Můj osud je ve tvé ruce, Bože. (Ž 31,16) - Citát z Bible na každý den

4. 12. 2021, Pavel Semela (Foto: IMA) | Sekce: Aktuální téma | Archiv

Adventní změna šatníku

oblečení, triko, mikina, obchod / ima

"Svlékni ze sebe, Jeruzaléme, roucho své žalosti a soužení a oblékni se v ozdobu věčné slávy, kterou ti dává Bůh. Přioděj se rouchem spravedlnosti od Boha a vstav si na hlavu korunu slávy Věčného… Vzchop se, Jeruzaléme, a postav se na výšině, pohleď na východ a podívej se na své děti. Jak se radují z toho, že Bůh na ně pamatoval!... Bůh totiž rozkázal snížit každou vysokou horu, odvěké pahorky, a vyplnit údolí na rovnou zemi, aby Izrael kráčel bezpečně k Boží slávě. Také lesy a každý vonný strom zastíní Izraele na Boží rozkaz. Ano, Bůh přivede Izraele, který se bude radovat ve světle jeho velebnosti, s milosrdenstvím a se spravedlností, která z něho prýští." (Bár 5, 1 – 9)

Už druhým rokem je náš život poznamenán koronavirem, v mnoha směrech jsme vytrženi z běžného fungování, ze způsobu života, na jaký jsme byli zvyklí. Někdo je ochromován strachem o zdraví a život svůj či svých blízkých, někdo těžko snáší omezení a cítí se být zbavován svobody a naše společnost je čím dál rozdělenější. Překvapivě je naše situace a to, jak se v ní cítíme, v mnohém podobné situaci Božího lidu v 6. století před Kristem. Většina Izraele je odvlečena do babylonského zajetí a hrstka je ponechána v Jeruzalémě. A právě z vyhnanství do Jeruzaléme míří slova útěchy z knihy Báruchovy. Možná mohou být povzbuzením i pro nás.

Čím nás tedy utěšuje a k čemu nás zve? Jde to jen tak „svléknout ze sebe roucho žalosti a soužení“? Neznamenalo by to strkání hlavy do písku či lakování reality na růžovo? Není to pozvání k nezdravému vytěsňování našich emocí? Ta poněkud vzletná slova nás nezvou k prostému převlečení žalu a frustrace radostí. Jádro povzbuzení je ve zkušenosti Božího lidu, že i v zajetí na ně Bůh pamatuje. Připravuje cestu nejen ven, ale k hlubšímu zkušenosti s jeho milosrdenstvím a slávou. I v naší situaci na nás Bůh pamatuje, i pro nás připravuje cestu.

Pointou obrazu převlečení je pozvání, abychom odložili to, co je naše, a nechali se obklopit tím, co je Boží. Nemusíme zůstat zasekaní ve svých představách o správném a spravedlivém řešení a v naštvání na ty, kdo to vidí jinak, ale můžeme se otvírat spravedlnosti, která prýští z Něj. Nemusíme se utápět ve svých úzkostech, smutcích, frustracích, můžeme se otvírat jeho slávě, kterou nás chce zahrnout. Můžeme se radovat ve světle jeho velebnosti a milosrdenství.

Tip: Zobrazujte si téma týdne na vašem webu

Kdo se spoléhá na Boha, je jako strom u vody. (Jr 17,5)


Konference Jak slyšet Boží hlas s Petem Greigem 
22. – 23. 3. 2024 v Praze. 

Z éry komunismu je nutné se poučit

(24. 2. 2024) Výročí komunistického puče 25.2.1948. Další texty k tématu: Komunismus a socialismus, 1948...

Händel i v temnotách života přinesl skvělé hudební plody.

(22. 2. 2024) Georg Friedrich Händel (* 23. února 1685 Halle + 14. dubna 1759 Londýn) se po prodělané mrtvici dostal na pokraj…

Matka zabila své dvě děti. Proč Bůh nezasáhl?

(21. 2. 2024) Právě jsem slyšela ve zprávách, že matka zabila své dvě děti. Chápu svobodnou vůli lidí,  ale proč neochránil…

Mladí lidé proti zvrácenému politickému zřízení

(21. 2. 2024) 22. 2. 1943 byli v Mnichově gilotinou popraveni tři mladí lidé Sophie Scholl, Hans Scholl a Christoph Probst z odbojové…

Únorové vydání časopisu IN! pro dívky

Únorové vydání časopisu IN! pro dívky
(20. 2. 2024) Únor je letos delší o celý jeden den, je totiž přestupný rok. Jak ho prožijeme? A co nás čeká v úplně novém, únorovém…