Bůh dává znavenému sílu. (Iz 40,29) - Citát z Bible na každý den

11. 11. 2019 , (Foto: ima)

Stěhování na hřbitov

kříž, hřbitov, hroby / -ima-

Svátek Dušiček původně pochází z pohanských kultů

Svátek všech věrných zemřelých, lidově Dušiček, křesťané patrně převzali ze starších „pohanských“ kultů, kterým dnes říkáme uctívání předků. Když přijde starší člověk na hřbitov, jde tam za lidmi, kteří mu byli blízcí, které měl rád a na které rád vzpomíná. Pokud se v životě moc nestěhoval, může tam také sledovat, jak se jeho dávní spolužáci jeden po druhém stěhují na hřbitov a připomínají mu mladá léta, na která rádi vzpomíná. To všechno je srozumitelné a přirozené – možná právě proto jsou Dušičky i v naší zemi stále tak populární.

V čem se křesťanský pohled na smrt liší

Na tom se jako křesťané také podílíme, chodíme na hřbitov s květinami a svíčkami a zejména my starší vzpomínáme. Biblická čtení o vzkříšení (např. Lk 20, 27-38) nám ale ukazují, v čem a jak se křesťanský pohled na smrt a křesťanská památka zemřelých od téhle prastaré a obecně lidské představy liší.

Člověk, který jen vzpomíná a vrací se do svého mládí, zůstává sám a uzavřený do sebe. I když měl své zemřelé opravdu rád, vidí jen to, že už zde nejsou a že tu po nich zůstal jako osamělý sirotek. Může mít pocit, že i on sám už jen čeká, kdy se k nim připojí v holém zániku.

Proti tomu se biblické čtení ohrazuje, a to hned v několika ohledech. Zemřelí jistě nejsou mezi námi a i křesťan má zármutek, když mu někdo zemře. Ostatně i Ježíš plakal nad zemřelým Lazarem. Zároveň ale také věříme, že i zemřelí jsou nějak v Božím náručí, takže se za ně můžeme modlit. A i když si nedovedeme představit jak, přece máme naději, že se tam s nimi jednou setkáme. Kříže na hrobech neznamenají, že jsme nad někým „udělali kříž“, že „je s ním amen“ čili konec, jak se často říká. Je naopak znamením vzkříšení a naděje, že zemřelé Bůh jednou vzkřísí – podobně jako vzkřísil ukřižovaného Krista. Tato naděje jistě není ani trochu přirozená a může se zdát nemožná. Neumíme si představit, jak by se vzkříšení mohlo uskutečnit a jak by mohl ten jiný a věčný život vypadat. Žádná lidská představa a úvaha nemůže tajemství vzkříšení nějak prokouknout a rozumově vysvětlit. Pro věčný život se naše představy a slova moc nehodí. O vzkříšení se dá mluvit jen v podobenstvích a všechny spekulace o tom, co vzkříšené čeká, jsou z povahy věci trochu vedle.

Vzkříšení a věčný život, který Kristus zvěstuje a sám přináší, není ani žádná reinkarnace, bezútěšné opakování téhož koloběhu narození a smrti, nýbrž něco docela jiného: pro „život“, kde se lidé nerodí a neumírají, přirozeně nemáme slova. I slovo „život“ je jen podobenství, protože žádné lepší nemáme

Ani pro Krista nebylo lehké zemřít,
ale smrtí lidský život úplně nekončí

Smrt je i pro křesťana těžká věc, ať je to smrt našich blízkých nebo naše vlastní. Ani pro Krista nebylo lehké zemřít, ale vzal na sebe kříž a smrt právě proto, aby na něm Bůh ukázal, že ani smrtí lidský život úplně nekončí. Že Bůh, který nás stvořil a do života postavil, se o nás dokáže dobře postarat, i když tento život skončí. Jak to udělá, nikdo nemůže vědět, ale že to udělá – a to lépe, než si dovedeme představit – to je součást naší víry. „Co oko nevidělo a ucho neslyšelo, co ani člověku na mysl nepřišlo, připravil Bůh těm, kdo ho milují.“ (1 K 2,9)

Se svolením zpracováno podle knihy: Jan Sokol, Naděje na neděli
kterou vydalo nakladatelství Vyšehrad. Redakčně upraveno, zkráceno.

K Ježíšovi přistoupilo několik saduceů, kteří tvrdí, že není vzkříšení, a otázali se ho: „Mistře, Mojžíš pro nás ustanovil: 'Zemře-li někomu bratr, který měl manželku, ale byl bezdětný, ať si tu manželku vezme jeho bratr a zplodí svému bratru potomka. 'Bylo tedy sedm bratrů. První se oženil a zemřel bezdětný. Ženu si vzal druhý a třetí a stejně tak (všech) sedm, nezanechali však děti a zemřeli. Nakonec zemřela i ta žena. Kterému z nich bude tedy ta žena náležet při vzkříšení? Vždyť ji mělo za manželku všech sedm!“ Ježíš jim řekl: „Lidé tohoto světa se žení a vdávají. Ale ti, kdo budou uznáni za hodné dosáhnout onoho světa a vzkříšení z mrtvých, nebudou se ženit ani vdávat. Už přece nemohou zemřít, jsou totiž rovní andělům a jsou syny Božími, neboť mají účast na vzkříšení. A že mrtví budou vzkříšeni, to naznačil i Mojžíš ve (vyprávění o hořícím) keři, když nazývá Pána 'Bohem Abrahamovým, Bohem Izákovým a Bohem Jakubovým'. On přece není Bohem mrtvých, ale živých, neboť všichni žijí pro něho.“ (Lk 20, 27-38)

Přijďte na benefiční adventní koncert v kostele sv. Mikuláše v Praze ve prospěch výstavby nové budovy pro speciální církevní logopedickou školu v úterý 10. prosince 2019 v 18 hodin. 

Vánoce z různých úhlů

Vánoce z různých úhlů
(23. 12. 2019) Vánoce - informace, koledy, omalovánky, mp3, recepty

Adventní knižní tipy pro dětské i dospělé čtenáře

(5. 12. 2019) Nabízíme výběr několika titulů z různých nakladatelství, které mohou být inspirací při přípravě na blížící se…

Svatý Mikuláš (6. 12.)

Svatý Mikuláš (6. 12.)
(3. 12. 2019) Skutečná historie, legenda a tradice se spojují u oblíbené Mikulášovy osoby v pestrý celkový obraz.

Prosincové číslo INu je na světě

Prosincové číslo INu je na světě
(1. 12. 2019) Za měsíc budou Vánoce. Všude je plno vánočních stromků, ozdob a světel, což nám připomíná, že i letos přijdou…

Advent

Advent
(28. 11. 2019) Advent: informace, význam, základní info, datum, roráty, výroba věnců, pro děti...

Co jsou to roráty?

Co jsou to roráty?
(28. 11. 2019) Prastaré adventní zpěvy, které se zpívají v brzkých ranních hodinách jen za svitu svící…