Sekce: Knihovna
Cesta ke svobodě a uzdravení
Odpuštění osvobozuje i nász knihy Chléb na cestu , vydal(o): Karmelitánské nakladatelství
Odpustit celým srdcem druhému je činem osvobození. Zbavujeme toho člověka negativních vazeb, které mezi námi existují. Říkáme: "Už proti tobě nic nemám." Ale to nestačí. Osvobozujeme též sami sebe od tíživé role uraženého. Dokud neodpustíme těm, kteří nás zranili, bereme je všude s sebou, a co je horší, vlečeme je jako těžký náklad. Velkým pokušením je trvat na pocitech hněvu vůči svým nepřátelům, a pak se označit za toho, kdo byl jimi uražen a raněn. Odpuštění proto neosvobozuje pouze druhé, ale také nás. Je to cesta ke svobodě Božího dítěte.
Jak přijmout odpuštění?
Odpuštění má dvě strany: dávat a přijímat. Ačkoliv se na první pohled zdá těžším dávání, často se stane, že nejsme schopni nabídnout druhým odpuštění jen proto, že jsme je sami neuměli přijmout. Ale jako lidé, kteří přijali odpuštění, můžeme v sobě nalézt vnitřní svobodu je také dát. Proč je přijetí odpuštění tak obtížné? Velmi těžko se totiž říká: "Bez tvého odpuštění jsem stále vázán k tomu, co se mezi námi stalo. A jenom ty mě můžeš osvobodit." Musíme si nejen přiznat, že jsme někomu ublížili, ale také s pokorou uznat svou závislost na druhých. Jedině tehdy, když umíme přijmout odpuštění, umíme je také dát.
V odpuštění je uzdravení
Jak můžeme odpustit těm, kteří odpuštění nežádají? Naše nejhlubší touha je, aby odpuštění, které nabízíme, bylo přijato. Vzájemnost mezi dáváním a přijetím je to, co vytváří pokoj a soulad. Ale jestliže je naše odpuštění podmíněno jeho přijetím, zřídka kdy odpustíme. Odpuštění druhým je první a nejpřednější vnitřní hnutí. Je to čin, který z našich srdcí odstraňuje hněv, hořkost a touhu po pomstě a pomáhá nám znovu nabýt lidskou důstojnost. Nemůžeme ty, jimž chceme odpustit, nutit k tomu, aby odpuštění přijali. Možná toho nejsou ani schopni, ani ochotni to udělat. Možná ani nevědí a necítí, že nás zranili. Jediní koho můžeme změnit, jsme my sami. Odpuštění druhým, to je především nejprve uzdravení našeho vlastního srdce.
***
Se svolením převzato z knihy Henri J.M.Nouwena Chléb na cestu, kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství.
Ostatní kapitoly z této knihy na tomto webu:
Autor: Henri J. M. Nouwen
Související texty k tématu:
Odpuštění, smíření:
- Chceš-li být otrokem nějakého člověka, nesnášej ho
- Odpuštěním prospíváme i sobě
- Myšlenky na pomstu
- Odpustit neznamená zapomenout
- Odpuštění tě vnitřně osvobodí z moci těch, kteří ti ublížili...
- Člověk může změnit svůj osud
- Jak mohu odpustit dozorci SS?
- Ke zdravým vztahům patří i omluva...
- Jak si nenechat ničit život starými křivdami?
- Věřím v ... odpuštění hříchů...
- Vězení s klíčem uvnitř
(Vnitřní) uzdravení:
- Lidské chování je hluboce ovlivňováno nevědomím
- Staré zážitky mohou ovlivnit to, co prožíváme nyní
- Nenávist k rodičům se může promítat i do ostatních vztahů
- Mám tě ráda mami, ale nenávidím, cos mi udělala
- Vypořádání se s minulostí je možné
- Jak se vyrovnat s vnitřními zraněními?
- Chci se uzdravit - jedinečné rozhodnutí
- Ježíš uzdravuje tvé srdce
- Ježíš nepřišel uzdravit jen "duši", ale celého člověka
- Láska Boží léčí naše náruživosti a závislosti
- Odpuštění má uzdravující účinky
- viz téma: zranění, minulost