Sekce: Knihovna

Marie Svatošová

Aby bílá byla bílá

z knihy Jak to vidí Marie Svatošová

Nešlo mi na rozum, proč prvňáček Honzík ráno vstává dřív než musí a spěchá do školy. Jinak je úplně normální, na šprta rozhodně nevypadá. Vysvětlil mi to. Ve třídě mají tři počítače, a kdo dřív přijde, ten se k nim před vyučováním dostane. To za nás nebylo, tenkrát si kluci museli se školní nudou poradit jinak. Například smáčeli holkám copánky v kalamářích. Takovým neplechám, jakož i kaňkám a rozskřípaným perům, je definitivně odzvoněno. Ale právě ony kalamáře byly v jedné naší hodině přírodopisu neodmyslitelnou součástí zajímavého pokusu, který se mi vryl do paměti na celý život.

Na louce jsme natrhali sněhobílé sasanky a ty pak ve třídě rozdělili do kalamářů s inkoustem modrým, červeným, zeleným a černým. Začala fáze pozorovací. Ve vázičce s čistou vodou zůstaly květy bílé, ty v kalamářích se postupem času zbarvily. Černé květy se nám ani trochu nelíbily. Když to šlo tam, musí to jít i zpátky - usoudili jsme, a černým sasankám poskytli čistou vodu. Nepomohlo to. Z černé byla nanejvýš tmavošedá, avšak někdejší krásy sasanek jsme už nedocílili.

I když původním záměrem školního pokusu nebylo nic jiného, než žákům názorně vysvětlit fyziologii rostlin, můžeme z něj vyvodit závěr další. Pomineme-li problém dědičného hříchu, lze tvrdit, že všichni přicházíme na svět jako krásné bílé sasanky. To nám však vydrží zpravidla jen do chvíle, než jsme schopni používat rozumu a svobodné vůle. Pak se začneme zabarvovat kromě jiného i vlivem prostředí, ve kterém se nacházíme a kterému, v důsledku onoho dědičného hříchu, více či méně podléháme. Pokud bychom v této nepříjemné situaci měli k dispozici pouze přirozené možnosti nápravy, utrpěné škody na kráse našich duší by byly stejně nezvratné, jako u těch ošklivě černě zbarvených sasanek. Mohli bychom jen litovat, nic víc. Avšak lítost, která by nenašla adresáta v nekonečně milosrdném Bohu, by nám byla k ničemu. Bezvýchodnost takové situace by nepochybně byla zdrojem našeho trvalého trápení a časem i příčinou rezignace. U někoho – jak ostatně napovídají nešťastné příběhy sebevrahů – dokonce i rezignace na život samotný.

Je nutno vzít na vědomí, že pouhými přirozenými prostředky bělobu našich „sasanek“ obnovit nemůžeme. Na to prostě nemáme. Naštěstí ale máme k dispozici stoprocentně účinný prostředek nadpřirozený. Záleží na každém jednotlivci, zda jej přijme nebo jím pohrdne. Veškerou „ošklivou čerň“ z nás Ježíš sejmul a dobrovolně vzal na sebe. Z lásky k nám se právě kvůli té naší jinak nesmazatelné „černi“ nechal přibít na kříž. Zřejmě to byl jediný možný způsob, jak docílit, aby naše bílá byla opět bílá. Z Boží strany jsou pro každého z nás dveře otevřené. Nikdo není ze záchrany předem vyloučen. Všem bez výjimky se nabízí věčný život v ráji, připraveném pro „bílé sasanky“. Nabízí, ale nevnucuje. V plném rozsahu zde platí: každý svého štěstí strůjcem. Je to neuvěřitelné, ale je to tak - Bůh nás miluje takové, jací jsme. Ušmudlané, ušpiněné, ošklivé černé sasanky. S radostí si nás sám osobně a vlastnoručně vybělí. Ovšem s jednou podmínkou: že mu to dovolíme.

---

Ostatní kapitoly z této knihy na tomto webu:

• Jak je v Česku rozšířena domácí péče o dlouhodobě nemocné či umírající?
• Záznam rozhovoru z ČRo Hradec Králové 26.2.2006
• Kdo je pro Boha V.I.P.?
• Anděl s botami
• Bílé vrány
• Štěstí? Smůla? Kdo ví?!
• Stačí opěrný bod, páka a hej rup
• Nebojte se!
• Dva lotři těchto dnů,
• Všechno je naopak
• Naše pusa je jako hlaveň kulometu
• Dvě mouchy jednou radnou
• Rošťák hodný následování
• Poslanecký plat – Jidášův měšec?
• Ohlášená neohlášená inventura (29. 12. 2004)
• Možná i to slunce v duši se objeví (15.12.2004)
• Čert nikdy nespí (1.12.2004)
• Různé motivy k emigraci (17.11.2004)
• Leží štěstí za kopečky? (3.11.2004)
• Původně jsem chtěla zvolit veselejší téma (20.10.2004)
• Je problém rozlišit, které z knih přicházejí na pult z Boží vůle a které z Božího dopuštění... (6.10.2004)
• Živý odkaz zavražděného kněze (aneb: mimo mikrofon 8, 22.9.2004)
• Na kopec ! (Aneb: mimo mikrofon 7, 8.9.2004 )
• Je odpočinek právem, anebo povinností člověka? (aneb: mimo mikrofon 6, 23.6.04)
• Když Bůh mlčí (aneb mimo mikrofon 5, 9.6.2004)
• Letnice - svátek skutečné plnosti života (záznam rozhlasového pořadu 26.5.2004)
• Jestli jsi, Bože, dej se mi poznat ! (aneb: mimo mikrofon 4, 12.5.2004)
• Nezbytná podmínka štěstí (aneb: mimo mikrofon 3, 28.4.2004)
• Co je to štěstí (aneb: mimo mikrofon 2, 14.4.2004)
• Kdo hledá, najde, aneb POKRAČOVÁNÍ pořadu (ale MIMO MIKROFON 1, 31.3.04 )
• Kde se stala chyba? Aneb proč Dr. Svatošová JIŽ NENÍ ZVANÝM HOSTEM do pořadu Host do domu (17.3.2004)
• Sodoma a Gomora a desítka spravedlivých (3.3.2004)
• Internet a senioři / Modlitba Tomáše Mora (18.2.2004)
• Záznam internetového rozhovoru na www.vira.cz z 10.2.2004
• Krása stáří / Modlitba dříve narozeného (4.2.2004)
• O modlitbě (21.1.2004)
• Věda a víra / Interview s Bohem (7.1.2004)
• Vánoce / Porod o půlnoční v africké buši (17.12.2003)
• Advent / Kde se vzala radost (3.12.2003)
• Svoboda a odpovědnost / modlitba sv. Františka z Assisi (19.11.2003)
• Vnitřní svoboda / Odpuštění (5.11.2003)
• Dobrá kniha / Dušičky (22.10.2003)
• Jak ten čas letí / Přítomný okamžik (8.10.2003)