Sekce: Knihovna

Salvatore Tumino

Uzdravení zraněných emocí

z knihy Ježíš uzdravuje tvé srdce , vydal(o): Paulínky

Některé zážitky mohou nepříznivě ovlivnit to, co prožíváme nyní. Vyvolává-li ve mně určitá situace neobvyklou reakci, musím se jít podívat, co za tím leží. Zcela jistě jsem už prožil podobnou situaci a mám z ní traumatický zážitek. Obvykle není obtížné dobrat se této situace, protože obyčejně se mi stále vrací na mysl. Musím ji, jak jsem již dříve řekl v kapitole o strachu, prožít s Ježíšem.

Musíš odpustit všem lidem, kterých se to týká. Musíš odpustit sobě samému, musíš přijmout Boží vůli. Obětuj Bohu celou událost, znovu oživ pocity, které se v tobě vynořily. Nezůstávej ale u toho – obětuj vše Bohu a on tě jistě povede dále. Jaká dramata jsme si v minulosti museli prožít – nespravedlnosti, pomluvy, nedostatek bezpečí. S Ježíšem však můžeš tato dramata znovu prožít a upokojit své srdce. Jak je ale s Ježíšem prožít?

Musím vstoupit v pokoji do modlitby, třeba i zavřít oči a snažit se vybavit si znovu onu událost, která mě traumatizuje. S jedním důležitým rozdílem – pokusím se představit si ji s tím, že se Bůh přibližuje právě v této obtížné životní chvíli ke mně. A tak se pokusím prožít tuto situaci znovu, nově, s Ježíšem.

Mnohokrát jsem byl svědkem toho, jak zranění lidé mohli silně zakusit uzdravení, když se jim podařilo vybavit si celou situaci v Ježíšově přítomnosti a když přemítavě probrali onu scénu společně s Ježíšem. V modlitbě prostřednictvím nazírání zakusili Ježíšovu přítomnost, který přicházel k nim a daroval jim svou ochranu, pokoj, světlo, radost. Tato událost, která působila tolik dalších problémů, se v Ježíšově světle a díky jeho přítomnosti proměňovala a získávala nový význam.

Jedna zkušenost za všechny: Jedna maminka ztratila pár dnů po porodu svou holčičku. Celou událost sice prožila ve víře, ale uzavřela se do své bolesti. Nechala svůj život zamrznout ve chvíli, kdy zjistila, že její dcera už není naživu. A tam, do své bolesti, nedokázala nechat vejít nikoho, ani Ježíše. Společně s jejím manželem jsme se s ní modlili a já ji vyzval, aby opět prožila nejhorší okamžik, který prožila – tentokrát s Ježíšem. A ona ve chvíli modlitby zakusila mimořádnou zkušenost: znovu viděla onu scénu, kdy holčička před smrtí plakala, a ona ji nemohla utěšit. V té chvíli viděla Ježíše, jak k ní a k miminku přichází se slovy: „Teď odchází se mnou, neměj o ni starost.“ Holčička, svěřená do rukou Ježíše, přestala plakat. Když maminka viděla, jak odchází v jeho náruči, její srdce nalezlo pokoj. Konečně se uzavřené srdce otevřelo pokoji, naději, světlu. Do největší bolesti, kterou člověk může prožít, do ztráty vlastního dítěte, Kristus vstoupil, aby přinesl své světlo a svou spásu.

Neexistuje žádná bolest, žádná skutečnost či zkušenost z tvé minulosti, kterou by Ježíš uzdravit nemohl. Dříve jsem si vždy myslel, že vlastní minulost nelze změnit. Nyní vím, že ačkoli minulé události zůstávají stejné, způsob, jak je prožít a jaký k nim máme vztah, lze zcela změnit. Ježíš dokáže vstoupit i do naší minulosti a zachránit ji tím, že nás uzdravuje z každého zranění, které je s naší minulostí spojeno.

Ostatní kapitoly z této knihy na tomto webu:

• Odpuštění je Boží dar
• Nenávist k rodičům se promítá i do vztahů k jiným lidem
• Osvobození od strachu k životu v důvěře v Boha
• Od závislosti na televizi k podřízení se Ježíši