Kolik důležitých a slavných věcí se děje na světě - a bez nás. Když se uděluje Nobelova cena, rozdělují olympijské medaile, nebo setkávají hlavy států. A mnohdy se nás to ani nijak jinak netýká.

Ale když Kristus vstal z mrtvých, týkalo se to každého z nás, ač jsme ještě nebyli na světě. A slavíme-li Ježíšovo vzkříšení dnes, týká se to každého - a to jak pro dnešek, tak i pro celou věčnost. V Ježíšově smrti totiž zemřel náš hřích, v Ježíšově vzkříšení jsme i my vzkříšeni a křtem jsme byli naroubováni na nový kmen Božího života.

Slavme tedy společně, že jsme pokřtěni. Že jsme přešli ze smrti do života. Že se nás sice bolestná lidská smrt týká, ale jen jakožto brána do věčnosti.

Máme naději, že umřeme, abychom žili. Máme naději, že Boží život v nás nikdy nevyhasne. Máme jistotu, že Bůh je věrný, a že to, co slíbil a učinil má věčnou platnost.