)

(vyprávění jednoho manžela)

z knihy Ježíšek pro mě , vydal(o): Karmelitánské nakladatelství Kostelní Vydří

Byli jsme mladí manželé a o těch Vánocích jsme měli před rozvodem. Už jsme měli vyplněné formuláře. Ale vlastně – vlastně jsme se měli pořád rádi. Já jsem měl „svou hrdost“, manželka měla „svou hrdost“, a nemohli jsme se odhodlat k tomu, abychom jeden řekl druhému, že rozvádět se nemá smysl. Člověk tolikrát myslí, že je hrdý, a zatím je jenom ješitný.

Žili jsme v jednom bytě – ale nežili jsme spolu. Žili jsme vedle sebe. Kolik lidí žije v jednom bytě, a přitom žijí jenom vedle sebe, a ne spolu. Kvůli dětem jsme sice vyzdobili vánoční stromek, ale já ani manželka jsme se na tyhle Vánoce netěšili, poprvé v životě. Dětem jsme Vánoce kazit nechtěli. A tak jsme jim i pomáhali stavět betlém - rovnali jsme figurky starého betléma a děti se nám svýma maličkýma rukama pletly do práce.

A náhle manželka ukázala Jezulátko. Pohlédla na mě. Ten pohled nikdy nezapomenu, ten pohled svítil odhodláním, zmatkem i láskou.

„Hele,“ řekla.

„Co?“

„Hele, dnes se narodí Ježíšek…“ Mlčela. „Co kdybychom se dnes narodili znovu i my dva?“

Pohlédl jsem na ni. Naše hlavy byly tak blízko, jedna vedle druhé. Sklonil jsem se k ní a políbil jsem ji. Děti si všimly našeho polibku a hned k nám popolezly a smály se, museli jsme je oba políbit také. Pak manželka vzlykla a položila Jezulátko do jesliček.

Andělská vteřina? Vy sbíráte andělské vteřiny, že? Píšete o nich? Tak tohle byla andělská vteřina. Tohle byla naše andělská vteřina, při které se rozhodlo o zbytku našeho života i o životech našich dětí. Často na ni vzpomínám. A vzpomínáme na ni s manželkou každý rok, když stavíme betlém. Už ho stavíme s vnoučaty. A uvědomujeme si, jak smutně by asi vypadaly naše životy i životy našich dětí, kdyby se tehdy nenarodil Ježíšek v našem betlémě... Kdybychom se s manželkou na sebe tehdy nepodívali. Kdyby v sobě nenalezla dostatek odvahy, aby mi řekla to svoje rozhodující „hele“.

Někdy stačí trochu odvahy. Jen trochu odvahy. A zachrání se šťastný život tolika lidem.


Ostatní kapitoly z této knihy na tomto webu:

Kdo se spoléhá na Boha, je jako strom u vody.
(Jr 17,5)

Další zprávy od dobrovolnice Markéty ze siročince v Africe (31.8.2026)

Další zprávy od dobrovolnice Markéty ze siročince v Africe (31.8.2026)
(31. 8. 2026) O pavouky tady není nouze. Občas tu visí na stromě i pavouci ve velikosti dlaně či i trochu větší. Největší problém…

Světový den modliteb za péči o stvoření – 1. 9.

Světový den modliteb za péči o stvoření – 1. 9.
(31. 8. 2026) Světový den modlitby za ochranu stvoření je mezinárodní den slavený 1. září zaměřený na životní prostředí. Slaví se v…

Matka Tereza

Matka Tereza
(29. 8. 2026) Matka Tereza (rodným jménem Agnesë Gonxhe Bojaxhiu * 26. srpna 1910 + 5. září 1997)

Svou budoucnost neznáme. Známe ale Toho, kdo ji zná...

(29. 8. 2026) Nový školní rok přináší velké pohyby ve společnosti a nutnost organizace času a osobního plánování. Mění se jízdní řády…