O odpovědnosti

Podnebí, nikoli duši, změní ti, kdo se plaví za moře. (N. N.)

z knihy O radostech lidské duše , vydal(o): Karmelitánské nakladatelství

Životní trampoty a komplikace jsou nejrůznějšího charakteru. Přesto možností k jejich řešení nebývá mnoho, někdy se zdá, že nejsou žádné. I "slepé uličky" však mají ve svém válečném arzenálu poslední dvě zbraně: útok a útěk. Útok jako projev aktivního řešení, útěk jako projev pasivního přístupu.

Pokud si vybereš útok, nemá být nikdy zaměřen proti lidem, ale proti svízelím. Jde o to, abychom se s vervou pustili do řešení problémů, abychom překážky na životní cestě vzali útokem. Odvážnému přece štěstí přeje!

Pokud se rozhodneš pro volbu útěku, můžeš se vyhnout mnohému nebezpečí například zachránit se před zotročením drogami či alkoholem, nebo se vyvarovat skutku, který následně tíží svědomí.

Přísloví "Kdo uteče, vyhraje" neplatí ale zcela a vždycky. Existují totiž útěky, které jsou definitivní prohrou. Před každým takovým vzetím "nohou na ramena" je nutné zvážit, zda nás v cílové rovince nebude čekat "vítězný" věnec pro dokonalého zbabělce. Zda se nestaneme člověkem, který utíká před lidskou odpovědností. Anebo zda nás nečeká dokonce věnec hřbitovní.

Jinou špatnou únikovou cestou je častý útěk do snů: do pastelových představ o životě bez problémů, do situace, kde jsme někým jiným a někde jinde...

Další chybnou cestou je útěk na jiné, konečně to pravé místo. Rozvedená žena se již potřetí vdává, nespokojený muž mění podesáté své zaměstnání, věčný student mění už pátou fakultu. Vysvětlení mají všichni podobné. Konečně už budou šťastní.

Problém ovšem nebývá pokaždé v místě, kde člověk je, ale v člověku samotném. Špatný žák z první lavice u okna se nemůže domnívat, že ke zlepšení jeho prospěchu dojde, když se posadí do druhé lavice u dveří. Ani alkoholik nebo kuřák nemůže věřit, že se zbaví svého zlozvyku, když se z Prahy přestěhuje do Brna.

K radosti lidské duše patří přiznání si, že skutečná změna řady situací, vztahů a událostí kolem nás spočívá právě ve velikých změnách uvnitř nás samotných. Například o nutné výměně kamenného srdce za srdce lidské hovoří Bůh ústy proroka Ezechiela již ve Starém zákoně.

Ostatní kapitoly z této knihy na tomto webu:

Autor: Max Kašparů

Související texty k tématu:

Láska:

Kdo řekl, že láska je slepá? Ta jediná vidí dobře! Objevuje krásy, kde druzí nevidí nic...
Bez lásky lze vytvořit veliká díla, být slavný a obdivovaný. Naplnění však bez ní dojít nelze. Život bez lásky je prázdný a chladný. Bez lásky se život stává peklem a je nesnesitelný.
Jsi stvořen, abys byl milován Většina ptáků byla stvořena, aby létala. Být na zemi je pro ptáka omezení. A tak je to i s člověkem. Každý člověk byl stvořen, aby žil a byl milován. Žít a nebýt milován je omezení.
Další texty na k tématu láska zde

Láska, vztahy, přátelství:

Každý (z nás) potřebuje lidi, kteří se k němu dobře chovají... Jako lidé máme mnohé potřeby. Potřebujme stravu, oblečení, někdy i léky. A nejvíc potřebujeme lidi. Ale ještě více potřebujeme lidi, kteří se k nám prostě dobře chovají, kteří nás mají rádi...
Pokud hledám pokoj a štěstí nejdříve v Bohu, jsem svobodnější vůči ostatním lidem ... aniž bych jim zazlíval, že neodpovídají mým očekáváním.
Přátelé nejsou dokonalí lidé Přítel není v žádném případě nějaký ideál. Aleksander Fredro žertem podotýká: "Přátele milujeme kvůli jejich nedostatkům, protože rádi objevíme u druhého nějakou tu chybičku."
Některé překážky zdravého přátelství Přátelství je požehnáním pro život každého člověka. Pro věřící je to zároveň jeden ze způsobů, kterými Bůh dává najevo, že on sám je naším přítelem.
Další texty k tématu láska, vztahy, přátelství

Štěstí:
- Co je to štěstí? (Marie Svatošová)
- Nezbytná podmínka štěstí. (Marie Svatošová)
- Vděčnost přináší štěstí a radost
- Štěstí vděčnosti Vděčnost polidšťuje
- Další texty k tématu štěstí zde

Krize, utrpení:

Dětem se předává neuvěřitelná nepravda Dětem vyrůstajícím v našem rozvinutém světě se předává neuvěřitelná nepravda - říká se jim, že většina lidí má naději prožít život až do konce bez utrpení, bez bolesti, bez temnoty.
Stopy v písku Jedné noci se mi zdál sen. Kráčela jsem po pobřeží se svým Pánem. Na temném nebi se promítaly obrazy z mého života. Životní příběh provázely dvoje stopy v písku...
Utrpení, krize - základní pohled Neplýtvejme příliš slovy o utrpení. Nevíme totiž co to utrpení je. Když jsem je doopravdy poznal já, dokázal jsem jenom plakat.
Další texty k tématu: krize, utrpení

Radost:

Nemáme-li žádný důvod k radosti, zůstává nám možnost radovat se z radosti Boží a štěstí, přítomného neustále v hloubi naší duše.
Šťastný může být jen ten, kdo dokáže být vděčný Někteří lidé musí neustále dávat najevo nespokojenost, neustále protestovat a reptat, srovnávat se a závidět druhým.
Bůh tě chce vést k radosti Když k nám začnou promlouvat naše temnoty, mohou v nás vyvolat až závrať. Takřka z ničeho ale může vykvést pouštní květ, netušená radost.
Já - a radost?! Radost se obvykle chápe jako štěstí, veselost, dobrá nálada. Ale…
Musí existovat radost, která nezávisí na vnějších okolnostech… Jak se můžu radovat..?!
Nekaz si radost tím, že budeš někomu závidět to, co ty sám nemáš...