2. 7. 2016, Rh (Foto: IMA) | Sekce: Aktuální téma | Archiv

Jděte přede mnou

Pán ustanovil ještě jiných dvaasedmdesát učedníků, poslal je před sebou po dvou do všech měst a míst, kam chtěl sám přijít, a řekl jim: „Žeň je sice hojná, ale dělníků málo. Proste proto Pána žně, aby poslal dělníky na svou žeň. Jděte! Posílám vás jako ovce mezi vlky. Nenoste měšec, ani mošnu, ani opánky. Když někde vejdete do domu, napřed řekněte: ‘Pokoj tomuto domu!’ Když přijdete do některého města a přijmou vás tam, jezte, co vám předloží, uzdravujte tamější nemocné a říkejte jim: ‘Přiblížilo se k vám Boží království!’ Dvaasedmdesát učedníků se vrátilo a s radostí řekli: „Pane, dokonce i zlí duchové se nám podrobují ve tvém jménu!“ Radujte se ani ne tak z toho, že se vám podrobují duchové, spíše se radujte z toho, že vaše jména jsou zapsána v nebi.“ (srov. Lk 10, 1-20))

Ježíš posílá své učedníky na misie. Posílá je do míst, kam on sám chce přijít, a tak je posílá před sebou, aby druhým přinášeli pokoj, modlili se za potřebné, nechali se vést Božím Duchem a předávali radostnou zprávu o tom, že Bůh o každém z nás ví, že „naše jména jsou zapsaná v nebi“.

Tento návod na misie je platný i dnes. Každý z nás, kdo se konkrétně setkal s Ježíšem ve svém životě a uvěřil mu, je zván tuto radostnou zprávu šířit dál.

Předávat radostnou zprávu můžeme zcela konkrétně, převezmeme-li Ježíšův styl, který poznáváme z bible: je to vydanost, služba, milosrdenství, věrnost, vedení ke svobodě, odpuštění…

Nechme se vést Duchem, aby naše svědectví bylo v dnešní době srozumitelné. Ta srozumitelnost spočívá v pravdivosti našich postojů, v tom, že Ježíšův životní styl nehlásáme jenom slovy, jenom proto, že „se“ to tak má dělat, ale že jsme ho přijali za svůj.

Tip: Zobrazujte si téma týdne na vašem webu

Autor: Rh