Kapitoly
15. 3. 2005
20. 9. 2001
C. S. Lewis v zákopech 1. světové války
"Přichází nový důstojník, nadporučíku Lewisi," hlásil seržant Ayres. "Ještě tohle!" pomyslel si nadporučík C. S. Lewis ze 3. Somersetovy lehké pěchoty, který se toho dne ve Francii necítil na kdovíjaké návštěvy. Německá artilerie, která po celý den házela šrapnely více než obvykle, v něm vzbuzovala pocit přikrčenosti. Zvěsti o hořčičném plynu ze severu jej nutily svírat svou plynovou masku, a teď jej bolely prsty. Co horšího, chýry o tom, že asi patnáct německých divizí se chystá napadnout Arras, ležící přímo za nadporučíkem Lewisem, trápily jeho unavenou mysl. Ze všeho… | Přečíst celý článek13. 11. 2012
Celerové zapečené chlebíčky
Plátky veky namazat máslem, smíchat najemno nastrouhaný celer s tvrdým sýrem v poměru 1:1 a dát narychlo zapéct do trouby. | Přečíst celý článek19. 11. 2001
Cesta do Betléma
Ťap, ťap. Oslík šlape pomalu a těžce. Je už unavený. Josef kráčí vedle něho a drží uzdu. Snáší se soumrak. Byl to dlouhý den a dlouhá cesta - ale konečně j sou tu střechy betlémských domků. Josef shledával to všechno asi trochu podivným. Je to sice podivuhodné, ale také podivné. Snad zalétaly jeho myšlenky k oné noci - už je to několik měsíců - kdy k němu mluvil ve snu anděl a řekl mu, že jeho manželka Marie čeká syna. Tenkrát dostávali synové jména po svém otci nebo dědovi. Ale anděl řekl: "Ne." Syn, kterého posílá Bůh Marii, se má jmenovat Ježíš (to znamená… | Přečíst celý článek23. 11. 2001
Cesta do Betléma
Když kliknete na obrázek, zobrazí se vám umístěný samostatně v prohlížeči a pak si jej můžete vytisknout. (Nejen) pro děti dále doporučujeme: Předvánoční kutění (betlémy, vystřihovánky do okna...) | Přečíst celý článek22. 7. 2003
Cesta ke svobodě a uzdravení
Odpustit celým srdcem druhému je činem osvobození. Zbavujeme toho člověka negativních vazeb, které mezi námi existují. Říkáme: "Už proti tobě nic nemám." Ale to nestačí. Osvobozujeme též sami sebe od tíživé role uraženého. Dokud neodpustíme těm, kteří nás zranili, bereme je všude s sebou, a co je horší, vlečeme je jako těžký náklad. Velkým pokušením je trvat na pocitech hněvu vůči svým nepřátelům, a pak se označit za toho, kdo byl jimi uražen a raněn. Odpuštění proto neosvobozuje pouze druhé, ale také nás. Je to cesta ke svobodě Božího dítěte. Jak přijmout… | Přečíst celý článek19. 1. 2017
Cesta mezi Zemí a Měsícem
Byla sobota 9. prosince 1972 a už se nás pevně chopil Měsíc. Teď již byl vzdálen jen něco přes 60 000 kilometrů a přibližoval se každou chvilkou. S Jackem jsme vlezli do Challengeru (vesmírného modulu), abychom ho naposledy prověřili a ujistili se, zda je náš brouček připraven. Vyhlédl jsem z něj ven trojúhelníkovými okny, ale Měsíc jsem stále neviděl – neumožňoval mi to úhel, pod nímž jsme se k němu přibližovali. Hladce jsme klouzali oceánem slunečního světla. Poznal jsem ten pocit již dříve za letu Apolla 10 a cítil jsem se jistě jako na známém území. Ale také mě… | Přečíst celý článek2. 12. 2002
Cesta na popraviště
Evangelisté nazývají místo, kde byl Ježíš odsouzen, výslovně "prétorium". V českém ekumenickém překladu: "místodržitelský dvůr" u Marka (15,16), "místodržitelství" u Matouše (27,27) a "místodržitelský palác" u Jana (18,28.33; 19,9), což může v souvislostech znamenat pouze úřední sídlo římského prokurátora. Cesta od prétoria na popraviště se nazývá "Via dolorosa" (bolestná, křížová cesta). Je dnes v Jeruzalémě označena čtrnácti zastaveními. Devět z nich pochází ze zpráv evangelistů. Trojí pád Ježíšův, jeho setkání s matkou a potní rouška… | Přečíst celý článek20. 9. 2001
Cesty ke zdravému pocitu vlastní hodnoty
