Kdo se nechá najít Kristem, najde také sám sebe.

Může se přijmout takový, jaký je, se vším, se všemi svými pozitivními i negativními vlastnostmi.

z knihy Miluj sám sebe, abys mohl milovat druhé lidi i Boha , vydal(o): KOMPAS

Psychologie a filozofie mohou tento bezvýchodný kruh popsat a vysvětlit. Ale nemohou nám z něho pomoci. Musí být prolomen zvenku.

Na tomto místě si musíme připomenout onen verš, s nímž jsme začali naše úvahy: "Proto přijímejte jeden druhého, tak jako Kristus k slávě Boží přijal vás." (Řím.15,7)

Ježíš Kristus proráží začarovaný kruh. Prolomil jej zvenku. Nabýváme půdu pod nohama. Kristus nás přijímá takové, jací jsme, brutto, i s obalem. Tím umožňuje, abychom přijali sami sebe a také se navzájem přijímali.

Ke křtu dětí se dá uvést mnoho vážných a oprávněných námitek. Avšak jde při něm o tuto zvěst: Bůh mě přijímá bez výhrad, ještě předtím, než jsem vůbec mohl něco vykonat. Proto si Martin Luther, jenž sám prožil těžké dětství bez lásky, - a proto po celý svůj život zápasil se sebepřijetím - v časech velikého pokušení napsal křídou tuto větu na stůl: "Jsem pokřtěn." "My milujeme, protože Bůh napřed miloval nás." (l.Jan 4,19) Přijměme ho, protože on se nás již dříve ujal! Bůh začal s milováním. Učinil první krok.

Otázka: Co znamená prakticky tato realita lásky pro mne? Zasahuje mě tak hluboko, tak osobně, tak mnou proniká, že ji mohu procítit a zažít? Stala se mi Boží láska tak silnou skutečností, že mi může nahradit lásku, kterou mi dluží lidé?

Kdo se nechá najít Kristem, najde také sám sebe. Může se přijmout takový, jaký je, se vším, se všemi svými pozitivními i negativními vlastnostmi.