Kapitoly
29. 11. 2002
11. 12. 2015
Jsem hoden lásky?
Co je největším darem, jaký může matka dítěti dát? Tuhle otázku jsem položil čtyřem stům žen na nedávném semináři. Zdaleka nejrozšířenější odpověď byla: láska. Nejsem si až tak jist, že tato odpověď je správná. Pokud ano, pak bychom měli být potěšeni, protože ač máme všichni okolo sebe kritiky, nepřátele a ty, kdo nás mají za nesnesitelné, naše matky nás milují. Skutečně, není-li největším darem matek láska, co to tedy může být? Jsem přesvědčen, že to je přijetí. Když se dítě necítí přijato svou matkou, je téměř nemožné, aby se od ní cítilo milováno. V dnešní době často slyšíme v… | Přečíst celý článek16. 10. 2003
Jsi milován
Jednou, právě když jsme šli v New Yorku po Columbus Avenue, se ke mně Fred obrátil a řekl: "Proč nenapíšete něco o duchovním životě pro mě a moje přátele?" Což takhle jednou mluvit k nám, mladým, ambiciózním, sekulárním lidem, kteří by chtěli vědět, k čemu je vlastně svět? "Ale jak? Jak?" říkal jsem Fredovi, zatímco ve mně probíhala vnitřní bitva mezi odporem a horlivým přáním vyhovět. Odpověděl: "Mluv z toho místa svého srdce, kde jsi nejvíc sám sebou. Mluv přímo, prostě, s láskou, jemně a bez omlouvání. Řekni nám, co vidíš, a chtěj, abychom to viděli; řekni nám, co slyšíš, a chtěj,… | Přečíst celý článek18. 2. 2011
Jsme chudí a přece nám patří vše
Snad ze všeho nejtěžší je věřit, že Bůh dovede též použít a změnit naši vnitřní chudobu. Přesto je to právě ona, která se může stát nejvěrnějším Božím služebníkem. „Kůň vyrábí v stáji hnůj,“ píše Tauler (1300-1361). „Sám o sobě je hnůj odporný a zamořuje vzduch. Tentýž kůň však hnůj s velkou námahou odtáhne na pole, které pak díky hnoji vydá drahocennou úrodu znamenité pšenice či vybrané révy, žeň, která by nebyla tak dobrá, kdyby se jí předtím nedostalo hnojiva. Tvoje vlastní chyby, které v přítomném okamžiku nedokážeš napravit a které se ti nikdy nepodaří zvládnout,… | Přečíst celý článek9. 5. 2002
Jsme stejní, jsme jiní (rozhovor s manžely Poláčkovými)
Připravil Jan Paulas Nakolik se rozdíly v mužském a ženském způsobu uvažování, řešení problémů a prožívání věcí promítají do duchovního života? Jak tuto problematiku vnímají ti, kteří s ní denně v praktickém životě přicházejí do styku? Manželé Alena a Pavel Poláčkovi z Nové Včelnice se aktivně podílejí na zdejším farním životě a na organizování manželských setkání křesťanských rodin. Vedle toho působí Pavel Poláček jako jáhen a administrátor ve dvou farnostech a jeho žena vyučuje náboženství. V čem jsou podle vás muž a žena jiní v duchovním životě? P.P.: Především je třeba… | Přečíst celý článek16. 10. 2003
Jsme vybráni
Máme-li se stát těmi, kdo jsou milováni, musíme si nejprve ozřejmit a uvědomit, že jsme ti, kdo byli "vzati" nebo "vyvoleni". Když ti píšu, že si nás Bůh vyvolil jako své milované syny, chci tím říci, že na nás Bůh shlédl z pohledu věčnosti a hledí na nás jako na jedinečné, zvláštní, cenné bytosti. Od věčnosti, dávno předtím, než ses narodil a stal ses součástí historie, jsi existoval v Božím srdci. Oči lásky tě vidí jako cenného, nekonečně krásného člověka, jako někoho, kdo má věčnou hodnotu. Být vyvolen neznamená, že ti ostatní jsou odmítnuti. Sám víš, jak se v této navýsost soutěživé… | Přečíst celý článek8. 6. 2002
Jste intelektuál?
