Sekce: Knihovna

Poslední večeře – a zrada

z knihy Malá dětská Bible , vydal(o): Karmelitánské nakladatelství

Dva dny před velikonočními svátky šel Jidáš Iškariotský, jeden ze dvanácti, navštívit velekněze. Byl zklamaný a měl zlost. Čekal, že Ježíš povede povstání proti Římanům. Teď byl rozhodnutý Ježíše zradit.

“Přivedu vám ho tam, kde nebudou kolem žádné zástupy lidí,” slíbil kněžím. A ti mu za to vyplatili třicet stříbrných mincí.

“Kde máme připravit velikonoční večeři, abychom mohli spolu jíst beránka?” ptali se prvního dne svátků Ježíše jeho učedníci. Bylo na čase všechno připravit.

“Jděte do města,” řekl Ježíš. “Potkáte tam muže, který ponese džbán s vodou. Jděte s ním do jeho domu. Velikonoční hostinu budeme slavit tam, v horní místnosti.”

Toho večera, dříve než usedli k hostině, nalil Ježíš vodu do umyvadla, vzal ručník a začal svým učedníkům umývat nohy. To byla práce pro služebníky a Petr tím byl vyvedený z míry: “Pane, ty mi chceš mýt nohy?”

“Jako já jsem vám myl nohy, máte i vy sloužit jeden druhému,” vysvětlil Ježíš.

Ježíš věděl, že se se svými učedníky loučí a že už brzy zemře. Učedníci si všimli, že něco není v pořádku. Ježíš vypadal tak smutně.
“Jeden z vás mě zradí,” řekl jim. Učedníci byli úplně ohromeni. Chvíli bylo naprosté ticho.

Potom Jan, který seděl u stolu vedle Ježíše, zašeptal: “Kdo je to?”
“Ten, který si se mnou namáčí chléb v míse,” odpověděl mu Ježíš.
Právě v té chvíli se Jidáš naklonil a ponořil svůj kousek chleba do mísy.

“Co máš učinit, učiň hned,” řekl mu Ježíš. Jidáš vstal a odešel do temné noci.

Toho večera Ježíš dlouho mluvil ke svým učedníkům a ti jeho slova nikdy nezapomněli. A také jim řekl, jak moc je má rád – až tak, že pro ně zemře.

“Nenechám vás samotné,” řekl jim, “Bůh vám pošle svého Ducha a ten bude stále s vámi. Vracím se k Bohu, abych vám u něj připravil místo. A zase přijdu a vezmu si vás k sobě. Nemusíte se ničeho bát.”
Pak vzal Ježíš chléb, vzdal Bohu díky, lámal ho a dával učedníkům se slovy: “Toto je moje tělo, které se za vás vydává.”

Potom vzal kalich vína, vzdal Bohu díky a dával z něj napít učedníkům se slovy: “Tento kalich je nová smlouva, zpečetěná mou krví, která se za vás prolévá.”

Po večeři se jako obvykle Ježíš odebral na Olivovou horu, do zahrady, která se jmenovala Getsemany, aby se tam modlil, a učedníci šli s ním.


Zrazen!

Cestou tam připravoval Ježíš učedníky na to, co se stane.
“Zanedlouho se všichni rozprchnete a opustíte mě!”
“Já nikdy!” zvolal Petr.

Ježíš mu ale řekl: “Dříve než kohout ráno zakokrhá, třikrát mě zapřeš!”

“To raději zemřu!” řekl Petr. A všichni s ním souhlasili.
Když přišli k zahradě, vzal s sebou Ježíš Petra, Jakuba a Jana. Ostatní tam zůstali a čekali na něj.

“Zůstaňte se mnou a bděte!” řekl těm třem. Byl velmi rozrušený. Vstoupili mezi stromy, Ježíš poklekl a modlil se.

“Otče, je-li to možné,” modlil se, “ušetři mě, prosím, této smrti. Ale ať se stane, jak chceš ty.” Třikrát se takto modlil a třikrát šel za Petrem, Jakub a Janem, ale vždycky je našel spící.

Potřetí je probudil a záhy zaslechli hlasy přicházejících lidí. Měli v rukou pochodně. Byla to chrámová stráž, vedená Jidášem, která na příkaz velekněží přišla zatknout Ježíše.

“Ten, kterého políbím, je Ježíš. Toho se chopte,” řekl Jidáš vojákům. Pak přistoupil k Ježíšovi a políbil ho. Vojáci je obklíčili.
Ježíš se nesnažil uprchnout nebo se bránit.

Ale Petr vytáhl meč a uťal pravé ucho veleknězovu služebníkovi Malchusovi.

“Dej svůj meč zpátky do pochvy,” řekl Ježíš Petrovi. Dotkl se mužova ucha a uzdravil ho.

Potom se obrátil k velekněžím.
“Proč jste se vydali s meči a holemi pro mne jako pro zločince?”
Nedostal žádnou odpověď. Vojáci se ho chopili a vedli ho do veleknězova paláce.

Všichni jeho učedníci utekli a opustili ho.

Ostatní kapitoly z této knihy na tomto webu:

• Na počátku
• Josef a jeho bratři
• Faraón říká ne
• Mladý pastýř a obr
• Uprchlík
• Král narozený ve stáji
• Návrat syna
• Uzdravení chromého