Nárožní kámen, ke kterému je několikrát v Bibli přirovnáván Ježíš, může být chápán jako kámen základní, od kterého se vyměřuje půdorys stavby i všechno ostatní, tedy stává se měřítkem všeho. Anebo může být chápán jako kámen, který drží celou stavbu pohromadě.

Každý z nás vyznává svým životem vědomě i nevědomě, komu v životě uvěřil, kdo je měřítkem jeho života a na koho ve všedním dni vsadil svou budoucnost.  Je to svobodná volba každého z nás.  

Buď se měřítkem našeho života se může stát naše „Já“, naše zaměření na sebe, na uspokojení sebe sama. Nebo se naším měřítkem může stát nějaký vnější "náboženský systém" příkazů a zákazů, či nějaká "ideologie". Takový životní styl ale dlouhodobě štěstí a naplnění nepřináší. A v takovém případě se podobáme stavitelům, kteří "nárožní kámen zavrhli…“ 

Anebo se měřítkem našeho života může stát Ježíš a náš osobní vztah k němu. 

Stojí za to uvěřit, že on „stavbu“ našeho života bude „držet pohromadě“ a dá ji pevnost. 
Od takového postoje se pak utváří i náš vztah k bližním a okolnímu světu.

Ve spojení s ním
tak může být náš život
ukotvený, smysluplný, naplněný a užitečný.