2. 4. 2016, Rh (Foto: IMA) | Sekce: Aktuální téma | Archiv
Pochybnosti mohou být prvním krokem k víře
Tomáš, jeden ze Dvanácti, nebyl s ostatními, když Ježíš přišel. Ostatní učedníci mu říkali: „Viděli jsme Pána!“ On jim však odpověděl: „Dokud neuvidím na jeho rukou jizvy po hřebech a nevložím svůj prst na místo hřebů a nevložím svou ruku do jeho boku, neuvěřím.“ Za týden... Ježíš opět stanul mezi nimi a řekl: „Pokoj vám!“ Potom vyzval Tomáše: „Vlož sem prst a podívej se na mé ruce, vztáhni ruku a vlož ji do mého boku; a nebuď nevěřící, ale věřící.“ Tomáš mu odpověděl: „Pán můj a Bůh můj!“ (srov. J 20, 24-28)
Není jednoduché uvěřit, že se něco stalo, když jsme „u toho“ nebyli. A ještě těžší je uvěřit, když jde o událost, která nás přesahuje a nelze ji rozumově pojmout. Tam pak nastupuje víra. Takovou událostí je i Ježíšovo zmrtvýchvstání - střed křesťanské víry.
Cesty k víře jsou rozmanité. Každý věřící má svou historii víry. Existuje tolik cest k víře, kolik je věřících lidí. K víře může vést určitá životní zkušenost, slovo, setkání, …
Tomáš, zvaný „nevěřící“, neskrýval své pochybnosti o Ježíšově vzkříšení. A Ježíš mu přišel na pomoc, aby ho pochybností zbavil. Pochybnosti mohou být právě prvním krokem k opravdové víře. Pokud se jimi totiž člověk začne zabývat a dá-li Bohu prostor, Bůh mu vyjde vstříc.
Tomáš byl schopen vyznat svou víru v Ježíše Krista až poté, co se s ním setkal osobně a zakusil Ježíšův zájem o něj. Tak i víra křesťanů může být nosná jen tehdy, pokud vychází z osobního vztahu s Kristem. A o ten je možné se pokoušet stále znova, tak jako to u každého vztahu bývá…
Související:
Víra zraje i krizemi - Pro slovo krize se v čínštině používá dvou znaků: první znamená „nebezpečí“ a druhý „příležitost“. Krize je bodem zlomu. A podle toho, kam se člověk přikloní, najde buď nebezpečí, nebo nové možnosti. I v procesu víry dochází zákonitě k pochybnostem a krizím. Ty pohlcují naše staré vztahy k Bohu a umožňují vznik vztahů nových...
Dejme prostor pochybnosti (papež František) - Bůh je všude, je třeba ho hledat ve všech věcech. Avšak rizikem při hledání Boha je snaha všechno hned přesně vyjadřovat a s lidskou jistotou a arogancí říkat: „Bůh je zde.“
Tip: Zobrazujte si téma týdne na vašem webu
Autor: Rh
Související texty k tématu:
Víra:
- Víra je dobrodružství i vztah Křesťanská víra není soubor pouček a nařízení, ale osobní vztah důvěry. Bůh důvěřuje nám, a zve nás, abychom důvěřovali jemu. Je to výzva.
- Čemu věří křesťané Čemu jako křesťané věříme? Co je podstatou křesťanské víry? Na čem stavíme svůj život? Kerygma - křesťanská víra v kostce.
- Křesťanská víra - základní pohled Bůh jde vstříc úplně každému. I tobě! Neboj se.
- Víra - co víra je a co není Co křesťanská víra je a co není...
- Víra osvěcuje naši cestu životem Hledat Boha je dobrodružství. Nikdo z nás ale předem neví, kudy naše cesta k Bohu povede.
- Víra v Ježíše Krista není protekce u Boha Víra v Ježíše Krista neznamená, že nás během našeho života nepostihne nic špatného. Spíše to je vnitřní síla...
- Vědec Jiří Grygar: Proč věřím v Boha? Vztah k Bohu je pro věřícího křesťana důvěrně osobní záležitostí.
- Další texty k tématu víra naleznete zde
Kristovo vzkříšení, zmrtvýchvstání
- Kristovo vzkříšení, zmrtvýchvstání je základním prvkem křesťanské víry.
- Když Kristus vstal z mrtvých, týkalo se to každého z nás, ač jsme ještě nebyli na světě Kolik důležitých a slavných věcí se děje na světě - a bez nás. Když se uděluje Nobelova cena, rozdělují olympijské medaile, nebo setkávají hlavy států. A mnohdy se nás to ani nijak jinak netýká. Ale…
- Kristus skutečně vstal z mrtvých! Resuscitaci známe. Ale se skutečným vzkříšením z mrtvých nemáme žádnou přímou zkušenost.
- Naděje není odpovědí na všechna naše proč, dává nám ale dost světla a síly, abychom putovali údolím stínů plni důvěry a odvahy.
- Nebojte se! Kristova moc je větší než veškeré zlo Kristus po svém zmrtvýchvstání řekl apoštolům a ženám: „Nebojte se!“ Tato slova potřebujeme dnes možná více, než kdy jindy. Nebojte se!
- Kristovo zmrtvýchvstání je klíčem k pochopení dějin světa, dějin celého stvoření a osobních dějin každého člověka.
- Příroda nám nabízí jakýsi obraz vzkříšení Před našima očima slunce každého dne jako by umíralo a zase vstávalo z říše mrtvých. Hvězdy zapadají za svítání a večer jako by vstávaly z mrtvých.
- Vstal z mrtvých, vstoupil na nebesa, sedí po pravici Boha Slova ´třetího dne vstal z mrtvých´, jsou vlastně jádrem celého vyznání víry
- Vzkříšení není znovuoživení naší mrtvoly... Kdyby vzkříšení spočívalo jen v tom, že Bůh oživí naši mrtvolu, pokorně bych ho požádal: „Prosím tě, Pane, nech mě v zemi..."
