To, co cítíme, nejsme my

Překonat v sobě výkyvy nálad

z knihy Chléb na cestu , vydal(o): Karmelitánské nakladatelství

Někdy zažíváme velké výkyvy nálad

Naše citová hnutí stoupají a klesají. Někdy zažijeme velké výkyvy nálad, od rozrušení po depresi, od radosti k bolesti, od vnitřní harmonie po vnitřní chaos. Nepatrná událost, něčí slovo, zklamání v práci - mnoho věcí v nás může spustit takovou houpačku nálad. Změny nálad většinou ovlivnit nemůžeme. Zdá se, že se nám spíše stávají, než abychom si je vytvářeli. Je proto důležité vědět, že náš citový život není totožný s životem duchovním. Duchovní život je život Božího ducha v nás. Když vnímáme citové posuny, musíme spojit svého ducha s duchem Božím a připomínat si, že to, co cítíme, nejsme my. Jsme a zůstáváme, ať už máme jakoukoli náladu, Božími milovanými dětmi.

Musíme zůstat pasivními obětmi našich nálad?

Jsme snad odsouzeni k tomu, abychom byli pasivními obětmi našich nálad? Musíme si říkat, že dnes se cítím skvěle nebo dnes se cítím hrozně? A musíme od druhých vyžadovat, aby se s našimi náladami vyrovnali?

Ačkoliv je těžké zvládat své nálady, můžeme je postupně překonat tím, že povedeme ukázněný duchovní život. Pomůže nám to, abychom podle svých nálad nejednali. Možná se ráno nebudeme "cítit" ve své kůži, protože "pociťujeme", že život nestojí za nic, že nás nikdo nemá rád a že naše práce je hotová nuda. Ale ať už vstáváme v jakémkoli rozpoložení, věnujme malou chvilku čtení evangelia, pomodleme se slovy žalmů a poděkujme Bohu za nový den. Možná pak naše nálady ztratí nad námi svou moc.

Dynamika duchovního života

Náš citový a duchovní život má rozdílnou dynamiku. Vrtkavost citových pohnutek závisí velkým dílem na naší minulosti nebo na současném prostředí. Jsme šťastní, smutní, rozhněvaní, unudění, rozrušení, depresivní, milující, ustaraní, nenávistní nebo mstiví kvůli tomu, co se nám přihodilo v minulosti nebo právě teď.

Zvraty našeho duchovního života závisejí na naší poslušnosti - to znamená na našem pozorném sledování Ducha Božího v nás. Bez toho se náš duchovní život nakonec podřídí jakoby větrem hnaným vlnám našich citů.

Se svolením převzato z knihy
Henri J.M.Nouwena Chléb na cestu,
kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství.
Redakčně upraveno.

Ostatní kapitoly z této knihy na tomto webu:

Autor: Henri J. M. Nouwen

Související texty k tématu:

"Deprese", smutek, negativní pocity
- Nechápat depresi jako něco, co si člověk zavinil
- Jak překonávat deprese
- Jsme obětmi svých nálad?
- Lék, který účinkuje vždycky - důvěřovat v Boha
- Jak se vyrovnat se samotou?
- Příběh o rozladěné kytaře
- Dětem se dnes předává neuvěřitelná nepravda
Pojem "deprese" je v na tomto webu použit spíše jako obecně zažitý termín pro smutek (malomyslnost, melancholii, sklíčenost), reakci na osobní těžkosti, krizi atd. Texty na tomto webu se tedy nezabývají pojmem "deprese" z lékařského odborného hlediska. V případě opravdových depresí je nutné vyhledat odbornou lékařskou pomoc. V případě onemocnění depresemi je třeba uvedené rady v textech na tomto webu tedy kombinovat s instrukcemi ošetřujícího lékaře a dodržovat případnou medikaci. (pozn. redakce)

Duch svatý, letnice:
- Jak nejlépe "realizovat sám sebe"?
- Kdo je Duch svatý, jak působí? (Angelo Scarano)
- Jakých je sedm darů Ducha svatého?
- Příběh svatodušních svátků (pro děti)
- Nevíme, jak se modlit... Roger Schutz
- Další texty k tématu Duch svatý, Letnice zde

Radost:

Nemáme-li žádný důvod k radosti... Nenalézáme-li momentálně ve svém životě žádný důvod k radosti, zůstává nám možnost radovat se z radosti Boží a štěstí, přítomného neustále v hloubi naší duše.
Radost Naše radosti v životě jsou vždy smíšeny s kapkou hořkosti a bolesti. Poznávám ale, že to velice pomáhá.
Radost je přirozený stav života Radost je přirozený stav věcí. To jen my jsme si navykli být naštvaní, dotčení, podráždění a nervózní. Důvodů, proč mít radost a být šťastný, je ale nekonečně mnoho…
Šťastný může být jen ten, kdo dokáže být vděčný Někteří lidé musí neustále dávat najevo nespokojenost, neustále protestovat a reptat, srovnávat se a závidět druhým.
Bůh tě chce vést k radosti Když k nám začnou promlouvat naše temnoty, mohou v nás vyvolat až závrať. Takřka z ničeho ale může vykvést pouštní květ, netušená radost.
Co je pokladem věřícího člověka? Poklad věřícího člověka je radost. Radost z jistoty, že je milován a že se tak může učit milovat.
Děkování nás uzdravuje a naplňuje radostí Umět poděkovat je lékem na naši nevšímavost k drobným darům života a přehnanou citlivost na sebemenší nedostatek. Vděčnost nás naplňuje radostí.
Já - a radostná?! Radost se obvykle chápe jako štěstí, veselost, dobrá nálada. Ale…
Musí existovat radost, která nezávisí na vnějších okolnostech… Jak se já můžu radovat..?!
Měl jsem spoustu peněz, ale stále mi něco scházelo Po ukončení studia jsem si myslel, že až budu mít dostatek peněz a zaplním si skříň elegantními obleky, budu šťastný. Ale nebyl jsem.
Nekaz si radost tím, že budeš někomu závidět to, co ty sám nemáš...