Mezi řádky

Když dva dělají totéž není to totéž.

z knihy O radostech lidské duše , vydal(o): Karmelitánské nakladatelství

Milující matka jinak kojí, jinak chová, jinak mluví, myje, hladí, laská, dotýká se, zpívá a mluví a chrání než matka, která to z jakýchkoliv důvodů neumí.
(F. Koukolík)

Všechno je prý jinak. I české slovo jinak se jinak napíše a jinak přečte. V tom není jen jazyková hříčka tohoto slova, ale i jeho obsahová zvláštnost.

Známe přísloví: "Když dva dělají totéž, není to totéž." Přestože technicky mohou oba pracovat naprosto stejně, konají jinak ve svém vnitřním postoji k dílu, v emotivním náboji nebo s jiným důvodem motivace.

Jsou to právě vnitřní postoj, naladění, povaha, sklony, vlastnosti i aktuální stav psychiky a těla, které se zapisují do každé lidské činnosti a ovlivňují tím její výsledek. Zapisují se tzv. mezi řádky.

Dobří psychologové, kteří dovedou číst mezi řádky, poznají, že i když spisovatel píše na řádcích knihy literární příběh o smyšlené osobě, mezi řádky je cítit jeho osobnost.

Stejně tak je tomu v oblasti výtvarného umění nebo hudby, ale přístup k dílu se pozná i v práci řemeslníka. Jde o nezaměnitelný rukopis přístupu.

Ruka a duše milující matky hladí své nemocné dítě úplně jinak, než je pohladí ruka ředitelky nadace pro postižené děti. První ženě jde v pohlazení vždycky o dítě, druhé ženě může jít jen o reklamu.

Nikoli tedy činnost dlaní, ale obsah duše, nikoli spousta slov, ale úmysly srdce jsou tím, co odmění Bůh a co prospívá člověku. Už v první knize Samuelově říká Písmo, že nejde o to, nač se dívá člověk, protože ten vidí jen to, co má před očima, zatímco Hospodin hledí do srdce.

K radosti lidské duše patří poznání, že v lásce je důležitější, co se píše mezi řádky jejího vyznání, než to, o čem hovoří samotná slova.

Ostatní kapitoly z této knihy na tomto webu:

Autor: Max Kašparů

Související texty k tématu:

Láska, vztahy, přátelství:

Každý (z nás) potřebuje lidi, kteří se k němu dobře chovají... Jako lidé máme mnohé potřeby. Potřebujme stravu, oblečení, někdy i léky. A nejvíc potřebujeme lidi. Ale ještě více potřebujeme lidi, kteří se k nám prostě dobře chovají, kteří nás mají rádi...
Pokud hledám pokoj a štěstí nejdříve v Bohu, jsem svobodnější vůči ostatním lidem ... aniž bych jim zazlíval, že neodpovídají mým očekáváním.
Přátelé nejsou dokonalí lidé Přítel není v žádném případě nějaký ideál. Aleksander Fredro žertem podotýká: "Přátele milujeme kvůli jejich nedostatkům, protože rádi objevíme u druhého nějakou tu chybičku."
Některé překážky zdravého přátelství Přátelství je požehnáním pro život každého člověka. Pro věřící je to zároveň jeden ze způsobů, kterými Bůh dává najevo, že on sám je naším přítelem.
Další texty k tématu láska, vztahy, přátelství

Štěstí:
- Co je to štěstí? (Marie Svatošová)
- Nezbytná podmínka štěstí. (Marie Svatošová)
- Vděčnost přináší štěstí a radost
- Štěstí vděčnosti Vděčnost polidšťuje
- Další texty k tématu štěstí zde

Radost:

Nemáme-li žádný důvod k radosti, zůstává nám možnost radovat se z radosti Boží a štěstí, přítomného neustále v hloubi naší duše.
Šťastný může být jen ten, kdo dokáže být vděčný Někteří lidé musí neustále dávat najevo nespokojenost, neustále protestovat a reptat, srovnávat se a závidět druhým.
Bůh tě chce vést k radosti Když k nám začnou promlouvat naše temnoty, mohou v nás vyvolat až závrať. Takřka z ničeho ale může vykvést pouštní květ, netušená radost.
Já - a radost?! Radost se obvykle chápe jako štěstí, veselost, dobrá nálada. Ale…
Musí existovat radost, která nezávisí na vnějších okolnostech… Jak se můžu radovat..?!
Nekaz si radost tím, že budeš někomu závidět to, co ty sám nemáš...