Kapitoly
29. 5. 2006
10. 2. 2004
Věda a víra / Interview s Bohem (7.1.2004)
……………. o čem si budeme povídat dnes? V posledních dnech jsem se nad tím snažila několikrát zamyslet, ale pořád mě nic šikovného nenapadalo. Až včera ráno. To k nám domů přišla taková velmi vzácná a zajímavá návštěva, z hodně velké dálky. Všeho jsem nechala, posadili jsme se a povídali si. Probrali jsme všechno možné a nakonec jsme se dostali až k pavučině. Bylo nám spolu hezky a sama jsem si při tom leccos ujasnila. Tak mě napadlo, že bych něco z toho mohla nabídnout našim posluchačům. Nabídněte - hned po… | Přečíst celý článek11. 9. 2001
Věda a víra - jednota nebo boj protikladů?
Vědec se nesnaží nic dokázat. Snaží se jen zjistit, co se dokáže dokázat samo. (G. K. Chesterton) V povědomí široké, leč nezasvěcené veřejnosti se v průběhu posledního století uhnízdila představa o nesmiřitelném rozporu vědy a náboženské víry. Jde to tak daleko, že když se nějaký člověk náhodou dozví o náboženském přesvědčení u nás žijícího vědeckého pracovníka, nechce věřit svému sluchu, popřípadě svým očím: jak si ten badatel může něco tak protichůdného srovnat ve své hlavě? V horším případě je vědec dokonce podezírán z dvojí tváře; ve svém zaměstnání pěstuje vědu, kdežto ve svém… | Přečíst celý článek3. 9. 2003
Vědecký podklad - první pilíř New Age
Úspěch New Age je z velké části působen jeho údajnými vědeckými základy. Moderní člověk už dlouho sní o smíru náboženství s vědou. Nejlepším náboženstvím by mělo být to, které se vykáže nejsolidnějším průvodním listem. A New Age prý je toho schopen. Klasická fyzika, kterou uvedl do života Newton, už dosloužila. Nahlížela na vesmír jako na velký stroj, jehož jednotlivé části na sebe působí navzájem, a tak se udržují v chodu. Ale nyní bylo dokázáno, že hmota není složena jen z částic, nýbrž i z vlnění, či spíše z vlnění a částic současně. Není významné, že atomový fyzik Fritjof Capra je… | Přečíst celý článek14. 6. 2013
Vědět, nebo znát?
Ať chceme nebo nechceme, mají poctivé žasnutí a nadšení jeden háček. Není možné být nadšený pro někoho, koho neznám, a je bláznovstvím žasnout nad někým, o kom nic nevím. Stojíme tedy před otázkou, která je na tomto místě zásadní: Znám Ježíše Krista? Jsem pro cestu za ním nadšený? Nebo jsem typický českomoravský katolík? „…já jsem přece věřící, jsem katolík, vím moc dobře, jak to bylo s tím Ježíškovým narozením vedle toho osla v maštali…, vím taky, že umřel a potom se jeho mrtvola nějak probrala, nebo co to tam bylo, to už si přesně nepamatuju…, ale… | Přečíst celý článek15. 1. 2002
VelikoMoce - aneb komunistický absurdistán
Říkejme jim třeba otec Petr a otec Pavel. Dva kněží, kteří si užili své v kriminálech, kterými prošli i přes svůj věk. Nikdy ovšem nebyli ochotni se ohnout. Proč také a před kým, a tak je komunisté nešetřili. Nakonec se přece jenom dostali nejen z vězení, ale i na opuštěné fary ve zdevastovaném pohraničí. Věřící zde téměř nebyli, a tak zde "nebylo co zkazit", domnívali se mocipáni. Ale protože kněžím se nesmí nikdy moc věřit, jakýsi člověk jménem Posedlo měl za úkol v té oblasti na ně dohlédnout, návštěvy prověřit, doručovanou poštu okem skouknout - člověk nikdy neví. A otec Petr… | Přečíst celý článek29. 3. 2010
Velikonoce
O slavnostní velikonoční noci opět zazněl v plné síle zpěv „aleluja“, všeobecně známé hebrejské slovo, které znamená „chvalte Pána“. V době velikonoční se šíří toto pozvání ke chvále od úst k ústům, od srdce k srdci. Hlaholí na základě zcela nové události: Kristovy smrti a zmrtvýchvstání. Aleluja rozkvetlo v srdcích prvních Ježíšových učedníků a učednic onoho velikonočního rána v Jeruzalémě … Zdá se, jako bychom skoro slyšeli jejich hlasy: hlas Marie z Magdaly, která jako první viděla zmrtvýchvstalého Pána v zahradě blízko Golgoty; hlasy žen, které ho… | Přečíst celý článek15. 1. 2002
Velikonoce v otázkách