Zda jsem intelektuál? Nevím. Čtu celkem hodně, především duchovní teologickou literaturu a biografie a také se samozřejmě pravidelně probírám teologickými časopisy, ale zda to vypovídá o mě jako o intelektuálovi, to nevím. Kdo je intelektuál? Ten, kdo u stolu v nějakém pařížském bistru nad sklenkou růžového vína diskutuje o filozofických otázkách? A musí být člověk intelektuál, aby se mohl stát biskupem? Přinejmenším jsem měl v tašce svůj breviář. Dovézt teologickou literaturu ze Západu na Východ bylo nebezpečnější než pašovat zbraně. Proto jsem se tehdy ihned spojil s generálním vikářem… | Přečíst celý článek13. 3. 2003
Jste mé ruce a nohy
Během druhé světové války byla malá bavorská vesnička spojeneckými nálety doslova smetena. Mezi "obětmi" byl i farní kostel. Socha Krista na postranní kalvárii vedle kostela přišla o ruce i nohy. Po válce se lidé rozhodli, že kostel opraví, ale farář si vymínil, že postranní kalvárii opravovat nebudou. Na patu kříže pak pověsil tabulku, na které stojí: "Už nemám ruce ani nohy. Od nynějška buďte vy mýma rukama i nohama a přinášejte úlevu a uzdravení zraněnému světu." Obsah je jasný. Máme být jeho rukama a nohama v dnešním světě. Spoléhá na nás a posiluje nás naší vzájemnou podporou na… | Přečíst celý článek16. 11. 2010
Jste trpěliví? – Většina z nás spíš asi moc ne. A přitom se trpělivost od nás očekává.
Jste trpěliví? – Většina z nás spíš asi moc ne. A přitom se trpělivost od nás neustále očekává. Chceme-li se někam dovolat, ze sluchátka se line hudba, která nás má udržet v dobré náladě. V přeplněných čekárnách nabudeme přesvědčení, že jsme se dostali do očistce, nemluvě o čekání na výsledky lékařského vyšetření či na nějaký nepříjemný medicínský zákrok. Kdo je trpělivý? – Ten, u koho vítězí stálost, výdrž a odvaha nad zklamáním, strachem a hněvem; ten, kdo se hned nevzdává a kdo to zkusí ještě jednou; ten, kdo v utrpení nevidí jen nesmyslnost, ale snaží se je trpělivě… | Přečíst celý článek3. 9. 2008
K čemu je křest dobrý?
Od té doby, co člověk zjistil, že je moudré se čas od času vykoupat, je voda chápána jako prostředek očisty. Vešla tak do symbolické mluvy nejednoho náboženství. Když je někdo rituálně obmyt i jeho nitro se stává čisté. Tak se umývali na Velikonoce naši pohanští předkové, aby tak vyjádřili, že nový hospodářský rok chtějí začít v plné síle a svěžesti. Židovský kult znal rituální očistu před sobotní slavností (říká se jí mikve). Muslimové před vchodem do mešity sundávají boty a myjí si nohy. Pro křesťany znamená voda viditelné znamení neviditelné moci Boží, který dává v životě novou… | Přečíst celý článek21. 8. 2006
K čemu svobodné volby?
V tomto novém zákonodárství pro občanské svobody nezbývá místo, protože jak svobody jednotlivce, tak občanská a politická práva mizí v propasti, jíž je nekontrolovaná moc nové vševlády. Jestliže tato nová vláda se honosí tím, že bude pečovat naprosto o všechno, pak i ti nejmoudřejší lidé budou odsouzeni k tomu, aby až do smrti zůstali na úrovni malých žáčků. Je třeba říci zcela jasně, že podle současného zákonodárství není žádný žáček tolik kontrolován a tak důtklivě veden za ruku, jako bude celý lidský rod pod vládou těchto přelaskavých a přestarostlivých ochránců a učitelů. Sami posuďte,… | Přečíst celý článek6. 11. 2002
K čemu věřit?
Bůh nestvořil lidi jako loutky, které se pohybují přesně tak, jak se tahá za drátky, na kterých jsou zavěšeny, nýbrž jako bytosti rozumné a svobodné, které jsou schopny ho poznávat a milovat. Proto láska je útvarným principem všech ctností a jádrem všeho náboženského života. Nejvlastnějším motivem víry je skutečnost Boha jako bytosti nejdokonalejší a vší lásky hodné. Kdyby se někdo ptal dítěte, proč věří svému otci, odpovědělo by: "Protože je to můj otec, protože ho miluji." Je však možná i víra bez lásky "I zlí duchové věří, ale třesou se." (Jak 2, 19). To je víra mrtvá na rozdíl od víry… | Přečíst celý článek18. 9. 2001
Kalich, který přetéká
