Ježíš řekl: „Věřte ve mne.“ (J 14,1) - Citát z Bible na každý den

Sekce: Knihovna

O Boží věrnosti

Opět si připomeňme Jóba

z knihy Když dítě nepřichází, aneb vyrovnávání se s bezdětností , vydal(o): Pastorační středisko

6. O Boží věrnosti

Velmi si přeji, aby nás v úvahách o problému neplodnosti provázela myšlenka na Boží věrnost. Nikomu ji nevnucuji, pouze ji nabízím jako připomenutí jednoho z Božích rysů, který nás může provázet, přijmeme-li jej. Přiznala jsem se k tomu, že znalost mnohých pravd mi v určitých fázích života příliš nepomáhala; alespoň tak se mi to zdálo. Proto se zdráhám kohokoli nutit, aby věřil, že Bůh je věrný, připadá-li si právě v tuto chvíli Bohem opuštěný a zapomenutý. Mohu říci: "Bůh je věrný, je s vámi...", ale sama velmi dobře vím, jak prázdně tato slova někdy znějí. Znovu tedy pouze nabízím svůj vlastní subjektivní pohled, svoji zkušenost, své přesvědčení.

Připomeňme si opět Jóba. Setkal se s Boží velikostí, Bůh sám na ni poukázal ve srovnání s lidskou nicotností (z celého textu 38. až 41. kapitoly např. Jób 38,4: "Kde jsi byl, když jsem zakládal zemi? Pověz, víš-li něco rozumného o tom."). Ale pojďme přemýšlet ještě dál. Co je pro nás důležité, není jen vědomí, že Bůh je nepředstavitelně velký a mocný. Tento samotný fakt nás po právu může naplňovat dokonce i hrůzou. To, co pro nás má obrovský, životně důležitý význam, je, že tento Bůh má o nás zájem, že je na naší straně. Čteme-li Starý zákon, přemýšlíme-li nad dějinami izraelského národa, vidíme, že se opakuje stále tentýž motiv: lid je na cestě, snaží se následovat svého Hospodina, ale stále znovu a znovu se od Něj odvrací. Boží požadavky a "nápady" se mu zdají nesmyslné a těžké. Izraelci se tedy často ubírají vlastní cestou, kterou považují za snazší. Bůh jejich rozhodnutí respektuje, sám je nikam netlačí. Stále jde s nimi - jednou si izraelský národ vybral a nehodlá jej tedy jen tak opustit. A tak je to i v našem životě: jdeme se svým Bohem, kterého jsme do nepatrné míry a po svém poznali. Často nerozumíme ani trochu jeho "nápadům", a tak se bouříme. Chvíli jdeme svou vlastní cestou, pak se zase snažíme jít kus cesty s Ním a tak pořád dokola. Jsme-li však k sobě upřímní, pak často při pohledu zpět vidíme, že jsme ani okamžik nešli sami. Tak jako nemám zdání, proč mnozí z těch, kteří touží po dětech, je nemají, tak nevím ani to, proč nás má Bůh rád tak zvláštním způsobem. Proč je ale tak jiný, proč nám nedává jasné odpovědi na naše otázky, proč nás nechává neustále hledat, proč? Neznám odpovědi, ale věřím, že Bůh je dobrý. Věřím, že nám naši svobodu v rozhodování nedává proto, aby nám to nakonec jednou pěkně spočítal. Jsem přesvědčena, že nás Bůh netrestá za to, že se někdy rozhodneme jinak, než (jak my si myslíme) On by si přál - tedy špatně. Vždyť přece Bůh je schopen jakékoli naše rozhodnutí začlenit do svého plánu spásy!

Pro ilustraci opět "příběh ze života". V době, kdy jsme spolu s mým budoucím mužem chodili již asi dva roky, jsem prožila zvláštní, velmi silnou touhu vstoupit do kláštera. Skutečně jsem si přála jít tudy, kudy chce Bůh a poctivě jsem hledala, kam tato cesta vede. Vůbec to nebylo snadné. Rozhodla jsem se pro manželství, aniž bych zaslechla: "Udělej to či ono". Nevím, co se tehdy vlastně dělo: byla moje touha jen lidským výmyslem, pokušením, nebo skutečným Božím voláním? Dnes pro mne tato otázka není podstatná, nepotřebuji už přemýšlet nad tím, zda jsem se kdysi rozhodla správně, nebo ne. Věřím totiž, že Bůh se k našemu manželství přiznal a stále přiznává. On je věrný, věrnější než my.

U proroka Izaiáše čteme:
"Nyní toto praví Hospodin,
tvůj stvořitel, Jákobe,
tvůrce tvůj, Izraeli:
'Neboj se, já jsem tě vykoupil,
povolal jsem tě tvým jménem,
jsi můj.
Půjdeš-li přes vody, já budu s tebou,
půjdeš-li přes řeky, nestrhne tě proud,
půjdeš-li ohněm, nespálíš se, plamen tě nepopálí.'"
Iz 43,1.2

Tento text hovoří o Boží věrnosti k Izraeli. Bůh je Stvořitel; díky němu existuje nejen izraelský národ, ale i celé stvoření. Bůh je původce všeho a všech. A tento Bůh říká Izraeli: "Neboj se, já jsem tě vykoupil". V těchto slovech je ujištění o tom, že Bůh vrací svému lidu právo na jeho jedinečnou existenci, zachraňuje jej z bídy, ve které se nacházel. Povolání jménem pak ukazuje na to, že lid je Božím vlastnictvím, výslovně je zde řečeno: "Jsi můj". Izrael patří Bohu, a ten je mu zcela nakloněn. Ať povedou další cesty Izraele kudykoli, Bůh bude s ním: v pokušení, v těžkostech, v nebezpečí. Nic nemůže Izraeli uškodit. Není zde ale řečeno, že izraelský národ těmito cestami nebude muset jít!

