Kapitoly
13. 7. 2011
21. 1. 2002
Uzdravený Náman
Na této stránce najdete omalovánku s biblickým odkazem Stránka je určena k vytištění. Když kliknete na obrázek, zobrazí se vám samostatně v prohlížeči a pak si jej můžete vytisknout. | Přečíst celý článek14. 3. 2005
Uzdravující láska
V různých rozhovorech narážím opakovaně na to, co mnohé v dětství nejvíce zranilo: na nedostatek lásky. Dotyční si jasně uvědomovali, že nebyli bezvýhradně přijímáni. Tak jako každé dítě toužili po bezpečí u své matky, ale když měla maminka moc práce a nedokázala jim ono útočiště poskytnout, stáhli se do sebe a lásku v sobě potlačili. Vnímat touhu po ní, avšak nemít možnost ji naplnit, by pro ně bylo příliš bolestné. Toužili po tom, aby si jich otec všiml a projevil jim uznání, aby je pochválil a věnoval jim svou pozornost. Byl-li však zcela pohlcen svou prací, jejich touha po otcovské lásce… | Přečíst celý článek30. 5. 2002
Uzdravující pád do hříchu
Stále znovu a znovu C. G. Jung poukazuje na to, že cesta k "polidštění" vede přes sestup do podsvětí, do nevědomí. Jednou cituje dokonce Ef 4,9: "Když však vystoupil, znamená to, že musel předtím sestoupit dolů na zemi" - a je toho mínění, že psychologie žádá přesně totéž, ačkoliv jí tolik křesťanů nemůže přijít na jméno. Psychologie se maluje tak černě, jak jen možno, protože - zcela v souladu s křesťanskou symbolikou - učí, že nikdo nemůže vystoupit vzhůru, kdo nesestoupil dolů". Jung poukazuje na to, že Kristus jako veliký Novátor byl popraven se zločinci. To, co… | Přečíst celý článek3. 6. 2002
Užitek z ďábla
Existuje vůbec ďábel? "Zapomněli jsme, že v minulosti používali ďábla pro pronásledování čarodějnic, bludařů a jiných podobných lidí?" Ne, nezapomněli jsme, ale pro stejné účely se používal - a bohužel používá - ještě víc Bůh než ďábel. Zrušíme také Boha? Nikdo nebyl tak rád, že je odmytizován, jako démon, je-li pravda - jak bylo řečeno - že "jeho největším trikem bylo, když namluvil lidem, že neexistuje" (Ch. Baudelaire)… Dokonce i mnozí věřící a někteří teologové se nechávají zastrašit: "Ano, ale mohl by skutečně stačit předpoklad, že jde o symbol,… | Přečíst celý článek2. 8. 2002
V Bibli není napsáno: ´Miluj svého bližního místo sám sebe!´
Odtud padá i nové světlo na příkaz Ježíše, který jej dává do jedné roviny s přikázáním o lásce k Bohu: "Miluj svého bližního jako sám sebe!" (Mat. 22,39; Mar. 12,31; Luk. 10,27b) V bibli se toto přikázání objevuje poprvé v 3.Moj. 19,18b. Kromě těchto zmíněných míst takový příkaz nacházíme v Novém zákoně ještě na třech dalších místech, a to v závažné souvislosti. V Gal. 5,14 je v tomto jednom přikázání shrnut celý zákon; v Jak. 2,8b je tento příkaz označen jako naplnění královského zákona a v Řím. 13,9b jako shrnutí všech přikázání. Je dobré si tato místa přečíst. Ve výzvě -… | Přečíst celý článek19. 6. 2003
V buši mezi africkými domorodci
Poté co jsem v Africe vystudoval a byl vysvěcen na kněze si mě zavolal biskup. Z toho, co mi nabízel, jsem si vybral práci mezi domorodci, nedaleko od Montebella. Lepší začátek své kněžské služby jsem si ani nemohl přát. Na území velkém přibližně 25 x 25 km bylo patnáct tisíc domorodců a pět misijních stanic. Ta hlavní se jmenovala Mbava podle malé říčky Mbáva. Stála na malém pahorku a viděl jsem z ní široko daleko. Kostel nebyl starý, byl postaven v roce mého narození – 1921. Farní dům, spíše domeček, z hlíny a kamene měl jednu ložnici a jeden obývák a záchod s umyvadlem. Žádná elektřina,… | Přečíst celý článek22. 2. 2023
V čem je smysl křtu?
