27. 6. 2015, Wilfrid Stinissen (Foto: IMA) | Sekce: Aktuální téma | Archiv

Dáváním nikdy neztrácíme

Každý ať dá podle toho, co má. Nebylo by totiž dobré, že byste jiným v tísni ulehčili, a sami do ní upadli. Spíše má nastat jakési vyrovnání: za nynějších okolností to, co vám přebývá, jiným prospěje v nedostatku, aby zase jejich přebytek doplnil to, co potřebujete vy. (srv. 2Kor 8, 11-14).

Nikdy nedostáváme nic pouze pro vlastní užitek.
O všechno se lze podělit.

Jeden starý paragraf církevního práva zní:
Quod monachus acquirit, conventus acquirit (co získá mnich, získává konvent).
Darujeme-li tedy řeholníkovi nějaký dar,
neponechá si jej pro sebe, ale dává jej k užitku celému společenství.
A celé společenství si jej taktéž neponechává jen pro sebe,
ale rozdává z toho dál.

Toto pravidlo je platné i pro všechny křesťany.
Jsme totiž stvořeni tak,
že něco skutečně vlastníme teprve v okamžiku,
kdy jsme ochotni se toho vzdát.
Dokud nejsem ochoten rozdat, co mám,
nemohu se z toho skutečně těšit.
Teprve až se začnu o svůj dar dělit,
přinese mi to radost.

Dáváním nikdy neztrácíme.
Co nás kdysi svazovalo a zotročovalo,
promění se darováním v něco,
co nás naopak otvírá a osvobozuje.

Zpracováno podle knihy W. Stinissena
I dnes je den Boží – rozjímaní na celý rok,
kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství

Kdo skoupě rozsévá, bude také skoupě sklízet, a kdo štědře rozsévá, bude také štědře sklízet. 'Radostného dárce miluje Bůh'. Bůh má moc zahrnout vás všemi dary své milosti, abyste vždycky měli dostatek všeho, co potřebujete, a ještě vám přebývalo pro každé dobré dílo (srov. 2 Kor 9, 6-8).

Tip: Zobrazujte si téma týdne na vašem webu

Autor: Wilfrid Stinissen