Kapitoly
26. 2. 2003
23. 3. 2010
Každý máme svou víru
Mnohdy jsme při svém pohledu na svět orientováni materialisticky. Někdo pláče a čistě materialistický pohled nám říká: Vždyť je to slaná voda, nic víc. Byl jsem jednou na přednášce na Akademii múzických umění, kde přednášející vědecky rozebral Rusalku. Přesně spočítal, kolik je v ní půltónů. Pro mě je ale Rusalka něco jiného, než půltóny; i když nepopírám, že tam ty půltóny jsou. Jsou lidé, kteří za vším vidí jen peníze. A jsou takoví, kteří za vším vidí jen lásku. Jan Čarek na jednom místě říká: „Mít tak oči k vidění, vidět to, co tolik lidí nevidí a neuvidí.“ Díváme se na tutéž věc a každý… | Přečíst celý článek21. 10. 2003
Kde hledat poklady
Když jste prozkoumali nedostatky druhého člověka, dejte se do hledání pokladů ukrytých v něm, pokladů, které vám byly dříve zahaleny vaším nedostatkem lásky a porozumění. Anonym Charakter se tvoří konáním malých povinností, sebezapřením, sebeobětováním a laskavostí. S. Smiles Když chcete druhého člověka napravit, nekárejte ho. Ponechte to životu samému. Život to potom udělá v podmínkách drsnějších a bezohlednějších, než jaké byste pravděpodobně použili vy. Paul Brunton Buďte shovívaví k slabosti druhých, ale nikoli ke své. Paul… | Přečíst celý článek3. 6. 2002
Kde je třeba bojovat
Evangelista Lukáš končí zprávu o Ježíšových pokušeních slovy, že "ďábel ho opustil až do určeného času" (Lk 4,13). Který to byl ten "určený čas", dává nám na srozuměnou sám Kristus, když nadchází jeho utrpení: "Nyní bude vládce tohoto světa vypuzen" (Jan 12,31). Tento jednomyslný výklad dávají novozákonní autoři Kristově smrti. Kristus, říká list Židům, "svou smrtí zbavil moci toho, který má vládu nad smrtí, totiž ďábla" (Žid 2,14-15). Kristovo utrpení se jistě neomezuje na vítězství nad satanem. Jeho smysl je mnohem širší a pozitivnější. "Měl zemřít, aby rozptýlené Boží děti shromáždil… | Přečíst celý článek3. 9. 2008
Kde se doptám, když nevím?
Možná znáte ve vašem okolí nějakého věřícího katolíka. Všichni se učíme, že naše víra má být dospělá, že máme být připraveni kdykoli svědčit o důvodech své naděje. Jestliže dotázaný neví, ať se zeptá. Vaše hledání může obohatit jeho víru. Kde jsou kostely, tam bývají často nástěnky nebo alespoň v neděli otevřené dveře. Kněze najdete přede mší nebo po mši. Kde je fara, zvoňte na faru. Jinak v telefonních seznamech jsou čísla na Římskokatolické farnosti. Jeden kněz s oblibou říká: „Jsem šťastný, že žiji ve třetím tisíciletí.“ A protože v něm žijeme všichni, tak jsou informace o církvi… | Přečíst celý článek18. 4. 2002
Kde se setkávají rovnoběžky
VANILKO, zůstati bez někoho v cizině jest méně strašné než zůstati bez něho v domově? Giocondo, den pod mrakem i mně znázorňuje věci neměnitelné. Dýka zase představuje mi úsměv o dvou ostřích, ale na konci jest hrot, a neví se, leda matematicky (věříš?), kde se setkávají rovnoběžky. SEDMIKRÁSKO, škoda, že se už přestaly nositi ony slaměné mošničky, na kterých se střídaly čtverečky červené se zlatistými. Nevíš, jsou při zemi vlny, vlny síry s hladinou karmínovou? MACEŠKO, nikdy ses mi nehodila do kytičky, ale kdyby Smrtihlav neměl bytosti, která jej miluje, nežil by už. Kdožpak… | Přečíst celý článek10. 2. 2004
Kde se stala chyba? Aneb proč Dr. Svatošová JIŽ NENÍ ZVANÝM HOSTEM do pořadu Host do domu (17.3.2004)