Každá společnost má nějaký iniciační rituál. Může to být šéf nějaké firmy, který svolá své zaměstnance a představí jim nového kolegu. Ten pak dá jako „zápisné“ lahev něčeho ostřejšího, všichni vyjádří svou spoluúčast a pak se každý vrátí ke svému „verpánku“. Podobně každá náboženská komunita má svou iniciaci ať už po narození nebo na prahu dospělosti. Nejinak tomu je u křesťanů. Křest má dvě roviny: horizontální a vertikální. První rovina je uvedení do společenství věřících. Je to potvrzení, že nově pokřtěný křesťan je součástí skupiny lidí po celém světě, na… | Přečíst celý článek21. 1. 2002
V getsemanské zahradě
Na této stránce najdete omalovánku s biblickým odkazem Stránka je určena k vytištění. Když kliknete na obrázek, zobrazí se vám samostatně v prohlížeči a pak si jej můžete vytisknout. | Přečíst celý článek29. 7. 2005
V hořícím městě
Dva dni předtím, co měl nový biskup světit kostel Nejsvětějšího Jména, uslyšel kanovník Smith uprostřed noci řvát sirény, jak říkali tomu poplašnému zařízení jeho farníci; nebyl tím však nikterak polekán, poněvadž je slyšel už tolikrát, a nikdy se nic nepřihodilo. Trápil ho revmatismus a nohy měl jaksi ztuhlé a celé bolavé, a tak zůstal ležet potmě, až bude odtrouben konec poplachu, a obětoval zatím své trápení všemohoucímu Bohu a prosil ho, aby je ráčil přijmout za to, že on sám i ostatní svět na něho tolik zapomíná. Avšak "konec poplachu" se stále neozýval; místo toho bylo slyšet rány a… | Přečíst celý článek13. 3. 2003
V každém člověku je Kristova tvář
Tahle něžná, vrásčitá tvář drobné ženy je jistě jedním z nejzářivějších světel v temnotě dneška. Nedávno ji navštívil americký evangelizátor Billy Graham. Poslechněme si, jak svůj zážitek popisuje: ,Když nás představili, sloužila právě umírajícímu a držela ho v náručí. Počkal jsem, dokud mu nepomohla přijmout smrt. Když zemřel, potichu se pomodlila, jemně ho uložila zpět na jeho lůžko a obrátila se, aby mě přivítala. Ten den jsme spolu mluvili až do soumraku. Svou lámanou živou angličtinou se mě zeptala, jestli chci slyšet něco o jejích zkušenostech s hladovými a umírajícími. Své… | Přečíst celý článek23. 3. 2010
V koncentráku nám pomáhaly dvě věci
Na šestadvacítce zorganizoval jeden vězeň takový program, řekl bych vyprávění, abychom nevyhořeli. Počkali jsme, až nás večer zamknou, a začali si potichu povídat. „Čím seš?“ „Zahradníkem.“ „Tak nám budeš vykládat o zahradničení.“ A vězeň začal ostatním vyprávět o maceškách… „Co děláš ty?“ „Já vyrábím brýle,“ řekl dotyčný a začal vykládat, co všechno jeho práce obnáší. Dodnes si pamatuji adresu jeho závodu: Praha 2, Ječná 5. Pokaždé, když jdu v Praze kolem toho domu, na toho muže si vzpomenu. Tímhle způsobem jsme se… | Přečíst celý článek26. 3. 2003
V kvádrech pískovce
Modlitby duše a němého srdce smlčených proseb Ztajené modlitby bolesti ztráty s hořkostí v ústech Bezdeché modlitby výkřiku zúženým hrdlem Modlitby odevzdání vyslyšení prahu smrti překročení vysvobození Navěky všechny zůstanou v kvádrech pískovce zapsány do zdi | Přečíst celý článek10. 5. 2010
V modlitbě jde o volbu priorit
Proto si troufám tvrdit, že v modlitbě jde o volbu priorit, neboli o stupeň víry a lásky. Ten není vždycky úměrný čistému času strávenému modlitbou, nýbrž touze být s Bohem. A má-li pak někdo denně čas zastavit se s deseti lidmi po pěti minutách i více, zatelefonovat řadě známých, dívat se hodinu i více na televizi, alespoň letmo přečíst noviny atd. atd., ale už týden mu nevyšel čas ani na patnáct minut osobní modlitby, je to skutečně záležitost priorit, nikoliv času. V podstatě jde o problém nedostatku lásky k Bohu – a nakonec lásky k sobě samému, protože z naší modlitby nezískává… | Přečíst celý článek26. 2. 2003
