Rejstřík věcný

#ABCDEFGHIJKLMNOPQRSTUVWXYZ

Advent

• Advent - základní informace (článek) - Doba přípravy na Vánoce se nazývá "ADVENT". Toto označení pochází z latinského slova "adventus", což znamená příchod. Myslí se zde na příchod Vykupitele Ježíše Krista. Adventní doba trvá čtyři neděle před slavností Narození Páně (25.12.). Adventní neděle - datum; adventní věnec - informace, adventní věnce - fotografie, výroba adventních věnců ...
• Bůh není ´někde v nebi´ (článek) - Na počátku adventní doby sugestivně zaznívají dvě slova: „Bůh přichází“. Důležité pro nás je, že tato slova nezaznívají v minulém čase, ale v přítomném: „Bůh přichází“. Jde tedy o činnost, která probíhá stále.
• Několik tipů jak žít každý den z víry (nejen o adventu) (článek) - Každému z nás se už určitě stalo, že se chtěl do něčeho pustit, ale nevěděl, jak na to. Mnohdy to nakonec vzdal. Totéž platí i o práci na vlastním životě, na životě z víry. Několik tipů jak žít víru ve všedním životě.
• Advent ve zmatku (článek) - Advent a Vánoce jsou dvě křesťanské události, které jsou dnes velmi často ponořeny do všeobecného zmatku konzumní společnosti. Vánoce jsou svátky, které se ocitají v největším riziku nepochopení.
• K čemu advent a církevní rok?! (článek) - Celý okruh církevních svátků („liturgický“ či „církevní rok“) přichází na pomoc naší paměti: každoročně vyvolává dějinné Boží činy a události a nechává je působit v našem životě. Liturgický rok není pouze úsilím nenechat tyto události zapomenout. Nejsou to jen pouhé vzpomínkové výlety do minula. Když totiž křesťané slaví jednotlivá tajemství vykoupení, otevírá se tím bohatství mocných Božích činů. Jsou tak neustále aktualizovány, aby z nich mohli čerpat sílu věřící všech dob a všech zákoutí světa.
• Požehnání adventního věnce (článek) - Pro mnohé lidi představuje adventní věnec jen dekorativní předmět, kterým si v adventu zdobí svou domácnost. Hlubší význam adventního věnce může vyzdvihnout požehnání adventního věnce, které může využít kdokoliv.
• Kdo nemá cíl, ten se asi sotva vydá na cestu (článek) - Co očekáváme, že se stane v posledních adventních dnech před svátky? Tato otázka je na místě. Bez ní se nám nepodaří dobře prožít letošní čas adventní, protože kdo nemá cíl a kdo se do cíle netěší, ten se asi sotva vydá na cestu.
• Adventní věnce: ukázka, návod na výrobu, fotografie (článek) - Advent s sebou přináší milý zvyk: adventní věnece. Někdo si jej koupí, jiný si jej možná rád udělá sám.
• Slibujeme, že už se nebudeme hádat... (téma týdne) - "Ať ve vás Pán rozhojňuje stále víc a více lásku jednoho k druhému i ke všem lidem, jako ji i my máme k vám." (1Sol 3,12)
• Naděje není laciným přesvědčením, že všechno dopadne dobře... (článek) - Když člověk listuje novinami, nenarazí na slovo "naděje" příliš často. Ještě tak na sportovní stránce najdeme úvahy o naději na postup do dalšího kola nebo na zisk medaile, na jiných stránkách, že získáme z fondů Evropské unie nějaký ten miliónek. Ale jak často se píše nebo mluví o tom, jakými nadějemi ten nebo onen člověk žije? Je vůbec slovo "naděje" chápáno jako slovo pro život silných a schopných lidí, nebo jen jako útěcha pro slabé a málo schopné?
• Poselství adventu (článek) - Poselství adventu lze shrnout do několika slov: Přijde, přišel, přichází: - Bůh, který nás miluje.
• Proč neexistuje pojmenování pro rodiče, kterým zemřelo dítě? (článek) - Dočetla jsem článek v novinách, kde maminka popisovala, jak tragicky přišla o své dvouleté dítě. Psala o tom, jaká je v ní stále rána, a divila se, proč neexistuje pojmenování pro rodiče, kterým dítě předčasně zemřelo. Vyvodila chybění takového slova z toho, že ten komu zemře partner, je vdovec nebo vdova, dítě, kterému zemřel rodič, je sirotek, ale rodič, který ztratil dítě, žádný název ani status tím nějak vyjádřený nemá. Její úvahy přede mnou otevřely skořápky vzpomínek, které mne vrátily o hodně let zpátky…
• Dost bylo Vánoc! (téma týdne) - Maria porodila svého syna, a položila do jeslí, protože v zájezdním útulku pro ně nebylo místo. (LK 2,1)
• Několik návrhů k prožití adventu (článek) - V adventní době zaznívají silné výzvy k pokání a obrácení. Pokání podle Božího slova ale neznamená obrátit se jen k sobě samému, ke svým slabostem, chybám a hříchům. Pokání v první řadě znamená obrátit se k Bohu. Zdroj života totiž není v nás samých. Zdroj naplněného života je v Bohu! A tento zdroj se nám v Ježíši Kristu přiblížil na dosah.
• K adventu (článek) - Je asi zbytečné vysvětlovat, co slovo advent znamená. V kostelích i mimo ně se právě v současnosti velmi často ozývá a předpokládá se, že všichni vědí, že se jedná o nějaký příchod. Že se pro věřící jedná o příchod Ježíše Krista, není pro mnmohé důležité, spíše mají před očima příchod vánoc. Je až s podivem, s jakým předstihem se všude objevuje vánoční výzdoba.