Věřím, že i my, lid Nové smlouvy, můžeme tento text přijmout za svůj. I nás Bůh stvořil a skrze křest mu nezrušitelně patříme. I my jsme byli vykoupeni: skrze Ježíšovu smrt a vzkříšení je nám otevřena cesta k životu, byli jsme jím zachráněni z bídy svého hříchu a jsme zachraňováni stále znova. V listu Římanům čteme: "Jsem si jist, že ani smrt ani život, ani andělé ani mocnosti, ani přítomnost ani budoucnost, ani žádná moc, ani výšiny ani hlubiny, ani co jiného v celém tvorstvu nedokáže nás odloučit od lásky Boží, která je v Kristu Ježíši, našem Pánu." (Řím 8,38.39) Nikde v Bibli nenajdeme žádnou zmínku o tom, že jako lidé, kteří patří Bohu, nebudeme prožívat bolest, nebudeme muset procházet "řekami a ohněm", jak říká Izaiáš. Víme ale, že nic nás neodloučí od Boží lásky. Možná se nám to uprostřed bolesti, která v tuto chvíli zakrývá vše ostatní, zdá jako snadná a laciná útěcha. Ale jsem přesvědčena, že tato "laciná útěcha" je v každém případě jednou z mála našich životních jistot. Bůh se rozhodl nás milovat, a tak nás bude milovat vždycky a ve všem: v naší bolesti, v hříšnosti, slabosti, ve chvíli, kdy se od Něho budeme odvracet, v okamžicích, kdy ho znovu budeme hledat, prostě pořád. Ani my sami nejsme schopni jej odradit od toho, aby nás miloval. Možná pro toto jeho odhodlání ho nazveme spolu s Jóbem hlídačem lidí. Ale pro případ, že bychom se na Něj chtěli přestat hněvat, máme jistotu, že je věrný, že vrátit se můžeme kdykoli.


Ostatní kapitoly z této knihy na tomto webu:

Související texty k tématu:

Jistota křesťanů: Boží věrnost 

Láska v partnerství, manželství:
Manželství / marriage / Ehe / foto: IMA- Romantická zamilovanost je jen částí spektra lásky...
- Věrnost i v temnotě krizí lásky
Manželství = sny v troskách?
- Manželství není vždy procházkou s kytkou v ruce...
- Milovat se navzájem znamená přizpůsobit se
- Otázky a odpovědi k tématu Manželské krize
- Další texty k tématu manželství, partnerství zde  
- web www.manzelstvi.cz

Krize, utrpení:

  • Dětem se předává neuvěřitelná nepravda Dětem vyrůstajícím v našem rozvinutém světě se předává neuvěřitelná nepravda - říká se jim, že většina lidí má naději prožít život až do konce bez utrpení, bez bolesti, bez temnoty. 
  • Stopy v písku Jedné noci se mi zdál sen. Kráčela jsem po pobřeží se svým Pánem. Na temném nebi se promítaly obrazy z mého života. Životní příběh provázely dvoje stopy v písku...
  • Utrpení, krize - základní pohled  Neplýtvejme příliš slovy o utrpení. Nevíme totiž co to utrpení je. Když jsem je doopravdy poznal já, dokázal jsem jenom plakat.
  • Další texty k tématu: krize, utrpení
Kdo se spoléhá na Boha, je jako strom u vody. (Jr 17,5)

Pálení čarodějnic aneb Jak vysvětlit dítěti některé pohanské zvyky

Pálení čarodějnic aneb Jak vysvětlit dítěti některé pohanské zvyky
(25. 4. 2024) Ráda bych se zeptala jak vysvětlit dětem některé pohanské zvyky a svátky. Konkrétně se jedná o 30. dubna, kde je na…

Den skautů - 24. duben

Den skautů - 24. duben
(23. 4. 2024) Na svátek sv. Jiří se připomíná Den skautů.

Den Země - 22. dubna

Den Země - 22. dubna
(21. 4. 2024) 22. dubna si celosvětově připomínáme Den Země. Nejde o svátek, kdy bychom se měli stát pohanskými uctívači Matky Země.…

Bůh mi nepomohl, útočiště nacházím v temnotě

(19. 4. 2024) Od mala jsem byla zneužíváná, nezažila normální rodinu, vztahy. Jen lhostejnost, neupřímnost, samý podraz....…

Papež František se setkal se zástupci dospělé větve italského skautingu

Papež František se setkal se zástupci dospělé větve italského skautingu
(15. 4. 2024) Papež František přijal zástupce italského katolické skautského hnutí dospělých (MASCI) při  příležitosti 70.…