Milí posluchači středečního pořadu "Jak to vidí Marie Svatošová"! Nemám ráda, když někdo něco slíbí a pak slovo nedodrží. Tentokrát jsem to udělala já vám. Minule jsem vám slíbila, že se za 14 dnů na ČRo2 v Hostu do domu opět ozvu. Proč bych to neslíbila, když smlouvu jsem měla do konce června t.r., dopisů spokojených posluchačů přibývalo a žádné varování k mému sluchu nedolehlo. Dnešní pořad jsem pro vás už měla kompletně připravený, když si mě nečekaně pozvala paní šéfredaktorka a tlumočila mi rozhodnutí vedení Českého rozhlasu. "Z důvodu nevyváženosti pořadu" s okamžitou platností… | Přečíst celý článek29. 6. 2005
Kde se vzala radost
Rozdělíte-li se s někým o svou radost, zdvojnásobí se, rozdělíte-li se o smutek, stane se polovičním. (Sinclair Lewis) Už jsme si zvykli, že v tomto slzavém údolí platí jisté neměnné zákony a tak s nimi počítáme. Kámen vždycky bude padat shora dolů a ne naopak. Těleso vodou vytlačené ani nenapadne vzepřít se zákonu Archimedovu. Rozdělím-li se o krajíc chleba bratrsky, zbude mi přesně půlka. Stejnými zákony se řídí i smutek. Rozdělím se o něj a je poloviční. To je víc než skvělé, protože jinak bychom se v něm za chvíli všichni utopili. Ale jakže je to s tou radostí? Rozdělím se o… | Přečíst celý článek3. 5. 2010
Kdo důvěřuje Bohu, může brát sebe i druhé s humorem
Může se člověk naučit smyslu pro humor? To by bylo pěkné. S lidmi, kteří nemají smysl pro humor, to totiž není snadné. A oni to se sebou samotnými koneckonců také nemají snadné. Před nedávnem jsem měl co do činění s člověkem, z něhož nedostatek smyslu pro humor přímo čišel. Všechno, co jsem řekl v žertu, bral vážně a hrubě to vracel. Malíři, kteří tady v Římě na Piazza Navona malují karikatury, by si na něm smlsnuli, protože mu ten nedostatek humoru přímo koukal z očí: zasmušile stažené obočí, mrzoutské vrásky kolem úst a nasupeně našpulené rty. Jeden opat mi kdysi řekl, že se u kandidátů,… | Přečíst celý článek10. 2. 2004
Kdo hledá, najde, aneb POKRAČOVÁNÍ pořadu (ale MIMO MIKROFON 1, 31.3.04 )
Lidstvo si odnepaměti předává zkušenosti z generace na generaci nejrůznějšími způsoby. Jedním z nich jsou pořekadla a přísloví. Kdo hledá, najde - kolikrát jsme tohle už slyšeli. Možná to opravdu pokládáme za pouhé přísloví. Ale on je to zákon! Je to zákon a současně příslib Boha, který nám na rozdíl od lidí nikdy neslibuje nemožné. Je to zákon, který má pro snadné hledání dokonce svůj vlastní paragraf: Mt 7,7. Nehledejte ho, prosím, v Občanském zákoníku nebo v něčem podobném. Najdete jej v Novém zákoně, máte-li jej ve své knihovně. Nemáte-li, pak je potřeba hledání začít ještě o jeden krůček… | Přečíst celý článek12. 2. 2010
Kdo má rád Otce, má rád i jeho dítě
Egerton Young kdysi přišel jako misionář k Indiánům z kmene Saskačewan v Kanadě se zvěstí o lásce Boha Otce. Jeden starý náčelník na to řekl: ‘Když jsi nyní mluvil o velkém Duchu, slyšel jsem dobře, jak jsi řekl »náš Otec«?’ ‘Ano, řekl jsem to,’ odpověděl misionář a dodal: ‘My ho známe jako Otce, protože se nám zjevil jako Otec v Ježíši Kristu.’ ‘To je pro mě velice nové a milé,’ řekl náčelník. ‘My jsme na Velkého Ducha nikdy nemysleli jako na Otce. Slyšeli jsme ho v hromu, viděli jsme ho v blesku, smršti a vánici a báli jsme se. Takže když nám říkáš, že Velký Duch je náš Otec, nesmírně… | Přečíst celý článek2. 8. 2002
Kdo se nechá najít Kristem, najde také sám sebe.