Proč se Velikonoce slaví při prvním jarním úplňku ? Slavení Velikonoc se odvozuje z židovské tradice. Ta byla spojena se dvěma svátky, které souvisejí s obnovou přírody. Prvním z nich byl svátek pastevecký - na jaře se rodí nová zvířata. Druhým byl svátek zemědělský, který je spojen s nekvašenými chleby a pálením prvního snopu úrody. Pro pastevce i zemědělce byl první jarní úplněk začátkem nového roku, a tedy i nového života. Židé pak před cca 3500 lety dali svátku jara nový význam svátkem Paschy: oslavou vyvedení židovského národa z egyptského otroctví. Současný význam pak… | Přečíst celý článek14. 3. 2002
Velikonoční beránek
V dějinách kultur i v dějinách náboženství se stává, že určitá představa je nově pojata a stará forma je pozměněna a naplněna novým obsahem. Je to podobné, jako když se na novou stavbu použije stavební materiál ze zhroucené staré budovy. Tak jsou dnes antické kvádry a sloupy součástí křesťanských chrámů a tureckých opevnění a kameny městských hradeb spolutvoří zdivo měšťanských domů. Současně ovšem jsou tyto proměny v oblasti náboženských představ a vyjádření cestou poznání od intuitivních mlhavých pocitů k pevně formulovaným náhledům a posléze k plnému uchopení určitých skutečností. Z pohledu… | Přečíst celý článek2. 4. 2009
Velikonoční beránek
12 dkg másla 12 dkg cukru 4 žloutky Sůl Citronová kůra Vanilka 3 dkg droždí 1/3 l mléka 50 dkg mouky 4 dkg hrozinek 4 dkg mandlí 3 dkg Másla na formu 3 dkg strouhanky 2 dkg vanilkového cukru na posypání 2 velké hrozinky na oči Podobně jako na mazanec mívala i na velikonočního beránka ze sladkého těsta každá hospodyně svůj vlastní, pečlivě tajený recept. Podle tohoto po generace osvědčeného návodu stačilo umíchat v míse do pěny máslo, přidat sůl, cukr, žloutky, citronovou kůru, mouku, vlažné mléko a vypracovat středně tuhé těsto. Do těsta se vmíchaly hrozinky, loupané… | Přečíst celý článek2. 4. 2009
Velikonoční nádivka
8 žemlí 1/2 kg uzeného vařeného masa 8 vajec pažitka 3 dkg másla. Do vývaru z uzeného masa namočíme nakrájené žemle. Pak je vymačkáme, přidáme do másla utřeného se žloutky. Dobře promísíme a přidáme měkké maso nakrájené na kostičky, pažitku a nakonec sníh z bílků. Tuto jemnou nádivku upečeme na vymaštěném pekáčku nebo v chlebíčkové formě. Hlavičku podáváme teplou s okurkou neb druhý den studenou. (Autor: Marie J.) *** Velikonoční nádivka od Bohunky Ingredience: 6 housek Šálek mléka 4 vejce 6 lžic zakysané nebo sladké smetany 40 dkg vařeného uzeného boku 10 dkg… | Přečíst celý článek19. 11. 2001
Velikonoční příběh pro děti
Víš, kdo to jede na oslátku? Je to Pán Ježíš. Jede do Jeruzaléma. Přichází velký zástup lidí, jsou s nimi i děti. Všichni vítají Ježíše a volají: „Ježíš je náš král.“ V městě Jeruzalémě pozval Pán Ježíš své nejbližší přátele na večeři. Bylo to jejich poslední setkání. Podívej se na Ježíše. Láme chléb a podává jej svým přátelům. Také jim podává kalich a říká: „Vždycky, když spolu budete jíst chléb a pít z kalichu, myslete na mou smrt na kříži“. Dodnes si to v církvi připomínáme. Podívej, co tito muži dělají Ježíšovi! Jeho ruce i nohy přibíjejí k velikému dřevěnému… | Přečíst celý článek15. 1. 2002
Velikonoční svatý týden - cesta s Kristem
Kdo mě následuje, nebude chodit v temnotě, ale bude mít světlo života. (Jan 8,12) Velikonoce nejsou svátkem jako ty ostatní: je to "svátek svátků", "slavnost slavností". (KKC 1169). Slavením velikonočního tajemství se křesťané spojují v důvěrném společenství s Kristem a vydávají se s ním cestou kříže ke vzkříšení a k životu s Bohem. KVĚTNÁ NEDĚLE Oslava Svatého týdne začíná na Květnou neděli průvodem, který symbolicky naznačuje, že následujeme Pána na jeho cestě utrpení a účastníme se jeho kříže, abychom dostali také podíl na jeho vzkříšení a na jeho životě. Tuto… | Přečíst celý článek2. 12. 2002
Velikonoční večeře a zrada mistra
Kde byl dům s místností, v níž Ježíš slavil s Dvanácti velikonoční večeři Nové smlouvy? Je pochopitelné, že budoucí pokolení jevila o toto místo velký zájem. Ježíš však chtěl místo, kde bylo večeřadlo, utajit záměrně. To se mu podařilo. Dům, kde Ježíš slavil se svými učedníky velikonoční večeři, zůstává v tajuplné temnotě. U evangelistů marně hledáme nějakou narážku na to, kde vlastně dům byl. Ježíšův příkaz: "Když vejdete do města, potkáte člověka, který nese džbán vody" (L 22,10) nás přivádí do okolí rybníka Šíloach, z něhož se musela čerpat voda pro velikonoční večeři. Staré… | Přečíst celý článek22. 1. 2010
