Kristus skutečně vstal z mrtvých!

Resuscitaci známe. Ale se skutečným vzkříšením z mrtvých nemáme žádnou přímou zkušenost.

z knihy Apoštol Pavel s Alešem Opatrným , vydal(o): KNA

Káže se o Kristu, že vstal z mrtvých. Ale jak potom mohou říkat někteří z vás, že vzkříšení mrtvých není? Není-li však žádné vzkříšení mrtvých, nevstal ani Kristus! A jestliže Kristus nevstal, marné je naše kázání, marná je vaše víra. 1 Kor 15,12–14

Resuscitaci známe. Ale se skutečným vzkříšením z mrtvých nemáme žádnou přímou zkušenost. Představy oživení zakletých či zabitých princů z pohádek nám také nepomohou. A tak podobně jako v době apoštola Pavla je i dnes řada křesťanů spíše nakloněna mínění, že „vzkříšení z mrtvých není“.

Jsou ochotni vidět ve zvěsti o Ježíšově vzkříšení jen jakýsi průmět lidského snu o nesmrtelnosti nebo poetické vyjádření skutečnosti, že obsah Ježíšova kázání je stále živý a má procházet dějinami dál. Nemusíme se na ně hned zlobit. Spíš by bylo třeba jim (nebo nám samotným!) pomoci k lepšímu poznání toho, co je vlastně život a kým je člověk. Ačkoliv se zdá, že moderní člověk vidí sebe sama velmi vysoko, jako suverénního a nikomu nepodléhajícího pána, je tomu ve skutečnosti mnohdy naopak. Člověk je znovu a znovu představován tak trochu jako „lepší opice“. Je zdůrazňována jen jeho příslušnost k živočišné říši a mnohé další je zamlčováno. K pochopení zvěsti o vzkříšení je snad ze všeho nejvíc třeba pochopit, že člověk, který toho má po fyziologické stránce tolik společného se zvířaty, je jedinečný svou schopností tvořit vztahy. Vztahy mezi lidmi a zejména pak vztah k Bohu.

Prototypem našeho vztahu k Bohu je vztah Ježíše k jeho Otci. Z tohoto vztahu se zrodilo Ježíšovo vzkříšení – vztah nesený tak silnou láskou totiž nemůže zničit ani smrt. A kdyby smrt vztah Ježíše k Otci zničila, potom by byla jeho cesta na kříž zbytečným a prázdným gestem. Kdybychom jen věřili v toho, který jako nevinný zemřel, a dál se nic nestalo, byli bychom opravdu pošetilí. A kdybychom věřili, že se pouhým opakováním Ježíšových životních zásad vyřeší otázky hříšnosti a smrtelnosti lidí, tedy i záležitost naší vlastní hříšnosti a smrtelnosti, byla by to snad pošetilost ještě větší.

Ostatní kapitoly z této knihy na tomto webu:

Autor: Aleš Opatrný

Témata: vzkříšení, zmrtvýchvstání, nesmrtelnost XYZ

Související texty k tématu:

Vzkříšení, život po smrti, posmrtný život

Smrtí to nekončí - příběh housenky a motýla (krátké video - Minuta o víře) Narodili jsme se, abychom žili, a ne abychom zemřeli. Smrt není konec, je to jen začátek něčeho nového. Symbolika housenky a motýla.
Být ve spojení s Bohem, pro kterého neplatí smrt Člověk může už na této zemi poznávat Boha, pro kterého smrt neplatí. Může mu důvěřovat, může vrůstat do stále plnějšího spojení s ním. A ta důvěra může jít až k hranici smrti.
Co míní embrya o následujícím životě? V břiše těhotné ženy se ocitla tři embrya. Jedno z nich byl malý věřící, druhé malý pochybovač a třetí malý skeptik. Malý pochybovač se zeptal: "Věříte vlastně v život po porodu?"
Stěhování na hřbitov Kříže na hrobech neznamenají, že jsme nad někým „udělali kříž“, že „je s ním amen“ čili konec, jak se často říká. Je naopak znamením vzkříšení a naděje.
Další texty k tématu vzkříšení zde

Kristovo vzkříšení, zmrtvýchvstání

Kristovo vzkříšení, zmrtvýchvstání je základním prvkem křesťanské víry.
Když Kristus vstal z mrtvých, týkalo se to každého z nás, ač jsme ještě nebyli na světě Kolik důležitých a slavných věcí se děje na světě - a bez nás. Když se uděluje Nobelova cena, rozdělují olympijské medaile, nebo setkávají hlavy států. A mnohdy se nás to ani nijak jinak netýká. Ale…
Kristus skutečně vstal z mrtvých! Resuscitaci známe. Ale se skutečným vzkříšením z mrtvých nemáme žádnou přímou zkušenost.
Naděje není odpovědí na všechna naše proč, dává nám ale dost světla a síly, abychom putovali údolím stínů plni důvěry a odvahy.
Nebojte se! Kristova moc je větší než veškeré zlo Kristus po svém zmrtvýchvstání řekl apoštolům a ženám: „Nebojte se!“ Tato slova potřebujeme dnes možná více, než kdy jindy. Nebojte se!
Kristovo zmrtvýchvstání je klíčem k pochopení dějin světa, dějin celého stvoření a osobních dějin každého člověka.
Příroda nám nabízí jakýsi obraz vzkříšení Před našima očima slunce každého dne jako by umíralo a zase vstávalo z říše mrtvých. Hvězdy zapadají za svítání a večer jako by vstávaly z mrtvých.
Vstal z mrtvých, vstoupil na nebesa, sedí po pravici Boha Slova ´třetího dne vstal z mrtvých´, jsou vlastně jádrem celého vyznání víry
Vzkříšení není znovuoživení naší mrtvoly... Kdyby vzkříšení spočívalo jen v tom, že Bůh oživí naši mrtvolu, pokorně bych ho požádal: „Prosím tě, Pane, nech mě v zemi..."