Psychologie a filozofie mohou tento bezvýchodný kruh popsat a vysvětlit. Ale nemohou nám z něho pomoci. Musí být prolomen zvenku. Na tomto místě si musíme připomenout onen verš, s nímž jsme začali naše úvahy: "Proto přijímejte jeden druhého, tak jako Kristus k slávě Boží přijal vás." (Řím.15,7) Ježíš Kristus proráží začarovaný kruh. Prolomil jej zvenku. Nabýváme půdu pod nohama. Kristus nás přijímá takové, jací jsme, brutto, i s obalem. Tím umožňuje, abychom přijali sami sebe a také se navzájem přijímali. Ke křtu dětí se dá uvést mnoho vážných a oprávněných námitek. Avšak… | Přečíst celý článek10. 5. 2010
Kdo se nezajímá o Boží vůli, je jako parní lokomotiva
Člověk, který se o Boží vůli pro svůj život nezajímá, se vydává v nebezpečí, že prosupí svou pozemskou pouť jako parní lokomotiva. Ta sice táhne a na chvíli po sobě zanechá i jiné výrazné stopy (produkuje totiž notný rámus a čmoud), ale její účinnost je údajně něco kolem pouhých pěti procent. Na pohyb vpřed spotřebuje jen nepatrné množství energie, zbytek jde nevyužitý do vzduchu. Něco podobného se nám může stát v životě, a dokonce i v životě vědomě zasvěceném službě Bohu a lidem. Přesněji řečeno, s námi to bývá ještě horší: parní lokomotiva se alespoň pohybuje směrem, kterým má – ale… | Přečíst celý článek3. 9. 2008
Kdo v kostelích je?
O lidech, které v kostele potkáte jsem nenašel lepší charakteristiku než od Maxe Kašparů: „Mluvil jsem také o rozdělení lidu kostelního. Rozděluji lid kostelní na chodiče, plniče, jednoročáky, kůrovce, kolečkáře, občasníky, nečekance a blahoslavený lid věřící. Chodiči jsou ti, co chodí do kostela. Přijde, stojí, kouká, když je konec, tak zase jde. Nezpívá, nemodlí se, nechodí ke svátostem, on si to tam jde prostě odstát. On tam chodí. To jsou ti lidé se šuplátkem nedělním. Plniči. Plní si svou náboženskou povinnost. Plnit povinnosti je něco hrozného, kde je povinnost, tam… | Přečíst celý článek13. 5. 2003
Kdo vlastně jsi, pastýři?
/... / Míjíme pilu a šplháme do hor. Svačinu od Štěpána jsme zhltli jedna dvě. Když jsem po kapsách hledal nůž, přišel jsem na dopis od Sylvy. Chvatně jsem jej otevřel a polohlasem četl. Je vedle mne. Může všechno slyšet. Sem tam jej pokradmu pozoruji. Zavírá oči. "... Život? Co to vlastně je? Pro ty, kterým se v životě daří, znamená život štěstí a mít vždycky co jíst. Pro ty druhé, pro ztroskotance, je život banální, bezvýznamný! Tak už to chodí, že se někdo narodí v dobrém znamení a někdo ne. Na tom se nedá nic změnit. Je to hra náhod a nic víc! A co smrt? Co ta znamená? Pro… | Přečíst celý článek17. 2. 2003
Kdy byla napsána evangelia?
