VelikoMoce - aneb komunistický absurdistán

povídka

z knihy Velikonoce - soubor různých textů

Říkejme jim třeba otec Petr a otec Pavel. Dva kněží, kteří si užili své v kriminálech, kterými prošli i přes svůj věk. Nikdy ovšem nebyli ochotni se ohnout. Proč také a před kým, a tak je komunisté nešetřili. Nakonec se přece jenom dostali nejen z vězení, ale i na opuštěné fary ve zdevastovaném pohraničí. Věřící zde téměř nebyli, a tak zde "nebylo co zkazit", domnívali se mocipáni. Ale protože kněžím se nesmí nikdy moc věřit, jakýsi člověk jménem Posedlo měl za úkol v té oblasti na ně dohlédnout, návštěvy prověřit, doručovanou poštu okem skouknout - člověk nikdy neví.

A otec Petr i otec Pavel "sekali dobrotu". Do politiky se nemíchali, návštěv v tom zapadákově měli minimum, telefon měl téměř pořád dovolenou a poštou chodili pravidelné oběžníky z konzistoře, které byly už i tak kontrolovány.

Posedlo již málem ztrácel svou původní obezřetnost, když v tom to přišlo. Zdánlivě naprosto nenápadný, tuctový velikonoční pohled, který posílal otec Petr otci Pavlovi. Na první pohled vše v pořádku. Ale Posedlo to nepřehlédl. Roztřesenou rukou zde bylo napsáno: Radostné velikomoce přeje Petr. Jak už se na ně těším.

Možná, že se vám to divné nezdá. Možná také, že když uvážíte věk obou kněží, nepřekvapí vás ani velikomoce místo velikonoce. Ale Posedlo byl na koni. Konečně zachytil podzemní činnost, konečně vyčenichal rozvracení republiky, konečně se proslaví, bude povýšen, odměněn. A snad si ho pak už konečně také začne všímat paní Krutá, která ho zatím stále přehlíží.

S pohlednicí v ruce radostně vbíhá na místa nadřízená. Mám je, tady to je. Poručík Mříž pročítá pohled sem a tam, dívá se i proti světlu a nic. Co s tím pohledem má být? Nerad by vypadal jako blbec, ale skutečně na něm nic nemůže najít. Posedlo se spokojeně usmívá a chce si své vítězství vychutnat. Vidíte ty velikomoce! Žádné velikonoce, ale velikomoce. To je šifra. Oni se nepřipravují na žádné velikonoce, svátky jara nebo co to mají, oni se připravují na převzetí moci. Oni chtějí vzít do svých rukou moc a to dokonce velikou moc. Radostné veliko-moce a dokonce se nestydí ještě napsat, že se na ně těší.

Pravděpodobně se otec Petr ani otec Pavel nikdy nedozvěděli, proč najednou oba na stará kolena zase přišli o státní souhlas a nesměli dál působit ani v tom víry-prázdném pohraničí.

Ovšem ten výklad o velikomocích je mezi mnohými rozšířen do dnes. Tak si, prosím vás, dávejte velký pozor, když píšete velikoNoční pohledy.

***

Převzato z knihy Josefa Hese: Zpovídačky, kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství.