Štěstí lze nalézt i v těch nejtemnějších dobách

V záplavě novoročních PF, která moji přátelé a známí sdíleli na sociálních sítích, jsem zachytila jedno, které mě přimělo k zamyšlení. Dotyčný citoval slova z jedné známé knihy. Nevím, jestli je dokážu reprodukovat úplně přesně, ale zněla asi takto: „Štěstí lze nalézt i v těch nejtemnějších dobách, pokud si člověk vzpomene, že se má obrátit ke světlu.“

Ta slova, sama o sobě krásná, přivedla k novoročnímu zamyšlení i mě a myslím, že je dobré si položit otázku: „Co je pro mě tím světlem?“

Není totiž světlo jako světlo. Je rozdíl, jestli večer koukám z balkonu na svit měsíce nebo můj obličej ozařuje světlo z mobilního telefonu, kde projíždím sociální sítě. Obojí svítí, ale rozhodně se nedá říct, že by pro mě tyto situace měly stejný přínos.

Myslím, že na začátku tohoto roku máme příležitost zjistit, jestli to světlo, za kterým jdeme, není jenom falešná bludička, která nás zbytečně svádí z cesty, jestli jsme si vybrali to, co nám přinese pokoj a dobro a ne to, co nám přináší jen neustále se opakující tápání v temnotě.

Pokud se právě nacházíme v nejtemnějších dobách našeho života, vzpomeňme si, že Bůh nás vyvádí z našich temných věznic a žalářů, že je světlem, za kterým má smysl jít, protože Jeho světlo září láskou, pokojem a odpuštěním. Pokud nám tohle naše vybrané světlo nenabízí, možná je čas naši cestu přehodnotit.