Kapitoly
11. 7. 2011
3. 9. 2008
Potkám církev i mimo kostel?
Církev se na kostel neomezuje. Ba naopak, křesťanství se uskutečňuje mimo kostel, v rodině, na pracovišti mezi přáteli i nepřáteli. Jestliže je pro křesťana víra jen jako nedělní šaty, z nichž se v nedělní podvečer zase svlékne a v pondělí byste nepoznali, že chodí do kostela, nepochopil, o co jde. Může dávat okolí dokonce i pohoršení. Být křesťanem znamená přijmout životní styl. Základní zákon, nejvyšší přikázání, které dal lidem zakladatel křesťanství Ježíš Kristus, zní: „Miluj Boha nade všecko a druhého člověka jako sama sebe.“ Proto se kolem kostela mohou dít ještě další… | Přečíst celý článek19. 9. 2001
Potřeba výuky
V západním světě se slova "učený" a "lidový, prostý" chápou jako protiklady. Bereme za dané, že studium Bible je jen pro lidi, kteří mají formální školní vzdělání. Lidé říkají: "Rád pracuji s prostými lidmi, protože mají nádherné chápání Písma." Ale kdo jsou to ti "prostí lidé"? Všichni jsme složitými osobnostmi s předsudky a sklony vidět vše ze svého úhlu pohledu. Někteří lidé mají školní vzdělání, jiní jen nepatrné nebo žádné. Ale "prostota" je něco, oč musíme usilovat všichni. A k tomu je zapotřebí výuky. V žádném případě není pravdou, že lidé bez formálního vzdělání nemohou systematicky… | Přečíst celý článek25. 6. 2010
Potřebují trochu jídla a hodně lásky
Z části jsem sešla a napůl sklouzla strmý kopec vedoucí k velké modré bráně sirotčince a zaklepala jsem na železná vrata. „Jsi v pořádku, dítě? Nestalo se ti nic? Nepotřebuješ pomoc?“ otázala se vlídně řeholní sestra, když mi otevřela. Na sobě měla modrobílý hábit, jaký nosila Matka Tereza a jaký si oblékají všechny sestry patřící k Misionářkám lásky. „Ne, sestro, jsem v pořádku,“ odvětila jsem. „Bratranec Ganza mi pověděl o vašem sirotčinci, a tak jsem přišla za dětmi. Dovolíte mi, abych se s nimi setkala?“ Sestra mě pozvala dovnitř a zavolala… | Přečíst celý článek22. 11. 2023
Povolání učedníků / seriál The Chosen
Seriál The Chosen nabízí volné zpracování evangelia, které se zakládá na událostech ze života Ježíše Krista. Na tomto místě naleznete strukturované informace k zvolenému dílu a odkaz na jeho spuštění. Český dabing. 1. Název dílu: Skála na které je postaveno (Název dílu podle autorů českých titulků) 2. Obsah dílu: Šimon a jeho přátelé stráví noc rybařením v marné snaze vyrovnat dluhy na daních. Po neúspěšné noci se na břehu potkají s Ježíšem. Následuje zázračný rybolov a povolání Šimona a Ondřeje za… | Přečíst celý článek27. 7. 2005
Pozdě
Nebezpečí sloganu "Nikdy není pozdě" si dovolím doložit příkladem těžce zraněného řidiče, který na železničním přejezdu možná ještě zaslechl zvukovou signalizaci, ale její zvonění už pro něj nebylo výstrahou, nýbrž umíráčkem. Jsou v životě události, kdy už pozdě je. Jinými slovy... Neposílejme své děti na výuku náboženství, aby byly věřící, do skautského oddílu, aby byly odvážné, ani do sportovního klubu, aby se naučily čestně hrát. Víře, odvaze a charakteru se děti učí v rodinách. Instituce pouze dotvrzuje to, co se musí předávat už v mateřském mléce. | Přečíst celý článek10. 10. 2001
Poznámky
1 - J. Behm, matanéo = metanoia in: GLNT VII, 1178-1181. 2 - S. Vitalini, La nozione di accoglienza nel NT, Friburgo, Edizioni universitarie 1963. 3 - J. Ph. Ramseyer, Repentance in: Vocabulaire biblique, Neuch2tel-Paris, Delachaux et Niestlé 1954; jako i Pénitence- Conversion ve Vocabulaire de théologie biblique, Paris, Cerf 1962. Zejména viz B. Maggioni, Peccato, misericordia di Dio e conversione in: La penitenza. Quaderni di rivista liturgica Torino, LDC 1968, 27-89; týž, Salvezza di Dio e peccato dell'uomo. Temi biblici per la comprensione della Penitenza in: La Penitenza, Torino, LDC… | Přečíst celý článek11. 1. 2008
Poznámky a literatura
Poznámky - dle číselného označení v textu: 1. Slovo „zjevení“ zde užíváme výhradně ve smyslu latinského revelatio. 2. „Mou knihou je stvořený svět. Tato kniha leží stále přede mnou, kdykoli se chci zahloubat do Božího slova“ (sv. Antonín poustevník, Praktikos 92, citováno podle [1]). „Stránkám Boží knihy naslouchejte a knihu vesmíru pozorujte. Stránky Písma svatého mohou číst jen ti, kdo umějí číst a psát, ale knihu vesmíru může číst každý, i negramotný“ (sv. Augustin (354-430), [2]). 3. „Deum non vides, tamen deum adgnoscis ex operibus eius“ (M. T. Cicero, [3]). 4.… | Přečíst celý článek15. 3. 2005
Práce jako seberealizace
Práce patří k člověku. Práce je zkrátka tu, aby si člověk vydělal na živobytí, a tím se vnitřně oprostil od závislosti na druhých. Práce má též význam sociální, je to něco tvořivého, co člověka těší. V práci může člověk realizovat sám sebe. Kdo rád pracuje, má z toho radost. Nepociťuje tíhu práce, nýbrž radost z toho, co jeho prací vzniká. To se netýká pouze řemesla, kde člověk může plody své práce vidět na vlastní oči. I v oblasti obchodu nebo administrativy mohou mít lidé radost, když se jim něco podaří. Něco dobře zorganizovat, vytvořit atmosféru, ve které každý rád pracuje, vést hovor,… | Přečíst celý článek20. 3. 2007
Práce, práce... A kde v tom všem jsem já?
