Kapitoly
3. 6. 2002
26. 2. 2003
Vytvořme si pro Boha i svá vlastní jména
Pro Boha si můžeme vymyslet mnoho dalších jmen. Jsem si jistý, že jestliže z vás jednoho dne vytryskne: "Bože, má radosti!" nebo podobný výkřik, bude to okamžik, kdy objevíte svůj vlastní vztah k Bohu, který není vztahem stejným jako mají jiní lidé. Nechci říci, že byste svůj vztah nemohli s nimi sdílet. Oslovujeme Boha jmény, která používají všichni věřící, máme ale také jména, která patří jenom nám, stejně jako když ve vztahu k lidem používáme jejich příjmení, křestní jména a přezdívky. Je dobré mít přezdívku, kterou nazýváme Boha Všemohoucího, přezdívku, která vyjadřuje celou… | Přečíst celý článek18. 9. 2001
Vyznání životu (Radovan Lukavský)
Bývalý Hamlet, Eduard Kohout, radil pít hodně smetany, když viděl, jak jeho nástupce během zkoušek hubne a žije v neustálém napětí. Psal se rok 1959 a na naší první scéně chystali znovu po třiatřiceti letech velké Shakespearovo drama. Hlavní roli dostal Radovan Lukavský, čerstvý čtyřicátník. Prvního listopadu slavil narozeniny, sedmadvacátého byla premiéra. Možná pomohla i ta smetana - Lukavský se totiž stal po Vojanovi a Kohoutovi zatím posledním kralevicem dánským, na kterého se vzpomíná jako na legendu. Letos v listopadu vás tedy čekají hned dvě oslavy - životní výročí a výročí… | Přečíst celý článek4. 9. 2001
Vzájemně se milovat znamená navzájem se přizpůsobit
Otevři své srdce lásce Jednoho dne je to tu! To je přece "on"! To je přece "ona"! Cítíš v sobě jeho silnou přítomnost. Nemůžeš si to nějak rozumně vysvětlit! Ale ano, je to tak! Někdy to může člověka dokonale vyděsit. Ptá se sám sebe: "Co mám dělat? Je to pro mě úplně nová situace! Jak mu to mám naznačit? Abych ho (ji) podnítila k náznaku, k ozvěně! Cítí vůbec to, co já? Jak si ho (ji) mám získat? ..." Stáváš se nesmělejším. Ke kamarádům jsi zvyklý chovat se bezprostředně, k přátelům otevřeně, ale jak se máš chovat k "němu" nebo k… | Přečíst celý článek15. 5. 2002
Vzdělávání
Křesťany lze sice duchovně vzdělávat kázáním, nedoporučuji však používat tento prostředek k budování vašeho partnera. Když jsem jedné vdané ženě navrhl, aby začala vzdělávat svého manžela, celá poplašená vyhrkla: „Chcete tím říci, že mu mám kázat?“ Rychle jsem ji ujistil, že nemám na mysli kázání, ale její snahu rozvíjet všechny aspekty jeho osobnosti, povzbuzovat jej a zvyšovat pocit jeho vlastní hodnoty. To způsobí, že se také zlepší jeho schopnost milovat a dávat sám sebe. Mluvíme-li o vzdělávání či budování, máme na mysli rostoucí lásku vyjadřovanou pozitivními způsoby, což zesiluje… | Přečíst celý článek5. 12. 2002
Vzhůru, bratři milí
2. Zaplesaly hory / s andělskými sbory, / u Betléma jásá Gloria, / v jeslích dítko krásné, / jako slunce jasné, / matkou jeho Panna Maria. 3. S andělskými davy / Pánu věčné slávy / zazpívejme všichni Gloria, / vítej, Jezu Kriste, / Synu Panny čisté, / vítej, spáso naše jediná! | Přečíst celý článek19. 11. 2001
Vzkazy dětí Bohu
*** Převzato z knihy Děti píší Bohu, kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství. | Přečíst celý článek14. 3. 2002
Vzkříšení
Mnoho lidí s pochopením a s úctou sleduje Kristův příběh až k bodu, kdy se mluví o jeho zmrtvýchvstání. To považují za nemožné a vyloučené. Jistě, je to něco, co nelze doložit a vykázat v moderním světě uznávanými vědeckými způsoby. Je to něco, v co mnoho lidí věří na základě svědectví Bible. Není nic zvláštního a tím méně urážlivého, když tomu svědectví jiní nevěří. Jeden z apoštolů, Tomáš, rovněž neuvěřil svědectví svých přátel a trval na tom, že se chce dotknout ran na těle vzkříšeného Krista. Nezapomínejme také na to, že věřit není totéž co vědět. Ať tak, či onak, máme o velikonocích… | Přečíst celý článek31. 10. 2008
Vzkříšení / Odpuštění našich hříchů
