Sekce: Knihovna
Kristus skutečně vstal z mrtvých!
Resuscitaci známe. Ale se skutečným vzkříšením z mrtvých nemáme žádnou přímou zkušenost.z knihy Apoštol Pavel s Alešem Opatrným , vydal(o): KNA
Káže se o Kristu, že vstal z mrtvých. Ale jak potom mohou říkat někteří z vás, že vzkříšení mrtvých není? Není-li však žádné vzkříšení mrtvých, nevstal ani Kristus! A jestliže Kristus nevstal, marné je naše kázání, marná je vaše víra. 1 Kor 15,12–14
Resuscitaci známe. Ale se skutečným vzkříšením z mrtvých nemáme žádnou přímou zkušenost. Představy oživení zakletých či zabitých princů z pohádek nám také nepomohou. A tak podobně jako v době apoštola Pavla je i dnes řada křesťanů spíše nakloněna mínění, že „vzkříšení z mrtvých není“.
Jsou ochotni vidět ve zvěsti o Ježíšově vzkříšení jen jakýsi průmět lidského snu o nesmrtelnosti nebo poetické vyjádření skutečnosti, že obsah Ježíšova kázání je stále živý a má procházet dějinami dál. Nemusíme se na ně hned zlobit. Spíš by bylo třeba jim (nebo nám samotným!) pomoci k lepšímu poznání toho, co je vlastně život a kým je člověk. Ačkoliv se zdá, že moderní člověk vidí sebe sama velmi vysoko, jako suverénního a nikomu nepodléhajícího pána, je tomu ve skutečnosti mnohdy naopak. Člověk je znovu a znovu představován tak trochu jako „lepší opice“. Je zdůrazňována jen jeho příslušnost k živočišné říši a mnohé další je zamlčováno. K pochopení zvěsti o vzkříšení je snad ze všeho nejvíc třeba pochopit, že člověk, který toho má po fyziologické stránce tolik společného se zvířaty, je jedinečný svou schopností tvořit vztahy. Vztahy mezi lidmi a zejména pak vztah k Bohu.
Prototypem našeho vztahu k Bohu je vztah Ježíše k jeho Otci. Z tohoto vztahu se zrodilo Ježíšovo vzkříšení – vztah nesený tak silnou láskou totiž nemůže zničit ani smrt. A kdyby smrt vztah Ježíše k Otci zničila, potom by byla jeho cesta na kříž zbytečným a prázdným gestem. Kdybychom jen věřili v toho, který jako nevinný zemřel, a dál se nic nestalo, byli bychom opravdu pošetilí. A kdybychom věřili, že se pouhým opakováním Ježíšových životních zásad vyřeší otázky hříšnosti a smrtelnosti lidí, tedy i záležitost naší vlastní hříšnosti a smrtelnosti, byla by to snad pošetilost ještě větší.
Ostatní kapitoly z této knihy na tomto webu:
- Vzkříšení / Odpuštění našich hříchů
- Vzkříšení / Touha po proměně v Bohu
- Vzkříšení / Hluboký význam křtu
Autor: Aleš Opatrný
Související texty k tématu:
Vzkříšení, život po smrti, posmrtný život
- Smrtí to nekončí - příběh housenky a motýla (krátké video - Minuta o víře) Narodili jsme se, abychom žili, a ne abychom zemřeli. Smrt není konec, je to jen začátek něčeho nového. Symbolika housenky a motýla.
- Být ve spojení s Bohem, pro kterého neplatí smrt Člověk může už na této zemi poznávat Boha, pro kterého smrt neplatí. Může mu důvěřovat, může vrůstat do stále plnějšího spojení s ním. A ta důvěra může jít až k hranici smrti.
- Co míní embrya o následujícím životě? V břiše těhotné ženy se ocitla tři embrya. Jedno z nich byl malý věřící, druhé malý pochybovač a třetí malý skeptik. Malý pochybovač se zeptal: "Věříte vlastně v život po porodu?"
- Stěhování na hřbitov Kříže na hrobech neznamenají, že jsme nad někým „udělali kříž“, že „je s ním amen“ čili konec, jak se často říká. Je naopak znamením vzkříšení a naděje.
- Další texty k tématu vzkříšení zde
Kristovo vzkříšení, zmrtvýchvstání
- Kristovo vzkříšení, zmrtvýchvstání souhrnný pohled
- Kristus skutečně vstal z mrtvých
- Existuje nový začátek
- Moc Kristova vzkříšení je větší než veškeré zlo.
- Příroda nám nabízí jakýsi obraz vzkříšení
- Vstal z mrtvých, vstoupil na nebesa, sedí po pravici Boha
- Kristovo zmrtvýchvstání je klíčem k pochopení dějin
- Vzkříšení není znovuoživení naší mrtvoly...
- Když Kristus vstal z mrtvých, týkalo se to každého z nás, ač jsme ještě nebyli na světě