Je mnoho cest, které vedou k rozvoji zdravého pocitu vlastní hodnoty. Jsou tu psychologické cesty, jak jsou popsány v mnoha příručkách. Jsou tu cesty, které nám ukazuje bible. V bibli můžeme objevit vlastní Ježíšovu terapii, jak dopomáhá lidem ke zdravému pocitu vlastní hodnoty. Chtěl bych v krátkosti ukázat několik cest, které se mi zdají důležité. Spojují vždy již psychologickou a duchovní úroveň. Přijetí vlastního ,já' Nezáleží na tom, že můžeme navenek vystupovat jistě, ale na tom, že jsme dostali cit pro svou nedotknutelnou cenu a přijímáme se ve své jedinečnosti. Přijmout sebe… | Přečíst celý článek20. 9. 2001
Církev jako vychovatelka k pokání
Celý křesťanský život je povolán, aby měl zjevný kající ráz, i když pokání není celým křesťanským životem. Kající praxe, sladěná s jinými podstatnými křesťanskými rozměry, je trvalým předmětem katolické pastorálky (pastorálka = teologický obor, uplatňující teologii v praktickém životě). Kajícnost má být vštěpována každému věřícímu podle jeho lidské a duchovní zralosti, tak aby si jí cenil jako daru Ducha. Pastorálka se neomezuje na vštěpování kajícnosti při katechezi. Nepředkládá ji výlučně jako pravdu, v kterou se musí věřit. Přičiňuje se, aby ji jednotlivci prožívali společně jako… | Přečíst celý článek18. 9. 2001
Církev přítomná ve světě
Krátké dějiny koncilu (str. 5-6) 28. října 1958 se následníkem Pia XII. stal kardinál Roncalli, který přijal jméno Jan XXIII. Novému papeži bylo 77 let a předpokládalo se, že je to papež na přechodnou dobu. Avšak už za tři měsíce po svém zvolení oznámil k všeobecnému překvapení svůj úmysl svolat nový koncil. Rozhodl se tak sám, spokojil se s tím, že o několik dní později o tom informoval jednoho ze svých hlavních spolupracovníků, kardinála Tartiniho. Ale přáním Jana XXIII. nebylo pouze pokračovat v díle I. vatikánského koncilu, který v roce 1870 tragicky přerušila… | Přečíst celý článek11. 5. 2011
Cítit se „jako velký“
Otec říká svému dospívajícímu synovi: „Vím, že hraješ fotbal jenom s kamarády, ale myslím, že máš na víc, že máš talent. Dostal jsi nabídku hrát v poloprofesionálním mužstvu, a já bych byl rád, kdybys to zkusil. Kdyby se ti tam nelíbilo, můžeš vždycky odejít. Přemýšlej o tom a pak mi řekni, jak ses rozhodl.“ Takový závěr rozhovoru je něco úplně jiného než maminčino nekonečné kázání, nabádání a pokusy dítě přesvědčit vypočítáváním všech výhod, které by mohly z nové zkušenosti vyplynout. Syn nakonec nabídku, o níž předtím vůbec vážně nepřemýšlel, přijal. Tam, kde selhalo laskavé… | Přečíst celý článek20. 9. 2001
Co dál?
11. Co dál? Ve chvíli kdy uvažujeme o svém budoucím manželství, kdy se dokonce připravujeme na přijetí této svátosti, přemýšlíme samozřejmě o dětech. Jednou z podmínek platnosti katolického manželství je ochota přijmout děti, snoubenci jsou na ni při svatebním obřadu dotazováni. S dětmi počítáme, s bezdětností nikoli. Vstoupí-li do manželství děti, je jeho směr okamžitě určen. Samozřejmě nikdo z nás netuší, kudy přesně půjde život dál, ale příchodem nového člověka jsou jeho základní rysy alespoň pro nejbližší léta dány. Pokud se ovšem okolnosti vyvíjejí jinak a my stále zůstáváme sami,… | Přečíst celý článek18. 11. 2006
Co dělat s pocitem osamělosti
Jste osamělí? Cítíte-li se osamělí, rozhodně nejste sami! Osamělost je v dnešní společnosti velmi rozšířená. Zdá se, že čím vyspělejší technika nás spojuje, tím více se cítíme osamělejší a oddělenější. Osamělost vypovídá o tom, že něco není v rovnováze, že něco v našich životech chybí. Možná to "něco" je někdo, koho jsme milovali a on zemřel. Jindy to může být vážná nemoc, která vyvedla náš život z rovnováhy a zanechala v nás pocit osamělosti. Osamělost je zvlášť těžká, je-li spojena se zármutkem nebo nemocí. Laskavé a praktické rady mohou ulehčit vaši situaci. Dobrou… | Přečíst celý článek12. 7. 2002
Co je ´někoho milovat´
Láska znamená: ty! Anonym Milovat někoho znamená mít v něj neustále naději. Gabriel Marcel V okamžiku smrti budeme zkoušeni z lásky. Jestliže zkoušku složíme, budeme navěky žít v Lásce. Michel Quoist | Přečíst celý článek4. 9. 2001
Co je a kdo je mé tělo?