Mnozí vedoucí pracovníci mají pocit, že se neustále pohybují v kruhu. Pořád jsou zapřaženi do práce. Nikdy nejsou hotovi. Jedna schůze stíhá druhou. Jeden projekt střídá jiný. Všude musí být v pohotovosti, jakmile něco neklape. Cítí se uštvaní a pronásledovaní. Ptají se sami sebe: „A kde v tom všem jsem vlastně já? Žiji ještě vůbec?“ Připadá jim, že jejich osoba přichází zkrátka. Na jejich potřeby se nikdo neptá. Kdo se ocitá na zodpovědném místě, jistě nemůže chtít uspokojit všechny své potřeby. Přijal odpovědnost za druhé. Vyjadřuje to také jeho duchovní postoj: jsem tu pro… | Přečíst celý článek17. 12. 2009
Práce. Ježíš strávil více let prací, než kázáním...
V bibli se opakovaně vyskytuje výraz „Ježíš, syn tesaře z Nazareta“ (Mt 13,55). Josefovo povolání je tedy způsob, jak Ježíšova adoptivního otce pojmenovat, přikládá se tím důležitost jeho profesi. Ježíše nevychovávala řeholnice a mnich, ale manuálně pracující otec a matka v domácnosti. Ve Starém zákoně je zmíněna prorokyně Chana, které říkali „neplodná“. Chana dala Hospodinu tento slib: „Daruješ-li mi dítě, zasvětím ti ho.“ A tak byl malý Samuel, dítě zrozené zázrakem, už od útlého věku svěřen chrámu, kde sloužil knězi Élímu. Mohli bychom si… | Přečíst celý článek21. 8. 2003
Pracuj kousek po kousku
"Obdělej denně jenom tolik půdy, kolik pokryje tvé tělo když ležíš. Kousek po kousku tak budeš pokračovat kupředu a nebudeš malomyslný." Když to mladík slyšel, řídil se podle toho a v krátké době bylo pole vypleto a obděláno. Dělej to také tak. Pracuj pozvolna a nebudeš klesat na mysli. (Apo 1. 151) Při pohledu na množství práce nás už dopředu opouštějí síly Před sebou máme obraz mladíka, který malomyslní při pohledu na pole plné bodláků, které dostal za úkol vyplet a zúrodnit. Ani nemá sílu začít, připadá mu, že to nemá smysl a že to nikdy nemůže… | Přečíst celý článek19. 9. 2001
Praktické příklady lectio divina
3. neděle velikonoční, rok A Lk 24,13-35 Cesta k moudrosti Ježíš vede dva učedníky pomalou, bolestnou cestou k moudrosti. Bůh nás zve k tomu, abychom si s vděčností uvědomili chvíle, kdy nás vedl k hlubšímu porozumění životu. Zaměřme se na Krista jako učitele, a mějme na paměti, kdo pro nás v našem životě hraje podobnou úlohu Příběh se vyvíjí v několika etapách: V 13-16: Ztotožněme se s učedníky, kteří jdou bez cíle a skleslí, nechápající smysl toho, co se stalo. Ježíš kráčí diskrétně a trpělivě s nimi. V 18-24: Ježíš zve učedníky, aby mu vyprávěli svůj příběh.… | Přečíst celý článek15. 1. 2002
Pramen lásky
Na světě je hodně lidí, kteří se o Boha příliš nezajímají. Neexistuje však člověk, jenž by se nezajímal o lásku. Tento zájem bývá občas obrácený naruby: hledáme ji tam, kde ji nelze nalézt. Přesto se tímto citem zabýváme ve všem, co děláme, nejvíce. Literatura, umění, divadlo, film, všechno se točí krouží kolem ní a jinak to být nemůže. Touha po ní nám byla vrozena, prahneme po ní. Bůh je láska. Kde je láska, je i Bůh. Právě on probouzí hlad po ní a on jediný jej dokáže utišit. I tam, kde Bůh zůstává neznámý, může být láska mezi lidmi hluboká, pravdivá a věrná. Tehdy je skutečně božská… | Přečíst celý článek11. 2. 2010
Pravá a falešná pokora
