Šťastný člověk, který doufá v Boha, jehož oporou je Bůh! 
Je jako strom, který je zasazen u vody, 
který své kořeny vyhání k potoku; 
když přijde vedro, nestrachuje se, jeho listí zůstává zelené, 
ani v suchém roce nemá starosti, nepřestává nést ovoce.” (Jer 17,5-8)

 

V Izraeli, odkud pochází tento biblický text, jsou rozsáhlé pouště.
Pouště jsou ale i na mapě života každého z nás.

V poušti je vedro, sucho,
nepohodlí, nebezpečí a smrt.

Být zasazený u vody ale znamená
žít, kvést, nést plody...

Doufat v Boha a mít ho za oporu znamená
být jako strom zasazený u vody.

Takovému stromu
nic definitivně neuškodí.

Ani "vedro",
ani "sucho".