6. den: Bůh a bolest

Body k modlitbě

Náš život není jen krásný vztah s Bohem či lidmi. Potýkáme se s tolika problémy, napětím, stresem a nezřídka s bolestí, nemocí a utrpením. Jaký vztah mají k Bohu? Chtěl Bůh utrpení? Tváří v tvář této skutečnosti je člověk konfrontován se základními otázkami své existence. Ale nejvíce pálí otázka: Může být Bůh dobrý, když... Dnes chceme prosit o dar naděje, ale také o zázrak uzdravení tam, kde je to z Božího pohledu možné. (Často o zázrak vůbec neprosíme a spoléháme „jen“ na přírodu, lékaře, náhodu...) Chceme přes bolest najít odvahu a sílu k modlitbě chvály.

Můžeme postupovat podle těchto kroků:

1. Přečtěme si nejprve text 2 Kor 1,3-7.

2. Procházejme text znovu, ale pomalu a označme místa, která nás oslovují.

3. Zkusme si představit, že svatý Pavel píše druhý list Korintským ve vězení...

4. Projděme verše ještě jednou, tentokrát s pomocí poznámek, a u toho, co se nás dotýká, zůstaňme.

5. Nyní zkusme opustit text a pokusme se nechat na sebe tiše působit to, o čem jsme přemýšleli.

6. Můžeme i připojit prosby. Zakončeme modlitbou Otče náš.

Tipy, jak se soustředit a využít připravené rozjímání

1. Přečtěme si text Písma 2 Kor 1,3-7.

³Pochválen buď Bůh a Otec našeho Pána Ježíše Krista, Otec milosrdenství a Bůh veškeré útěchy! ⁴On nás potěšuje v každém soužení, abychom i my mohli těšit ty, kteří jsou v jakékoli tísni, tou útěchou, jaké se nám samým dostává od Boha. ⁵Jako na nás v hojnosti přicházejí utrpení Kristova, tak na nás skrze Krista přichází v hojnosti i útěcha. ⁶Máme-li soužení, je to k vašemu povzbuzení a spáse; docházíme-li útěchy, je to zase k vašemu povzbuzení; to vám dá sílu, abyste vydrželi stejné utrpení, v jakém jsme my. ⁷Máme pevnou naději a jsme si jisti, že jako jste účastni utrpení, tak budete účastni také útěchy.

2. Procházejme text znovu, ale pomalu a označme místa, která nás oslovují.

3. Zkusme si představit, že svatý Pavel píše druhý list Korintským ve vězení... Ale Bůh ho neopustí ani v těžké chvíli.

Foto Michal Němeček

Často právě tam, kde se cítíme v obtížné situaci, nás Otec pevně drží!

4. Projděme verše ještě jednou, tentokrát s pomocí poznámek, a u toho, co se nás dotýká, zůstaňme.

*Jednotlivé verše 2 Kor* 1,3-7**	Komentář k veršům
³Pochválen buď Bůh a Otec našeho Pána Ježíše Krista, Otec milosrdenství a Bůh veškeré útěchy!	Jaký je náš Bůh? Tváří tvář bolesti a utrpení, které prožíváme, je těžké mluvit o milosrdném Otci... Ale on je Bůh útěchy. Pavel jako člověk pronásledovaný ví, o čem mluví. Zkusme přes všechny otazníky života Boha v této chvíli chválit...
⁴On nás potěšuje v každém soužení, abychom i my mohli těšit ty, kteří jsou v jakékoli tísni, tou útěchou, jaké se nám samým dostává od Boha.	Útěchou není nic laciného, ale jeho Duch! My sami z něho čerpáme, abychom z jeho síly mohli dát i druhým! Prosme o tohoto Ducha utěšitele! On je silou v bolesti, uzdravením v nemoci, posilou skleslých...
⁵Jako na nás v hojnosti přicházejí utrpení Kristova, tak na nás skrze Krista přichází v hojnosti i útěcha.	Zvláštní! Bůh neslibuje, že nás vždy zbaví bolesti. Ne, ale přijmout bolest pro křesťana znamená současně očekávat pomoc Krista, jeho útěcha je skutečně posilující.
⁶Máme-li soužení, je to k vašemu povzbuzení a spáse; docházíme-li útěchy, je to zase k vašemu povzbuzení; to vám dá sílu, abyste vydrželi stejné utrpení, v jakém jsme my.	Utrpení není cíl. Je to cesta, kterou někdy musíme jít, ale cílem je sám Bůh. A to nejen jednou na věčnosti, ale dnes, teď, Bůh posilující, pozvedající, hledající a dávající řešení. To je ona síla.
⁷Máme pevnou naději a jsme si jisti, že jako jste účastni utrpení, tak budete účastni také útěchy.	Naděje. Toto slovo je velmi důležité. Darem Ducha svatého je právě jiskra naděje. Tolikrát stojíme na hranicích naděje, nemáme sílu, nevidíme cíl, řešení... Duch posiluje. Zkusme se nyní opřít o tuto moc Boží jako o pevný bod a prosme o světlo do našich beznadějí.