Člověk, který je v pokušení napsat knihu Pokora a jak jsem jí dosáhl, by nepsal knihu o pokoře. Kniha by se měla jmenovat spíše Jak zamaskovat pýchu. Pokora je především postoj, nikoli jednání. Pokora vyvěrá z naší touhy milovat. Podívejte se na mě! Když pozorujete děti v mateřské školce, můžete zachytit pohled, jímž se na vás zadívá dítě, které druhému půjčí pastelku nebo vrátí hračku, aniž by mu někdo domlouval. Beze slov se vás tímto pohledem ptá: Viděl jsi to? Co za to dostanu? Děti vědí, že za správné jednání bývají zpravidla odměněny. Rosteme-li v pokoře, jednáme správně již z… | Přečíst celý článek3. 6. 2002
Pravá láska nevylučuje nikoho
Nemůžeme se zříci Krista; nemůžeme zpochybňovat dosah jeho vykoupení; nemůžeme z něho vyloučit žádnou část lidstva, minulého, přítomného nebo budoucího. Nemáme prostě právo to udělat. Nemůžeme přestat hlásat evangelium celému tvorstvu. "Kristus je týž včera, dnes i navěky!" Čeho máme zanechat, není hlásání kříže, ale nanejvýš jisté chybné způsoby, jak se to dělalo v minulosti. Představit se světu jako ukřižovaní, ne jako křižáci. Nikdo, ani v jiných vyznáních, ať se necítí ohrožen Ježíšem Kristem, když je hlásán tak, jak jej hlásal papež před očima celého světa v týdnu od 20. do 26. března… | Přečíst celý článek3. 3. 2004
Pravdivost života
Pravdivým nazýváme člověka ryzího, bezelstného. Ježíš praví o Natanaelovi: "Hle, pravý Izraelita, v němž není lsti" (Jan 1,47). Není vypočítavý, žije ze své vnitřní pravdy. Je prost intrik, diplomacie a úvah o tom, jak sebe druhým lépe prodat. Žije v harmonii sám se sebou. Je ryzí. Říká, co si myslí, a jedná podle toho, co cítí v srdci. Vždycky víme, na čem s ním jsme. Své myšlenky a city před námi netají. Nemá strach, že ho prokoukneme. Je sám sebou, protože stojí za vším, co je v něm. Nic neskrývá, protože nemá co, protože všechno v něm smí být. Pravdivý člověk je zároveň vždycky… | Přečíst celý článek18. 9. 2001
Pravdivý a falešný pocit viny
Dokážeme-li objektivně uznat vlastní chybu a vyhnout se přitom nástrahám obranných mechanismů, neznamená to ještě, že se cítíme být hříšníky. Subjektivní zkušenost s vlastní špatností má několik možných rezonancí: můžeme mít jednoduše pocit viny, nebo můžeme poznat, že jsme hříšníky. To je proces postupného zrání našeho zdravého svědomí, které by nám mělo dovolit přejít od pocitu viny k vědomí, že jsme hříšníky. Ve skutečnosti však tento přechod vždycky nenastane: ne každý pocit viny je počátkem tohoto zrání. K zakoušení viny můžeme zaujmout dva různé postoje. Jednak konstruktivní… | Přečíst celý článek17. 12. 2009
Pravidlo spojky „a“
Když podnik takto vpadne do života manželů, reagují na to některé ženy zprudka. Když už nemohou snést, že jsou odsunuty až na druhé místo, vyhlásí ultimátum: „Buď tvá práce nebo já!“ Takové prohlášení vede přímo do slepé uličky. Manželka se bouří oprávněně, ale vyjadřuje se nepřiměřeně, protože pro muže je nemožné, aby si takto vybral. Ženy, které jsou zvyklé klást ultimáta, se musí naučit ono pravidlo spojky„a“, které se dá vyjádřit následovně: „Miláčku, nemohli bychom nějak skloubit tvou práci a náš manželský život?“ Postavíme-li problém tímto způsobem, muž bude mnohem víc nakloněn hledat… | Přečíst celý článek21. 1. 2002
Prázdný hrob, vzkříšení
Na této stránce najdete omalovánku s biblickým odkazem Stránka je určena k vytištění. Když kliknete na obrázek, zobrazí se vám samostatně v prohlížeči a pak si jej můžete vytisknout. | Přečíst celý článek
Sekce: Kapitoly
