Nespoléhej na majetek. (Sir 5,1) - Biblický citát na dnešní den

18.6.2013, Anselm Grün (Foto: IMa)

Bez lásky lze vytvořit veliká díla, být slavný a obdivovaný, ale...

Bez lásky lze vytvořit veliká díla, být slavný a obdivovaný, ale...

BEZ LÁSKY
JE ŽIVOT NESNESITELNÝ

Člověk ve svém nejhlubším nitru ví, že se mu život vydaří jen tehdy, bude-li smět milovat a být milován, bude-li smět lásku zakoušet i rozdávat. Bez ní se život stává peklem a je nesnesitelný. Bez lásky je sice možno vytvořit veliká díla, být slavný a obdivovaný. Naplnění však bez ní dojít nelze. Život bez lásky je prázdný a chladný.

ŠŤASTNÁ LÁSKA
NENÍ SAMOZŘEJMOSTÍ

Ač lidé touží po pravé lásce jakkoli intenzivně, přece často zakoušejí, že se jejich cit mnohdy promění v nenávist, žárlivost, pomstu, dokonce i v ochotu milovaného člověka zahubit. I když je láska ještě v plné síle, přece se do ní mísí pochybnosti, zda mě ten druhý skutečně miluje. Odrážet takové myšlenky není vůbec lehké: mohou se uhnízdit v srdci a zatemnit je. Cítíme, že šťastná láska není zdaleka samozřejmost - vždycky je ohrožena pochybami o lásce druhého a vlastní neschopností umět milovat.

JIŽ V MNOHA KÁZÁNÍCH JSEM SLYŠEL,
ŽE NÁS BŮH MILUJE, ALE …

V mnoha kázáních jsem slyšel, že nás Kristus miluje, a že zemřel z lásky k nám. Pro mne však bylo toto sdělení abstraktní a prázdné. Nedotklo se mě. Jedním z pokusů uvědomit si lásku Boží byla pro mne meditace o křtu Ježíšově (Lk 3,21). Ježíš sestupuje do Jordánu, otvírá se nad ním nebe a Bůh mu říká: „Ty jsi můj milovaný Syn, v tobě jsem nalezl zalíbení.“ Tento výrok, že jsme milovaní synové a milované dcery Boha, slýcháme dosti často. Většinou nám ale jde jedním uchem tam, druhým ven a míjí se účinkem.

„TY JSI MŮJ MILOVANÝ SYN!“
„TY JSI MÁ MILOVANÁ DCERA!“

Existenci Boží lásky jsem zakusil, když jsem jednou při meditaci vědomě nahlas vyslovil: „Ty jsi můj milovaný syn.“ Tuto větu jsem vyřkl do svého strachu, do své temnoty, do svého selhání, do své průměrnosti, do své životní lži. Ježíšův křest je pro mne krásný obraz - nebe se otevřelo právě tehdy, když sestoupil do hlubin (Jordánu). Nebe se chce otevřít i nad hlubinami a propastmi mé duše. Já však musím sebrat odvahu a do těchto vnitřních propastí sestoupit, abych tam v hloubce zaslechl nový zvuk slov: „Ty jsi můj milovaný syn!“ - „Ty jsi má milovaná dcera!“ Teprve když jsem větu o milovaném synu vyslovil do svého konkrétního života, dotkla se nejintimnější hloubi mé duše a přinesla mi vnitřní mír. Všechny řeči o Boží lásce kolem nás jen kloužou, nedosahují-li do zkušeností našeho běžného života.

VE VŠECH SITUACÍCH ŽIVOTA ...

Výrok, že jsme synové a dcery Boží, prokáže svou proměňující moc jen tehdy, působí-li ve všech situacích našeho života, především pak v našem utrpení. Slova o Boží lásce nejsou něčím, co by nás mělo ve zbožných meditacích vzdělávat, ale chtějí proměnit náš život, otevřít nad námi nebesa právě tam, kde jsme ohroženi, zkoušeni, slabí a neschopní.