• V Adventu přibývá tmy, přibývá temnoty i naší ve společnosti (článek) - Přibývá tmy, den se zkracuje. Stmívá se stále dříve. Spousta lidí má pocit, že přibývá temnoty i naší ve společnosti. A někdo právě prožívá temné období i ve svém vlastním životě.
• Splnění Božího slibu (kapitola) - Syn Nejvyššího
• Co je na adventu ne/podstatné (rozhovor) - Začátek adventní doby přináší i mnoho otazníků - k čemu je advent vlastně dobrý? Jsou snad čtyři postupně zapalované svíčky, jakýmsi výstražným blikajícím signálem, upozorňujícím na blížíci se "nebezpečí" Vánoc? Nebo je naopak advent jaskýmsi postním obdobím s vysoko postavenou laťkou duchovních aktivit? V čem je podstata adventu a v čem naopak ne? Lze vůbec advent prožít plodně? Jak? Pročtěte si záznam online rozhovoru, který proběhl v první adventní pondělí 1.12. 2003 od 12:00 do 13:00 hod.
• Hory cukroví a metráky potravin nestačí... (článek) - Zatímco děti netrpělivě počítají, kdy skončí škola, a ty menší se ptají, kolikrát se ještě vyspinkají, než přijde Ježíšek, říkají mnozí dospělí: "Už aby bylo po svátcích - to zas bude blázinec." Jsou to hlavně ženy, kdo takto mluví. Na nich totiž spočine velká práce spojená s přípravou svátků.
• Lekáme se rychlosti, se kterou se blíží Vánoce... (článek) - Úvahy o čekání a těšení...
• Několik návrhů k prožití adventu (článek) - V adventní době zaznívají silné výzvy k pokání a obrácení. Pokání podle Božího slova ale neznamená obrátit se jen k sobě samému, ke svým slabostem, chybám a hříchům. Pokání v první řadě znamená obrátit se k Bohu. Zdroj života totiž není v nás samých. Zdroj naplněného života je v Bohu! A tento zdroj se nám v Ježíši Kristu přiblížil na dosah.
• Rorate coeli (kapitola) - Adventní gregoriánský introit
• Cesta adventem i životem (článek) - Na konci cesty není cesta, nýbrž cíl. Na konci zimy není zima, nýbrž jaro. Na konci noci není noc, ale svítání. Na konci adventu není advent, nýbrž Narození Páně. Na konci smrti není smrt, nýbrž život.
• Andělé na vánoční pouti (kniha) - Adventní kalendář s vystřihovánkami pro děti od 3 do 8 let
• Pokání, obrácení (článek) - Hebrejská slova používaná pro pokání znamenala v běžné hovorové řeči: "změnu cesty, návrat po ní v protisměru", ale i "vzdychání, pociťování lítosti". V náboženském jazyce pak vyjadřovala nové orientování se ve všem jednání, odvrácení od toho, co je zlé a navrácení se k Bohu. Tento původ slova nám může pomoci v chápání významu pokání i dnes...
• Říká se, že láska je slepá (téma týdne) - "A za to se modlím: Ať stále víc a více roste vaše láska a s ní i poznání a všestranný úsudek, abyste dovedli volit to lepší, čistotou jen zářili a byli bez hříchu pro onen den Kristův, s plnou mírou dobrých skutků, vykonaných ve spojení s Ježíšem Kristem, k Boží chvále a slávě." (Fil 1,9-11)
• Nánosy, slupky a haraburdí v nás (téma týdne) - "On vás bude křtít Duchem svatým a ohněm. V ruce má lopatu, aby pročistil obilí na svém mlatě a pšenici uložil na sýpce; plevy však bude pálit ohněm neuhasitelným." (Lk 3, 16 - 17)
• Advent jako prostředek proti utopii (článek) - Jestliže je křesťan člověkem budoucnosti, není v protikladu k jiným lidem opírajícím se o budoucnost žádným utopistou. V dějinách posledních staletí byli ovšem křesťané a snad i konkretní církev často reakční. Bránily se zastaralé ústavní listiny, společenské řády, druhy kultury, zastaralé postoje ve vědeckých oborech tak, jakoby křesťanství s nimi stálo nebo padalo. Docházelo k odporu vůči fázím budoucnosti, jež stejně nastaly, nastat musily nebo nastat mohly, které v žádném případě nebyly horší než období, na která si lidé zvykli a jež teď byla bráněna jako něco, čeho se nelze vzdát. To vše se nedá lacině omlouvat.
• Když Bůh nepřichází ... jdeme jinam (téma týdne) - "Ne že by Pán otálel splnit to, co slíbil, ale je k vám shovívavý, protože nechce, aby někdo zahynul, naopak chce, aby se všichni dali na pokání." (2 Petr 3,9)
• Advent – převlek pro stres a kšeft?! (článek) - Co je to vlastně advent? Na to lze odpovědět různě. Bez přemýšlení lze říci, že to vnímáme často jako nějaký převlek pro hektičnost, stres a kšeft, který je ozdoben levnými šablonami, na něž už stejně dávno nikdo nevěří.
• Každý se někdy cítí osamocený. Co s tím? (článek) - Každý člověk je dříve či později konfrontován s pocitem hluboké osamělosti. Možná žije v početném kruhu lidí a v kvalitních vztazích, a přesto je ve svém nitru někdy nespokojen.
• Seděl jsem za kulometem a rozmýšlel, zda střílet. Byl Štědrý večer. (článek) - Díval jsem se na vojáky, jak běží s puškami, na kterých mají nasazené bajonety… pádí proti mému úseku fronty. A já sedím za kulometem… Ale střílet na někoho … o Vánocích? Mohou mě ale zabít... (Z vyprávění pamětníka 1. světové války.)

Sekce: Rejstřík věcný   |   Tisk   |   Poslat odkaz známému

[nahoru]