I dnes vidí řada lidí v Ježíši Kristu jen ušlechtilého člověka, výjimečnou náboženskou postavu nebo učitele životní moudrosti. Svatý Pavel ale o ničem takovém nemluví, když zdůrazňuje, co sám přijal a co předal jako nejdůležitější pravdu křesťanům v Korintě: že Kristus zemřel za naše hříchy a že vstal z mrtvých. To je jádro apoštolova učení a to je také vlastní jádro křesťanství. Ušlechtilých návrhů, jak zlepšit život lidstva, a krásných požadavků, jací by lidé měli být, najdeme v historii i v současnosti víc než dost. Nic z toho ale neřeší situaci člověka, který nežije vždy ušlechtile,… | Přečíst celý článek31. 10. 2008
Vzkříšení / Touha po proměně v Bohu
Apoštol Pavel píše: Někdo snad řekne: „Jak mohou mrtví vstát? A jaké to budou mít tělo, až přijdou?“ Ty bláhový člověče! Když zaséváš semeno, nezačne projevovat známky života, jestliže napřed neodumře. A zaséváš přece ne už tu budoucí rostlinu, ale jen pouhé semeno, na příklad zrnko pšeničné nebo nějaké jiné. A Bůh mu dává tělo, jak sám chtěl, a každému semenu vlastní tělo. (Bible, 1 Kor 15,35–38) Pokračování pozemského života bez omezení, není přitažlivou představou. Smrt není přitažlivou skutečností. Je nepřítelem života. A přece v ní apoštol vidí důležitý… | Přečíst celý článek31. 10. 2008
Vzkříšení / Hluboký význam křtu
Křtem jste byli spolu s Kristem položeni do hrobu, a tím také zároveň s ním vzkříšeni, protože jste uvěřili v moc Boha, který ho vzkřísil z mrtvých. (Kol 2,12) Křest a víra jsou pro apoštola Pavla nerozlučnou dvojicí. Tak to také vyjadřuje liturgie křtu dospělých. Naše převažující zkušenost se křtem dětí nám to trochu zatemňuje. Křtem člověk umírá, aby žil – to jsou slova, která nám k miminku příliš nesedí. U dospělého člověka, který se obrátí a stane křesťanem, je to názornější. Potřebná změna života se opravdu podobá tomu, jako by takový člověk něčemu ve svém životě umřel. Ale… | Přečíst celý článek29. 3. 2010
Vzkříšený pro naši naději
„Buď veleben Bůh a Otec našeho Pána Ježíše Krista! Protože je tak nesmírně milosrdný, znovu nás zrodil, takže zmrtvýchvstáním Ježíše Krista máme živou naději na dědictví, které nepomine“ (1 Petr 1,3). Tato slova směřovala z úst svatého apoštola Petra k prvním křesťanům možná právě v okamžiku, kdy se shromáždili k oslavě velikonoční vigilie, aby si připomněli Kristovu smrt a vzkříšení a aby také mohli být pokřtěni připravující se katechumeni. Byla to nová slova, do té doby ve světě neslýchaná: být zrozeni k živé naději díky jediné události: vzkříšení nějakého člověka z… | Přečíst celý článek20. 9. 2001
Vznik schopnosti navazovat vztahy
II. Vznik schopnosti navazovat vztahy Tady používám psychoanalýzu, abych osvětlil předpoklady schopnosti pro navazování vztahů, protože je teorií pro mezilidské vztahy a pro jejich narušování. Schopnost navazovat vztahy není v pojetí psychoanalytického myšlení jednou schopností mezi několika ostatními, nýbrž je současně matečním prostředím, z něhož se subjekt vůbec vyvíjí. Protože kojenec je svými instinkty zabezpečen jen v nepatrné míře, potřebuje proto po svém vstupu do biologického života nějaké společenské zabezpečení. Začíná tím sociálním vztahem, který se v prvních měsících… | Přečíst celý článek21. 12. 2011
Vzpomínka P. Františka Lízny SJ na Václava Havla
"... zahlédl jsem z okna na dvoře Václava Havla. Protože jsem měl ještě zásoby od maminčiny návštěvy, hodil jsem mu čokoládu..." Na Borech v té době seděli i další političtí… Setkal jsem se tu s Josefem Vlčkem, Jiřím Devátým, Dominikem Dukou, P. Radimem Hložánkou, Zbyňkem Čeřovským a dalšími. Když mě sem přivezli, zahlédl jsem z okna na dvoře Václava Havla. Protože jsem měl ještě zásoby od maminčiny návštěvy, hodil jsem mu čokoládu. Václav byl pro nás pojmem a jeho jméno jsem vyslovoval a dodnes vyslovuji s úctou. S politickými jsme se nemohli téměř vůbec stýkat, dělali… | Přečíst celý článek21. 12. 2011
