27. 6. 2015, Wilfrid Stinissen (Foto: IMA) | Sekce: Aktuální téma | Archiv

Dáváním nikdy neztrácíme

Každý ať dá podle toho, co má. Nebylo by totiž dobré, že byste jiným v tísni ulehčili, a sami do ní upadli. Spíše má nastat jakési vyrovnání: za nynějších okolností to, co vám přebývá, jiným prospěje v nedostatku, aby zase jejich přebytek doplnil to, co potřebujete vy. (srv. 2Kor 8, 11-14).

Nikdy nedostáváme nic pouze pro vlastní užitek.
O všechno se lze podělit.

Jeden starý paragraf církevního práva zní:
Quod monachus acquirit, conventus acquirit (co získá mnich, získává konvent).
Darujeme-li tedy řeholníkovi nějaký dar,
neponechá si jej pro sebe, ale dává jej k užitku celému společenství.
A celé společenství si jej taktéž neponechává jen pro sebe,
ale rozdává z toho dál.

Toto pravidlo je platné i pro všechny křesťany.
Jsme totiž stvořeni tak,
že něco skutečně vlastníme teprve v okamžiku,
kdy jsme ochotni se toho vzdát.
Dokud nejsem ochoten rozdat, co mám,
nemohu se z toho skutečně těšit.
Teprve až se začnu o svůj dar dělit,
přinese mi to radost.

Dáváním nikdy neztrácíme.
Co nás kdysi svazovalo a zotročovalo,
promění se darováním v něco,
co nás naopak otvírá a osvobozuje.

Zpracováno podle knihy W. Stinissena
I dnes je den Boží – rozjímaní na celý rok,
kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství

Kdo skoupě rozsévá, bude také skoupě sklízet, a kdo štědře rozsévá, bude také štědře sklízet. 'Radostného dárce miluje Bůh'. Bůh má moc zahrnout vás všemi dary své milosti, abyste vždycky měli dostatek všeho, co potřebujete, a ještě vám přebývalo pro každé dobré dílo (srov. 2 Kor 9, 6-8).

Tip: Zobrazujte si téma týdne na vašem webu

Autor: Wilfrid Stinissen

Související texty k tématu:

Radost:

Nemáme-li žádný důvod k radosti... Nenalézáme-li momentálně ve svém životě žádný důvod k radosti, zůstává nám možnost radovat se z radosti Boží a štěstí, přítomného neustále v hloubi naší duše.
Radost Naše radosti v životě jsou vždy smíšeny s kapkou hořkosti a bolesti. Poznávám ale, že to velice pomáhá.
Radost je přirozený stav života Radost je přirozený stav věcí. To jen my jsme si navykli být naštvaní, dotčení, podráždění a nervózní. Důvodů, proč mít radost a být šťastný, je ale nekonečně mnoho…
Šťastný může být jen ten, kdo dokáže být vděčný Někteří lidé musí neustále dávat najevo nespokojenost, neustále protestovat a reptat, srovnávat se a závidět druhým.
Bůh tě chce vést k radosti Když k nám začnou promlouvat naše temnoty, mohou v nás vyvolat až závrať. Takřka z ničeho ale může vykvést pouštní květ, netušená radost.
Co je pokladem věřícího člověka? Poklad věřícího člověka je radost. Radost z jistoty, že je milován a že se tak může učit milovat.
Děkování nás uzdravuje a naplňuje radostí Umět poděkovat je lékem na naši nevšímavost k drobným darům života a přehnanou citlivost na sebemenší nedostatek. Vděčnost nás naplňuje radostí.
Já - a radostná?! Radost se obvykle chápe jako štěstí, veselost, dobrá nálada. Ale…
Musí existovat radost, která nezávisí na vnějších okolnostech… Jak se já můžu radovat..?!
Měl jsem spoustu peněz, ale stále mi něco scházelo Po ukončení studia jsem si myslel, že až budu mít dostatek peněz a zaplním si skříň elegantními obleky, budu šťastný. Ale nebyl jsem.
Nekaz si radost tím, že budeš někomu závidět to, co ty sám nemáš...