Musíte se narodit znova. (Jan 3,7) - Citát z Bible na každý den

Sekce: Knihovna

Touha po vlastním dítěti

To, co pro mne zůstává těžké

z knihy Když dítě nepřichází, aneb vyrovnávání se s bezdětností , vydal(o): Pastorační středisko

12. Touha po vlastním dítěti

To, co pro mne zůstává těžké, je nemizící touha po vlastním dítěti ve smyslu "kost z mých kostí". Přání prožít těhotenství, porod, zažít pokračování vlastní krve. Dnes se domnívám, že tato touha je něčím, co ještě hezkou řádku let (ne-li celý život) s sebou ponesu, snad něco jako Pavlův osten (2 Kor 12,7). Jako on prosím Boha, aby ode mne byla tato touha odňata, protože bolí, občas mi komplikuje život a navíc se mi zdá nesmyslně nadbytečná. Ale ona zůstává. Proto veškeré mé předchozí úvahy o bolesti jsou v mém případě stále ještě aktuální.

Přetrvání této touhy i po Terezčině příchodu mě zaskočilo. Bolest z jejího nenaplnění je dnes svým způsobem ještě těžší než dřív. Dříve jsem se alespoň mohla domnívat, že adopce je cesta, která můj problém vyřeší. Dnes vím, že část tíhy a bolesti z neplodnosti ze mne sice byla odňata, ale stále jí ještě zbývá dost. Navíc se nyní potřebuji vypořádat s myšlenkami, že si přece už vůbec nemám na co stěžovat. Dřív možná, ale dnes? Mám potřebu se vyrovnat s pocitem, že takovým způsobem o mně může často smýšlet okolí. Opět se snažím přijmout skutečnost, že tohle jsem prostě já - žena, která prožívá velkou radost a štěstí ze svého adoptovaného dítěte, ale současně zakouší i bolest při pomyšlení na to, co nikdy neprožila a pravděpodobně nikdy neprožije. Nechci těm z vás, kteří jste se na podobné cestě ocitli teprve nedávno, brát naději. Chci jen říci, že adoptivní rodičovství tak, jak je zakouším dnes, prostě není a nemůže být stejné jako rodičovství biologické. Byli jsme jiní a svým způsobem jiní zůstáváme - v některých problémech i v mnoha pocitech. Vím ale, že naše další cesta životem nebude v žádném případě neustálé ohlížení se po tom, co mít nemůžeme. Věřím, že řešením je učit se svoji situaci den za dnem víc přijímat, snažit se v ochotě žít i se svojí bolestí plně to, co žít mohu, co mi bylo darováno. Možná se budu vracet k úvahám o bolesti a jejím smyslu stále, ale snad již s větším nadhledem, porozuměním a přijetím. Domnívám se, že i toto je určitá životní náplň, jsme-li ochotni o svém životě uvažovat: stále hlubší vrůstání a chápání toho, co neseme, ať už dobrovolně, nebo nedobrovolně.


Ostatní kapitoly z této knihy na tomto webu:

Motto webu: Ten, kdo doufá v Boha a spoléhá se na něj, je jako strom u vody. (srov. Jer 17,5-8)

Časopis IN! pro dívky na měsíc duben

Časopis IN! pro dívky na měsíc duben
(8. 4. 2021) Duben, měsíc kdy se už opravdu probouzí jaro. Vítáme vše krásné, nový život, jako by nás sama příroda zvala ke chvále…

Připomínka genocidy ve Rwandě (mezinárodní den 7. dubna)

(6. 4. 2021) Genocida – naše národní noční můra – zcela rozvrátila mou zemi. V temném a zmateném světě, který se kolem mě…

Pár velikonočních tónů...

Pár velikonočních tónů...
(5. 4. 2021) Miluji tě, Ježíši...

Pokračuj navzdory veškerému nezdaru...

Pokračuj navzdory veškerému nezdaru...
(5. 4. 2021) Takový je Pán: vyznačuje nové stezky na cestách našich porážek. Vždy je možné začít znovu. (odkaz na…

Velikonoce - informace, význam

Velikonoce - informace, význam
(4. 4. 2021) Květná neděle, Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota; velikonoční vigilie, příběh Velikonoc, mazanec recept

Velikonoční "Pokoj vám", neboli šalóm

(4. 4. 2021) Výraz "pokoj vám", v hebrejštině "shalom", obsahuje a shrnuje jistým způsobem celé velikonoční…