V modlitbě používejte vlastní slova
Během hledání budete muset projít bolestí, úzkostí, nadějí, očekáváním - celou škálou lidských pocitů. Bůh bude tím, po kom toužíte a tím, kdo vám způsobuje zklamání. Bude tím, po kom dychtíte a tím, koho nenávidíte, protože vám uniká. Tím, kterého milujete nade všechno, bez koho nemůžete žít a komu nemůžete odpustit, protože vám neodpovídá, a ještě mnoho a mnoho jiného. A při tomto hledání budete postupně nacházet slova, kterými můžete k Bohu mluvit o svých vlastních zážitcích při hledání svatého Grálu, slova, která budou vaše vlastní. Možná zjistíte, že jsou to stejná slova, která používali… | Přečíst celý článek20. 9. 2002
V Platónově jeskyni
Místo, kde jsem se ocitl, nepáchlo ani nevonělo. Napnul jsem zrak: byl jsem v nějaké tajemné propasti nebo v něčem jako jeskyně. Vtáhl jsem znovu nosem vzduch, opravdu to tu nepáchlo jeskyňovitě - ani zatuchle, ani zemitě. Zato jsem uviděl lidi sedící na lavicích, kteří koukali na kmitající a třesoucí se obrazy na stěně. "Jé, paráda!" zaradoval jsem se. "Tím tunelem jsem vklouzl přímo do kina." Tak oni tu mají biják! To bych si nikdy nebyl pomyslel. Zvědavost mne přitahovala blíž k promítací stěně. Byly na ní rostliny a zvířata. Bylo tam všechno, co je možno vidět na světě: hory, řeky,… | Přečíst celý článek20. 11. 2001
V půlnoční hodinu
(O něco zvětšený a lépe čitelný obrázek notového zápisu koledy naleznete zde) 2. Nebes Pán naplnil sliby své zajisté, Kristus se narodil z Matičky přečisté. 3. Pastýři, vstávejte, pospěšte k Betlému, zprávu tu povězte na cestě každému. | Přečíst celý článek8. 9. 2005
V rukou nepřítele
Do zajetí Spal jsem skoro celý dušičkovsky krátký den. Probudil jsem se zimou. Mlha se nezvedla, drobounce pršelo. Občas zazněl výstřel. Bál jsem se hnout. Blízko slyším hlasy. Jeden říká: "Es hat schon keinen Sinn," (Už to nemá smysl.) druhý souhlasí a oba odcházejí. Chvíli ještě ležím přilepený k zemi, pak opatrně zvedám hlavu, abych se orientoval. "Komm mein lieber, komm! Und Hände hoch!" (Pojď, miláčku, pojď! A ruce vzhůru!) Vynořil se z mlhy a míří na mě automatem. Pomalu vstávám, nemohu se narovnat, mám ztuhlé údy. Opakuje: "Hände hoch!" Zvedám je a… | Přečíst celý článek8. 8. 2002
V rukou tři životy
Úředník, podoben netvoru, důstojně ustupujícímu na místo výhodnější, vyhledal seznam a četl pozorně poznámky Co četl, ponechal u sebe. Již se stala chyba, veliká chyba, která měla vzápětí chyby jiné. Ukázal chlapci na pozlacenou podobu Velikého Saky a uchopil prsty tyčinku kadidlovou. Vyzval hocha, aby ji zapálil o řeřavý uhel v ohřívadle a položil ji na misku před pozlacenou podobou. Hoch patřil na něho nehnutě očima široce rozevřenýma a s rukama zkříženýma na prsou; hleděl vážně, ale zdálo se, že zdvižené postranní koutky oční se nesnesitelně posmívají. Úředník ho napomenul. Hoch… | Přečíst celý článek19. 9. 2001
V srdci našeho velikonočního tajemství
Na způsob závěru můžeme nabídnout několik myšlenek o naší modlitbě, modlitbě nás jako křesťanů a učedníků, jako lidí, kteří se snaží “následovat svého Mistra” jako jeho učedníci, a o modlitbě jako o životě v Kristu, nakolik jsme pokřtění. Ve světle Kristova tajemství se pro nás modlitba v plném lidském realismu, s konkrétním dějinným smyslem a živým ekleziálním rozměrem, stává místem uvědomělého prožívání naší víry, našich dějin, křesťanského povolání jako “života v Kristu”, apoštolského poslání, které nám bylo svěřeno, to jest našeho velikonočního tajemství v jeho dynamice: povolání,… | Přečíst celý článek
Sekce: Kapitoly