"Vaše tělo je chrámem svatého Ducha, který ve vás přebývá... Proto svým tělem oslavujte Boha!" Bible (1 Kor 6,13-20) "Uctívat tělo? Ne. Pohrdat jím? Ani to ne! Znát a ovládat své tělo? Ano! Proměnění těla? O to přece jde! (Jan Pavel II. - promluva k mládeži, Parc des Princes, Paříž 1980) Na počátku se Bůh se zalíbením dívá na své stvořitelské dílo. Jako dítě nad vším žasne. "Jak je to všechno krásné a dobré!" Vše je dokonalé až na jednu věc: "Není dobré, aby byl člověk sám!" A tak dal Bůh muži ženu za cenu utrpení. Dar z Božího… | Přečíst celý článek22. 2. 2023
Co je křest? Kdo může být pokřtěn?
Co je křest? Křesťané jsou společenstvím lidí, kteří uvěřili a poznali Boha. Tento Bůh, o němž hovoří Bible, se k člověku sklonil a podal mu svoji záchranou ruku, když člověk ztratil svoji cestu k dobru. Nejvíce se toto Boží přiblížení ukázalo v postavě Ježíše, který je nazýván Kristus. Nejenže Ježíš za každého člověka položil svůj život, ale dokonce vzal na sebe to, co každého člověka od Boha odděluje. Tak svou smrtí daroval každému život. Přijetí Božího daru záchrany se nazývá křest. A tím se také člověk stává součástí společenství věřících, kteří se vydali na cestu víry za svým Pánem.… | Přečíst celý článek26. 2. 2003
Co je ticho?
Skutečné ticho je něco nesmírně intenzivního, je hmatatelné a opravdu živé. Vzpomínám si na pasáž ze životopisů světců, kteří žili na poušti, v níž je vylíčeno, jak jednoho z nich požádali jeho spolubratři, aby přednesl duchovní promluvu pro biskupa, který je měl navštívit, a on odmítl se slovy: "Ne, neudělám to, jestliže k němu nepromluví moje mlčení, pak by moje slova byla zbytečná." To je ten druh ticha, o němž bychom se měli poučit, nebo ho dokonce dosáhnout. Co pro to můžeme udělat? Pokusím se to ukázat na podobenství o pozorování ptáků. Když chceme pozorovat ptáky, jejich denní… | Přečíst celý článek10. 9. 2008
Co je to křesťanská iniciace a katechumenát
Křesťanské iniciace, tzn. uvedení do křesťanského života, je spojená především s učením církevních otců o tajemstvích víry, které se hlavně během pronásledování v prvních třech století bedlivě střežila. Křest, biřmování a eucharistie je trojlístek svátostí, kterými se vchází do plné účasti na životě církve. Do období iniciace spadá i katechumenát. Co je katechumenát dnes? Kodex církevního práva definuje v kánonu 206 katechumeny takto: Zvláštním způsobem jsou s církví spojeni katechumeni, kteří totiž vedeni Duchem Svatým výslovně žádají o včlenění do ní, a proto tímto přáním a také… | Přečíst celý článek19. 10. 2012
Co je to milovat?
Definovat lásku je obtížné. Jazyk je totiž v tomto směru velmi chudý. Milujeme čokoládu, milujeme svou kočku a milujeme také svou „přítelkyni“. Používáme stejné sloveso, ale v každém ze tří uvedených příkladů se jedná o něco jiného. Jak definovat lásku, která nás přiměje k tomu, že chceme s jediným člověkem spojit celý svůj život? K lepší představě možná dospějeme tak, že se pravou lásku pokusíme definovat negativně, tak jak jsme to už učinili v kapitole věnované falešným představám o tom, co je to láska. Láska není zamilovanost, není to pouze… | Přečíst celý článek
Sekce: Kapitoly
