V životě se musíme vyrovnávat pořád s něčím novým

Život přináší různé situace, kdy se musíme pořád s něčím nově vyrovnávat. Někdy vše běží jak „po drátkách“, jindy ale naopak. Ať už je to finanční nejistota a nezajištěnost, nouze, neharmonické vztahy, nemoc, kodrcající výchova dětí, nejrůznější kolize a karamboly… Náročné situace nás mohou buď „položit“, nebo z nich můžeme „vytěžit“.  

Dnešní „covidová“ doba je náročná specifickým způsobem. Nemůžeme dělat, co bychom chtěli a měli, věci jdou jinak, než jsme si plánovali. Musíme se vyrovnávat s novými, mnohdy dosud „neznámými“ poměry. Jak se s takovými náročnými situacemi vyrovnávat? Buď je můžeme řešit jen vlastními silami. Tam ale hrozí, že naše síly někdy dojdou. Nebo sílu můžeme čerpat ze známé „trojice“ – víry, naděje a lásky:

Víra je jistotou a posilou, že nejsme na nic sami, protože Ježíš slíbil, že bude pořád s námi.

Naděje je jakýsi pohled dopředu k Bohu. Dodává nám odvahu, abychom se nevzdávali, dává našemu konání smysl.

A láska? Ta je v této trojici největší. Jistota, že nás Bůh miluje, nás uschopňuje i v těžkých chvílích vidět potřeby druhých a podat jim pomocnou ruku.

„Půjdeš-li přes vody, já budu s tebou,
půjdeš-li přes řeky, nestrhne tě proud,
půjdeš-li ohněm, nespálíš se,
plamen tě nepopálí.
Neboť já Hospodin jsem tvůj Bůh.“
(Iz 43,2-3)