Se svolením zpracováno podle knížky
Anselma Grüna: Bydlet v domě lásky,
kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství.
Redakčně upraveno

Marnost nad marnost, všechno je marnost. Co má člověk z celé své námahy, s kterou se plahočí pod sluncem? Jedno pokolení odchází a druhé přichází, země však trvá stále. Slunce vychází a zapadá, chvátá k svému místu, kde vychází. Vítr věje k jihu a stáčí se na sever, vítr stále krouží, znovu obnovuje svůj běh. Všechny řeky tečou do moře, a moře se nikdy nenaplní. Na místo, kde řeky vznikají, opět se vracejí. Všechno unavuje, nelze to ani vypovědět; oko se nenasytí díváním, ani ucho se nenaplní posloucháním. Co bylo, zase bude, co se stalo, zase nastane - není nic nového pod sluncem. Vyskytne-li se něco, o čem se řekne: Hle, to je nové - dávno to bylo v dobách, které byly před námi. Zapomíná se na to, co minulo, a stejně to bude s budoucností. Nezůstane na ni vzpomínka u těch, kteří budou následovat. (Kaz 1,2-11)

Kdybych mluvil jazyky lidskými i andělskými, ale neměl lásku, jsem jako znějící kov a cimbál zvučící. Kdybych měl dar prorokovat, rozuměl všem tajemstvím, ovládal všecko, co se může vědět, a víru měl v nejvyšší míře, takže bych hory přenášel, ale neměl lásku, nejsem nic. A kdybych rozdal všechno, co mám, a pro druhého do ohně skočil, ale neměl lásku, nic mi to neprospěje. (1 Kor 12,31nn)

Popeleční středa, začátek postní doby

(1.3.2017) Popeleční středou vstupují křesťané do čtyřicetidenního postního období, které je přípravou na...

Letní škola bláznů aneb jedinečné divadelně-duchovní rekolekce

(23.2.2017) Originální způsob duchovní obnovy nabízí „Škola bláznů“, která se uskuteční ve dnech 6. – 11. 8....

Händel i v temnotách života přinesl skvělé hudební plody.

(22.2.2017) Georg Friedrich Händel (* 23. února 1685 Halle + 14. dubna 1759 Londýn) se po prodělané mrtvici dostal na pokraj...

Mladí lidé proti zvrácenému politickému zřízení

(21.2.2017) 22. 2. 1943 byli v Mnichově gilotinou popraveni tři mladí lidé Sophie Scholl, Hans Scholl a Christoph Probst z...

Pojďte studovat na Katolickou teologickou fakultu UK

(13.2.2017) Přemýšlíte, kam se vydáte po maturitě? Nebo již od doby Vašeho maturitního plesu uplynulo již mnoho let, ale...

Týden manželství

(11.2.2017) Dobré manželství by chtěl prožívat každý. Dobré manželství ale není samozřejmost.

Světový den nemocných (11. 2.)

(5.2.2017) 11.2. se každoročně připomíná Světový den nemocných. "Nemoc dosvědčuje, že pravý život není tady..."...

Hromnice (2. 2.)

(31.1.2017) Hromnice je lidový název pro ´Svátek Uvedení Páně do chrámu´(2.2.), kterým dříve končívala doba...

Kurzy Alfa - kurzy o křesťanství ve vašem okolí
Chcete se dozvědět více o křesťanství? Navštivte kurzy Alfa ve vašem okolí.

 

Motto

Ničím se neznepokojuj,
ničím se nermuť,
všechno pomíjí,
Bůh se ale nemění.
Máš-li v srdci Boha,
nic ti nechybí,
jeho láska stačí.
(Terezie z Avily)

Viz Taizé kánon
"Nada te turbe" (Ničím se neznepokojuj)

 

Citát webu vira.cz

Člověk, který doufá v Boha
a spoléhá se na něj,
je jako strom, 
který zapustil své kořeny
u vody. (Jer 17)