Velikonoční vigilie - biblické texty s komentářem lectio divina
Lectio První čtení: Genesis 1,1-2,2 Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi. Země však byla pustá a prázdná, temnota byla nad propastnou hlubinou a Boží dech vanul nad vodami. Tu Bůh řekl: "Buď světlo!" A bylo světlo. Bůh viděl, že světlo je dobré, a oddělil světlo od temnoty. Bůh nazval světlo dnem a temnotu nocí. Nastal večer, nastalo jitro - den první. Potom Bůh řekl: "Ať je obloha uprostřed vod, ať odděluje jedny vody od druhých!" A stalo se tak. Bůh udělal oblohu, která oddělila vody pod oblohou od vod nad oblohou. Oblohu nazval Bůh nebem. Nastal večer, nastalo… | Přečíst celý článek11. 1. 2008
Velká nedorozumění Galileiho procesu
Galileiho proces nebyl konfliktem rodící se vědy s teologií. Mnohé vědecké názory, které hájil, byly známy dávno před ním. Jean Buridan (asi 1300--1358) znal zákon setrvačnosti a důmyslnými myšlenkovými experimenty jej hájil proti představám stoupenců aristotelovské koncepce pohybu. Rozvíjel teorii „impetu“ jako veličiny, která udržuje těleso v setrvačném pohybu. Došel i k tomu, že odporem vzduchu se impetus snižuje. Proslul i v optice a logice. Albert Veliký (asi 1206--1280) radil nespoléhat se na výroky vědeckých autorit při ověřování přírodních zákonů; kladl důraz na experiment a na hledání… | Přečíst celý článek29. 3. 2010
Velký pátek
Velký pátek je dnem, který nám připomíná utrpení, ukřižování a smrt Ježíše Krista. Liturgie církve na tento den neustanovila slavení mše svaté; křesťanské společenství se shromažďuje, aby rozjímalo nad velkým tajemstvím zla a hříchu, které sužují lidstvo, a také aby ve světle Božího slova a s pomocí výmluvných liturgických úkonů prošlo utrpením Páně, které nás z tohoto zla vykoupilo. Po přečtení zvěsti o umučení Páně se shromáždění věřící modlí za všechny potřeby církve a světa, uctívají svatý kříž a přijímají eucharistii, při níž se podávají hostie, které byly předem uchovány ze mše… | Přečíst celý článek11. 9. 2001
Velký třesk - krize teorie ?
1. Úvod Teorie velkého třesku je dítětem našeho století. Rodila se s mnohými potížemi zejména pro svou zřetelnou nekonvenčnost a údajné rozpory se "zdravým selským rozumem". Ihned po svém vzniku narážela i na filosofické námitky, zejména ze strany ortodoxních marxistů, kteří v ní viděli rafinovaný pokus, jak do moderní přírodovědy propašovat zadními vrátky ideu Boha-Tvůrce světa. Z toho důvodu se u nás výrazně opozdila i pouhá popularizace myšlenek této teorie. Vzpomínám si na slavnostní přednášku ruského akademika Jakova Zeldoviče na pražské konferenci Evropské fyzikální společnosti v r.… | Přečíst celý článek16. 10. 2002
Velký třesk bez počátku?
To, co spojuje kosmologické modely, je předpokládaný počátek vesmíru ve velkém třesku. Má smysl se ptát, co předcházelo tomuto třesku? Nebo ukončit vysvětlování na tomto kroku a neptat se dále? Můžeme zaujmout trojí postoj: 1. Pokládat teorii velkého třesku za neukončený stupeň vysvětlení a čekat na další fakta, která by dále osvětlila tento fenomén. 2. Hledat adekvátnější model, který by uspokojivěji vysvětlil empirické skutečnosti, které vedly k teorii třesku a poskytl zároveň nové vysvětlení vzniku vesmíru. 3. Interpretovat počátek vesmíru vyplývající z velkého třesku jako fenomén… | Přečíst celý článek8. 8. 2011
Velký životní úkol - ztratit sebe sama
Jeden ze závěrů, k nimž jsem na základě našich rozhovorů dospěl, zní: V životě nás čekají dva velké úkoly – najít sebe sama a ztratit sebe sama. Sami sebe nacházíme tím, že nalezneme smysl svého života a jsme pak věrní sami sobě. Najít sebe sama ale nestačí – musíme sebe sama rovněž ztratit. Neexistuje lepší způsob, jak ztratit sebe sama, než zasvětit svůj život dávání. Jde o rozhodnutí, že zanecháme svět lepší, než jsme ho nalezli. To nás spojuje jak s budoucností, tak s minulostí. Našemu životu dodává smysl toto spojení s řetězem života. Během rozhovorů jsem… | Přečíst celý článek
Sekce: Kapitoly