Zapírání vlastního já je pouze počátkem duchovní obrody. Duchovní obroda sama o sobě je úplné a překypuje naplnění Duchem Svatým a toto pak představuje vítězný život. Jestliže by nám v této chvíli byla položena otázka, zda jsme Duchem Svatým naplněni, kolik z nás by se mohlo odvážit odpovědět "ano"? Když můžeme v kterékoliv chvíli říci "ano", pak to je duchovní obroda. To není vychloubání, protože naplnění v hojné míře je naprosto a zcela dílem Boha - je to ryzí milost Boží. Vše, co musíme učinit, je ukázat naše prázdné, pokořené já a dovolit Mu, aby nás naplnil a v naplnění uchovával. Andrew… | Přečíst celý článek21. 8. 2002
Kam padají slzy
Jediné, co má cenu, je podobat se Bohu - ale Bohu ukřižovanému. Simone Weilová Slzy dobrých lidí nepadají na zem, ale vznášejí se k nebi, do lůna božství. čínské přísloví Ó Bože, ukládej si do měchu mé slzy. Což je v svých záznamech nemáš? Žalm 56, Starý zákon Kromě toho, že bolest nám ukazuje, jak působí Boží moudrost, ještě lépe nám ukazuje, jak působí Boží láska. Padre Pio Nikde nejsi tak sám s Bohem jako v hluboké bolesti. Margarete Seemannová Tak jako všechny řeky ústí do moře, tak se naše slzy vlévají do Božího… | Přečíst celý článek8. 1. 2010
Kámen, který brání životu (Mt 28,2)
Kámen, který uzavírá hrob, je symbolem blokád, jež nám brání žít. Mnozí znají pocit, že na nich leží kámen a nenechává je žít. Možná jde o balast minulosti, o nohá zranění a rány, které nám znemožňují vstát a jít svou cestou.I obavy nás mohou ochromovat.Někdy nás jako kámen na srdci tíží budoucí události: máme strach z nějakého rozhovoru, zkoušky, těžké operace. Někdy nás tíží jako kámen lidé: mají nad námi moc a v jejich blízkosti nemůžeme volně dýchat. Omezují nás. Blokují nás. Nechováme se tak, jací skutečně jsme. Vzkříšení znamená, že z nebe sestoupil anděl a odvalil kámen. Břemeno,… | Přečíst celý článek26. 3. 2003
Kamenná hvězda
Dva stromy k sobě nakloněné oblouky dlaní klenuté čekaly rozdělené Dnes svorník klenby usazen do bodu rovnováh sil sepjaty kamenné dlaně Zmoženi úžehem horkem dne pod klenbou noci usnuli kameníci Vysoko jejich spánek střeží kamenná hvězda | Přečíst celý článek16. 7. 2009
Kamínky
Seděly jsme s Růženkou a Dádinkou v naší oblíbené cukrárně a vedly jsme holčičí řeči. Probraly jsme šatníky, poradily jsme se o kosmetice, zasmály se příhodám našich dětí a také několika svým trapasům. Nakonec jsme jako vždycky skončily u našich manželů. Jsou to nejdůležitější lidé našeho života. Dádinka se potřebovala svěřit. „Podívejte, holky, co jsem dostala,“ chlubila se nám. Povytáhla si rukáv halenky, abychom lépe viděly a mohly obdivovat. Její zápěstí zdobil krásný zlatý náramek. „To mi daroval Bob,“ podotkla. To ale ani nemusela říkat, protože o svém věčně nepřítomném manželovi a… | Přečíst celý článek13. 12. 2001
Kapr do okna
Návod ke zhotovení: Bílé plochy vystřihněte nůžkami a obrázek umístěte do okna. Vystřihovánku můžete podlepit průsvitným papírem (pauzákem), na němž různými barvami můžete zvýraznit určité části obrázku. | Přečíst celý článek1. 12. 2004
Kapr na černo
· kapr rozdělený na porce · kořenová zelenina (můžeme vynechat) · sušené švestky, rozinky · oloupané mandle · perník na strouhání · švestková povidla · citron.šťáva nebo lžička octa · houskový knedlík V osolené vodě podusíme porce ryby. V další nádobě povaříme v osolené vodě kořenovou zeleninu, když je měkká, rozmixujeme nebo protlačíme sítem. Pak přidáme lžíci švestkových povidel , necháme je opět za mírného varu rozpustit a nakonec zahustíme strouhaným perníkem (podle potřeby). Dochutíme citronem a cukrem a nakonec přidáme… | Přečíst celý článek2. 3. 2005
Kapr na černo
Zabitého, oškrábaného kapra opereme. Rozřízneme, žlůč odstraníme i střeva, jíkry anebo mlíčí vyndáme a opereme. Hlavu odřízneme, zbavíme žáber a očí, čistě opereme. Kapra po délce rozřízneme, rozkrájíme na díly, opereme, útěrkou utřeme a nasolíme. V omastku osmažíme krájenou cibuli 2-3 kusy, mrkev, petržel, celý pór (2-3 kusy póru), osolíme. Zalejeme vodou a vaříme. Přidáme k tomu tu opranou rybí rozseknutou hlavu, ocas, ploutve i ty jíkry anebo mlíčí a vaříme. V rozpáleném omastku na másle anebo jiném tuku osmažíme strouhaný chléb, ku konci přidáme strouhaný perník a chvilku pomícháme,… | Přečíst celý článek
Sekce: Kapitoly