Craig Blomberg, kterého jsem jako prvního navštívil, je považován za jednoho z předních britských odborníků na Ježíšovy životopisy - čtyři evangelia. Doktorát z Nového zákona získal na univerzitě ve skotském Aberdeenu a později pracoval jako starší badatel v Tyndale House na Cambridge University v Anglii, kde patřil k elitní mezinárodní skupině učenců, která publikovala řadu vyhlášených děl o Ježíši Kristu. Mluví s matematickou přesností, pečlivě odměřuje každé slovo, zjevně proto, aby nezašel ani o krůček dál, než k čemu ho důkazy skutečně opravňují. Tedy přesně to, co jsem… | Přečíst celý článek10. 5. 2010
Kdybychom jen pochopili Boží matematiku!
Víme z mezilidských vztahů, že mezi formální korektností a plným životem lásky je značný prostor, svěřený velkorysosti a tvořivosti zúčastněných. Například manžel může nosit domů celou výplatu, nekřičet na manželku, nebít ji, nešlapat po kobercích v botách, zavírat po sobě dvířka od skříněk a ještě k tomu pravidelně sám od sebe vynášet koš – a přitom nemilovat svou ženu a třeba na ni celé dny nepromluvit! A natož udělat pro ni něco navíc, natož darovat se cele, obětovat se pro ni, jako se obětoval Kristus – jak tomu učí svatý Pavel (srov. Ef 5,25). A podobně je bohužel možné žít ve… | Přečíst celý článek26. 8. 2002
Když ´ortodoxní´ znamená ´mýlit se´
Když na náboženskou víru byly namířeny takto urážlivé útoky, které přicházely z tolika různých směrů, zbývalo už jen, až někdo tohoto tvora zvaného teismus vyžene úplně a zbaví svět všech takovýchto vlivů. Nejlépe se toho zhostil německý filozof Friedrich Nietzsche. Uštědřil teistickému myšlení tak ničivou ránu, že slovo ortodoxní získalo nový obsah: nyní znamenalo mýlit se. Nietzsche s nezkrotnou zuřivostí pohrdal náboženstvím obecně a křesťanstvím obzvláště. Některé jeho projevy opovržení byly tak znevažující, jak si jen lze představit. Ve svém Antikristovi napsal: Křesťanství nazývám… | Přečíst celý článek10. 2. 2004
Když Bůh mlčí (aneb mimo mikrofon 5, 9.6.2004)
"Prosím vás, nemohla byste se někdy na tom vašem webu zamyslet nad tématem ´Když Bůh mlčí´? Já to už delší dobu prožívám a je to hodně těžké." Na delší rozhovor čas nebyl a tak jsem tu neznámou paní v telefonu ujistila, že přesně vím, o čem mluví, slib jsem jí dala a zavěsila. Sotva sluchátko docvaklo, už se ozvala výčitka - jak jsi mohla tak lehkomyslně říct, že přesně víš, o čem mluví? Vždyť každý člověk je jiný. Každý životní příběh je jiný. Co ty můžeš vědět o jejím trápení. Musela jsem to uznat. Ale slib vzít zpátky nemohu, tak nezbývá, než se pokusit nějak se s tím vypořádat. Je… | Přečíst celý článek11. 4. 2012
Když je člověku ze všeho do breku
Kdyby se tak člověk dokázal naučit, jak se nedat tak snadno zranit! Přicházejí dny k uzoufání. Vlastní potomek nás urazí, životní partner nás nepodrží a kolegové v práci se nás zjevně snaží zahnat do kouta. Jako bychom už lezli na nervy celému světu. Je jasné, že každý občas udělá chybu. Jenže od nás ji okolí vnímá dvakrát třikrát hůř. Občas by člověk doslova brečel. Ale zeptali jste se už někdy sami sebe, jestli dokážete opravdu správně trpět? Podívejte se jednou sami na sebe. Jak to s vámi vypadá, když něco zpackáte? Začnete se okamžitě zahrnovat výčitkami – buď… | Přečíst celý článek
Sekce: Kapitoly
