Být bezmocný, být bez moci, být bez možnosti

Jak můžeme zacházet se svými pocity bezmoci

z knihy Rozvíjet vědomí vlastní ceny , vydal(o): Karmelitánské nakladatelství

Slovo bezmoc, bezmocnost může někdy znamenat bezvědomí a ztrátu vlády nad sebou, které nastávají na základě návalu slabosti. Když je tíseň tak velká, že ji není možno vydržet, reaguje tělo "bezmocností" - mdlobami. Člověk ztrácí vědomí, aby již nemusel přihlížet tomu, co je od něho očekáváno. Na druhé straně vyjadřuje pocit bezmocnosti pocit ztráty vlastní moci. Slovo moc pochází od slovesa moci, být s to. Být bez moci znamená být bez možnosti, bez vlivu, bez schopnosti. Bezmocný člověk nemůže nic způsobit, nemá možnost něco měnit, něco utvářet. Pocit bezmoci k člověku bytostně patří. Člověk má moc a zároveň je bezmocný. Má moc ovládat svět a sebe sama. Ale je i bezmocný, když se má ovládnout, je bezmocný vůči Bohu.

Na rozdíl od tohoto pocitu bezmoci, který k lidské existenci nutně patří, mluvíme dnes o pocitech bezmoci, kdy se člověk cítí bezmocný vůči svému životu, lidem ve svém okolí nebo vůči světu vůbec. Pocit bezmoci často souvisí s pocitem nedostačující vlastní ceny, ale není s ním identický. Někdy jdou pocit bezmoci a pocit nedostačující vlastní ceny paralelně, když se člověk cítí bezmocný vůči vlastním chybám, když se cítí neschopný změnit sám sebe. Ale je také mnoho lidí, kteří mají zdravou sebedůvěru a přesto trpí pocity bezmoci. Cítí se bezmocní v mnoha oblastech svého života. Cítí se bezmocní jako učitelé, protože pro nedostatečnou výchovu ze strany rodičů mohou s dětmi stěží něčeho dosáhnout. Cítí se bezmocní jako faráři, protože na bohoslužbu přichází stále méně lidí, ačkoliv vynaložili všechnu námahu, aby ji vytvořili s fantazií, protože přes všechnu snahu pozorují v pastýřské péči sotva nějaký úspěch. Cítí se bezmocní vzhledem k nespravedlivým poměrům v našem světě, vzhledem k celosvětové bídě, vzhledem k vlně násilí, vzhledem k váznoucí byrokracii, vzhledem k nesmyslným válkám. Sotva kdo může tyto pocity bezmoci bez potíží vydržet. Mnozí reagují depresivně nebo utíkají do rezignace, jiní se stávají agresivními, bijí okolo sebe, aby již nemuseli vnímat vlastní bezmoc. Nebo usilují o moc, aby vlastní bezmoci unikli.

V následujících řádcích by mělo jít o to, jak můžeme zacházet se svými pocity bezmoci, které patří k naší lidské existenci, aniž bychom tím byli určováni nebo ochromeni. A rád bych jako duchovní pastýř popsal cesty, jak můžeme rozvíjet zdravý pocit vlastní hodnoty. Přitom mi nejde jen o čistě psychologickou rovinu, ale především o duchovní dimenzi. Ptám se jako mnich, který žije z víry a kterému víra pomáhá, aby se cítil jako cenný člověk, který z důvěry v Boha získává také důvěru k sobě. Doufám, že ve víře najdu cestu, jak se postavit vlastní bezmoci a kreativně s ní zacházet. Ale dříve než z víry získám pomoc pro nakládání s pocity vlastní bezmoci a pro rozvoj dobrého pocitu vlastní hodnoty, musím se postavit realitě vlastní bezmoci a svého nedostatečného pocitu vlastní hodnoty. Duchovní dimenze nemůže psychologickou rovinu jednoduše přeskočit. Mnohem spíše se jen skrze ni dostanu k Bohu. Cesta k Bohu nevede mimo naši psychickou skutečnost. To by byl "spiritual bypassing", duchovní zkratka, jak Američané nazývají náboženské přeskočení reality. Není žádná duchovní zkratka, která by nám mohla ušetřit vyrovnání se s psychickou realitou našeho života. Kristus sestoupil k nám lidem, abychom našli odvahu sestoupit do vlastní skutečnosti. Jen tak můžeme vystoupit k Bohu.

Ostatní kapitoly z této knihy na tomto webu:

Autor: Anselm Grün

(Související) texty k tématu:

Láska k sobě, sebepřijetí:

Miluj sám sebe, abys mohl milovat druhé Láska k bližnímu bez lásky k sobě samému neexistuje...
Miluj sám sebe, aby ses mohl otevírat lásce druhých Milovat sám sebe je stejně důležitým přikázáním jako milovat bližního. Ježíš učinil z lásky k sobě samému měřítko lásky k bližnímu.
Láska k sobě samému je základ životní kreativity Pokud nemilujeme sami sebe, začneme mít přehnaný strach z poznávání vlastních chyb a nedostatků. Bůh ale nemiluje člověka pro to, kým člověk je, ale výlučně proto, že je.
Být vděčný sám za sebe Vděčnost nám otvírá oči, abychom dokázali vidět vlastní hodnotu. Často v nás totiž vězí až příliš hluboko sklon k sebeodmítání. Rádi bychom měli jiné tělo, jiné nadání, jiné možnosti. Když vidím jen co mi chybí, nerozvíjím co je ve mně jedinečné. Začnu-li pošilhávat po tom, co mají druzí a co já nemám, nedokážu už si všímat a vážit toho, co mám právě jen já.
Další texty k tématu: láska k sobě vztah k sobě, sebepřijetí

Láska:

Kdo řekl, že láska je slepá? Ta jediná vidí dobře! Objevuje krásy, kde druzí nevidí nic...
Bez lásky lze vytvořit veliká díla, být slavný a obdivovaný. Naplnění však bez ní dojít nelze. Život bez lásky je prázdný a chladný. Bez lásky se život stává peklem a je nesnesitelný.
Jsi stvořen, abys byl milován Většina ptáků byla stvořena, aby létala. Být na zemi je pro ptáka omezení. A tak je to i s člověkem. Každý člověk byl stvořen, aby žil a byl milován. Žít a nebýt milován je omezení.
Další texty na k tématu láska zde