Vzpomínka P. Radima Hložánka na Václava Havla
"...Vzpomínám na něj jako na mírného člověka, ale když došlo na podstatné věci, byl pevný a neoblomný..." Na Borech byl vězněn i Václav Havel, jak na něj vzpomínáte? Občas jsme se setkávali a prodebatovali jsme mnohé věci. Scházeli jsme se třeba v době volna místo sportu nebo v kině. Vzpomínám na něj jako na mírného člověka, ale když došlo na podstatné věci, byl pevný a neoblomný. Uvedu příklad: Na výročí VŘSR 7.listopadu jsme byli v kině a odpoledne hráli vězni na kytary povolené písničky. Vždy, když bachař odskočil na cigaretu, spustili pořádné protistátní… | Přečíst celý článek9. 12. 2015
Vzpomínky
Říká se, že minulost vidíme v růžovějších barvách. Věřím, že to tak je. Čas od času narazím na bývalé spolužáky ze školy, kteří nesnášeli různé předměty, učitele, i mne, ale teď, když se potkáme, potřásají mi rukou, jako by v oddělení pánských oděvů narazili na svého oblíbeného herce. Odložíme nákup a probíráme staré časy a vždycky to skončí stejně: slibujeme si, že se budeme pravidelně setkávat, svoláme třídní sraz všech spolužáků ročníku včetně Donalda Griggithse, který teď řídí noční klub v Abu Dhabi, a srazy budeme každý rok opakovat. A není to tak jen se vzpomínkami… | Přečíst celý článek14. 5. 2007
Vzpomínky na filmové natáčení
Opakovat se ten záběr nedá. Lidi v biografu budou napjatý, o co se tam snažím. My jsme minule skončili o těch zákazech. Že jsi nehrál v rozhlase a ani v televizi, ale ve filmu jo. A tam byly i docela zajímavý věci? To ano. Třeba s Krškou jsme točili Stříbrný vítr. Tam jsem hrál strýce Jiřího. Krška, ten předtím natočil Měsíc nad řekou, viď? Ano. Právě s Jiřím Plachým a se Zdeňkem Štěpánkem. Když jsem dostal tu roli strýce Jiřího, myslel jsem jen na to, jak by v ní Plachý exceloval. Byla to role pro Plachého. Ale to už byl po smrti. Ano. Hm… To byla lyrická role, ale po… | Přečíst celý článek14. 5. 2007
Vzpomínky na Národní divadlo, STB
Takhle totiž skutečný vztahy nevznikaj. Takovým tím krásným způsobem, čistým. Choděj s ní po nábřeží, po těch šutrech… My jsme posledně povídali o prvním pozvání do Národního divadla, to jsi odmítl; čekal jsi na herecké věno. Ale už dost brzo tě tam pozvali znovu. No – brzo... jak jsem ti říkal, za tři roky. Ale to proto, že se tam šéfem činohry stal můj generační vrstevník, Krejča. My jsme se setkali už v Městských divadlech. Krejča tam přišel z jednoho ¬oblastního divadla, kde už byl hvězda; měl tam odehraný nádherný role, zatímco já jsem v těch Městských byl jako naprostej… | Přečíst celý článek14. 5. 2007
Vzpomínky na rodinu
Že ke mně mlčky tak jako mluví. Ne. Už ne. Kdyby padal, tak se někde zachytí. Teď jsme v tom povídání uprostřed roku, kdy ti umřela maminka. Uprostřed dvaapadesátýho. A to byl zároveň rok, kdy byla tak nemocná babička Ludmila. Ano, dvaapadesátej. Prostě nejdřív jsme mysleli, že je to nějaká tuková bulka, takhle na krku pod uchem. Ludmila tehdy byla u kadeřnice a tam jí řekli, že je to tuková bulka, a ještě i u nás v domě bydlel o patro níž lékař, a ten nám říkal, ale vždyť to se nechá vyndat… tak jako pro jistotu. Tak šla na chirurgii na Smetance, tam jí tu bulku vlastně… | Přečíst celý článek28. 11. 2012
Vzpoura Polek v táboře Ravensbrück
Nejdřív pokusná operace, pak poprava… Dne 10. února 1943 odvedli osm žen z varšavského transportu, mezi jinými již operovanou Marii Pajączkowskou. Den nato postříleli další skupinu z lublinského transportu, mezi nimi už předtím operovanou Marysiu Gnaś. Popravy den za dnem – den za dnem odváděli operované ženy na smrt. Bylo jasné, že operace nikoho před smrtí nechrání, že člověk může být třeba pětkrát operovaný, ale pak může zemřít na popravišti. A řekli jsme: „Dost!“ Konečně jsme se cítily jako lidské bytosti. V hlavách uzrávala nová… | Přečíst celý článek
Sekce: Kapitoly
