Sekce: Knihovna
Barevní svatí
Radujte se! (sv. Pavel)z knihy O radostech lidské duše , vydal(o): Karmelitánské nakladatelství
Prosím tě, pane, daruj mi humor a milost porozumět vtipu, ať mám radost ze života a radost umím druhým dát.(sv. T. More)
Pan farář se ptal dětí v hodině náboženství, kdo je to světec. Kromě dobrých i méně dobrých odpovědí zaslechl také, že světec je ten, kdo barevně září. Takové odpovědi nerozuměl, a proto žádal doplnění. Dítě vysvětlovalo, že v obci, kde bydlí babička, mají v kostelních oknech barevná sklíčka, vitráže, kde jsou vyobrazeny postavy světců. Když při nedělní mši svaté svítí do kostela sluníčko, prochází jeho světlo barevnými sklíčky a obrazy svatých září barvami.
Tak si může svatého představovat jenom dítě. Představa dospělých věřících už bývá prozaičtější, ale zároveň chudší a v určitém směru i zkreslenější.
Světec podle jejich představ musí být bezdětný, protože rodičovské povinnosti jsou překážkou k plnému věnování se svatosti. Nejlépe by měl být svobodný, protože v manželství může dojí.t i na sex - a jak je známo, ten není pro kandidáta svatozáře zrovna to akorátní. Ale především a nade všechno by se měl chovat vážně. Doporučuje se až smrtelná vážnost, nebo ještě lépe: měl by se chovat přímo smrtelně. Veselá mysl, dobrá nálada a smysl pro humor jsou vlastnosti dozajista pochybné a nevypočítatelné.
Osobně si myslím, že přesně takové představy naplňují nebe smíchem. Pokud
se svatí něčemu smějí - a nemusí to být jen ti uvedení v kalendáři -, tak především našim pokřiveným představám o obsahu jejich svatosti. Život světců je skutečně barevný. Ono dítě mělo svým způsobem pravdu.
U svatosti jde v zásadě o dvě věci: být křesťansky poctivý na místě, kam nás Bůh
povolal, a žít své poslání radostně. Ať už jako vyznavač, panna nebo mučedník. Proto si myslím, že bez radosti to nejde ani po zemi, ani do nebe.
K radosti lidské duše patří smysl pro humor a veselé srdce. Svatý Pavel na ně
apeluje v listu Filipským, když píše: "Radujte se v Pánu vždycky, znovu říkám, radujte se!"
Ostatní kapitoly z této knihy na tomto webu:
- O odpovědnosti
- Mezi řádky
- O dobrém rozlišování
- Malá vtězství
- Křižovatky života
- O květinách a kompostu
Autor: Max Kašparů
Související texty k tématu:
Radost:
- Nemáme-li žádný důvod k radosti... Nenalézáme-li momentálně ve svém životě žádný důvod k radosti, zůstává nám možnost radovat se z radosti Boží a štěstí, přítomného neustále v hloubi naší duše.
- Radost Naše radosti v životě jsou vždy smíšeny s kapkou hořkosti a bolesti. Poznávám ale, že to velice pomáhá.
- Radost je přirozený stav života Radost je přirozený stav věcí. To jen my jsme si navykli být naštvaní, dotčení, podráždění a nervózní. Důvodů, proč mít radost a být šťastný, je ale nekonečně mnoho…
- Šťastný může být jen ten, kdo dokáže být vděčný Někteří lidé musí neustále dávat najevo nespokojenost, neustále protestovat a reptat, srovnávat se a závidět druhým.
- Bůh tě chce vést k radosti Když k nám začnou promlouvat naše temnoty, mohou v nás vyvolat až závrať. Takřka z ničeho ale může vykvést pouštní květ, netušená radost.
- Co je pokladem věřícího člověka? Poklad věřícího člověka je radost. Radost z jistoty, že je milován a že se tak může učit milovat.
- Děkování nás uzdravuje a naplňuje radostí Umět poděkovat je lékem na naši nevšímavost k drobným darům života a přehnanou citlivost na sebemenší nedostatek. Vděčnost nás naplňuje radostí.
- Já - a radostná?! Radost se obvykle chápe jako štěstí, veselost, dobrá nálada. Ale…
- Musí existovat radost, která nezávisí na vnějších okolnostech… Jak se já můžu radovat..?!
- Měl jsem spoustu peněz, ale stále mi něco scházelo Po ukončení studia jsem si myslel, že až budu mít dostatek peněz a zaplním si skříň elegantními obleky, budu šťastný. Ale nebyl jsem.
- Nekaz si radost tím, že budeš někomu závidět to, co ty sám nemáš...
