Kapitoly
4. 9. 2001
15. 5. 2002
Vzdělávání
Křesťany lze sice duchovně vzdělávat kázáním, nedoporučuji však používat tento prostředek k budování vašeho partnera. Když jsem jedné vdané ženě navrhl, aby začala vzdělávat svého manžela, celá poplašená vyhrkla: „Chcete tím říci, že mu mám kázat?“ Rychle jsem ji ujistil, že nemám na mysli kázání, ale její snahu rozvíjet všechny aspekty jeho osobnosti, povzbuzovat jej a zvyšovat pocit jeho vlastní hodnoty. To způsobí, že se také zlepší jeho schopnost milovat a dávat sám sebe. Mluvíme-li o vzdělávání či budování, máme na mysli rostoucí lásku vyjadřovanou pozitivními způsoby, což zesiluje… | Přečíst celý článek5. 12. 2002
Vzhůru, bratři milí
2. Zaplesaly hory / s andělskými sbory, / u Betléma jásá Gloria, / v jeslích dítko krásné, / jako slunce jasné, / matkou jeho Panna Maria. 3. S andělskými davy / Pánu věčné slávy / zazpívejme všichni Gloria, / vítej, Jezu Kriste, / Synu Panny čisté, / vítej, spáso naše jediná! | Přečíst celý článek19. 11. 2001
Vzkazy dětí Bohu
*** Převzato z knihy Děti píší Bohu, kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství. | Přečíst celý článek14. 3. 2002
Vzkříšení
Mnoho lidí s pochopením a s úctou sleduje Kristův příběh až k bodu, kdy se mluví o jeho zmrtvýchvstání. To považují za nemožné a vyloučené. Jistě, je to něco, co nelze doložit a vykázat v moderním světě uznávanými vědeckými způsoby. Je to něco, v co mnoho lidí věří na základě svědectví Bible. Není nic zvláštního a tím méně urážlivého, když tomu svědectví jiní nevěří. Jeden z apoštolů, Tomáš, rovněž neuvěřil svědectví svých přátel a trval na tom, že se chce dotknout ran na těle vzkříšeného Krista. Nezapomínejme také na to, že věřit není totéž co vědět. Ať tak, či onak, máme o velikonocích… | Přečíst celý článek31. 10. 2008
Vzkříšení / Odpuštění našich hříchů
I dnes vidí řada lidí v Ježíši Kristu jen ušlechtilého člověka, výjimečnou náboženskou postavu nebo učitele životní moudrosti. Svatý Pavel ale o ničem takovém nemluví, když zdůrazňuje, co sám přijal a co předal jako nejdůležitější pravdu křesťanům v Korintě: že Kristus zemřel za naše hříchy a že vstal z mrtvých. To je jádro apoštolova učení a to je také vlastní jádro křesťanství. Ušlechtilých návrhů, jak zlepšit život lidstva, a krásných požadavků, jací by lidé měli být, najdeme v historii i v současnosti víc než dost. Nic z toho ale neřeší situaci člověka, který nežije vždy ušlechtile,… | Přečíst celý článek31. 10. 2008
Vzkříšení / Touha po proměně v Bohu
Apoštol Pavel píše: Někdo snad řekne: „Jak mohou mrtví vstát? A jaké to budou mít tělo, až přijdou?“ Ty bláhový člověče! Když zaséváš semeno, nezačne projevovat známky života, jestliže napřed neodumře. A zaséváš přece ne už tu budoucí rostlinu, ale jen pouhé semeno, na příklad zrnko pšeničné nebo nějaké jiné. A Bůh mu dává tělo, jak sám chtěl, a každému semenu vlastní tělo. (Bible, 1 Kor 15,35–38) Pokračování pozemského života bez omezení, není přitažlivou představou. Smrt není přitažlivou skutečností. Je nepřítelem života. A přece v ní apoštol vidí důležitý… | Přečíst celý článek31. 10. 2008
Vzkříšení / Hluboký význam křtu
Křtem jste byli spolu s Kristem položeni do hrobu, a tím také zároveň s ním vzkříšeni, protože jste uvěřili v moc Boha, který ho vzkřísil z mrtvých. (Kol 2,12) Křest a víra jsou pro apoštola Pavla nerozlučnou dvojicí. Tak to také vyjadřuje liturgie křtu dospělých. Naše převažující zkušenost se křtem dětí nám to trochu zatemňuje. Křtem člověk umírá, aby žil – to jsou slova, která nám k miminku příliš nesedí. U dospělého člověka, který se obrátí a stane křesťanem, je to názornější. Potřebná změna života se opravdu podobá tomu, jako by takový člověk něčemu ve svém životě umřel. Ale… | Přečíst celý článek29. 3. 2010
Vzkříšený pro naši naději
„Buď veleben Bůh a Otec našeho Pána Ježíše Krista! Protože je tak nesmírně milosrdný, znovu nás zrodil, takže zmrtvýchvstáním Ježíše Krista máme živou naději na dědictví, které nepomine“ (1 Petr 1,3). Tato slova směřovala z úst svatého apoštola Petra k prvním křesťanům možná právě v okamžiku, kdy se shromáždili k oslavě velikonoční vigilie, aby si připomněli Kristovu smrt a vzkříšení a aby také mohli být pokřtěni připravující se katechumeni. Byla to nová slova, do té doby ve světě neslýchaná: být zrozeni k živé naději díky jediné události: vzkříšení nějakého člověka z… | Přečíst celý článek20. 9. 2001
Vznik schopnosti navazovat vztahy
II. Vznik schopnosti navazovat vztahy Tady používám psychoanalýzu, abych osvětlil předpoklady schopnosti pro navazování vztahů, protože je teorií pro mezilidské vztahy a pro jejich narušování. Schopnost navazovat vztahy není v pojetí psychoanalytického myšlení jednou schopností mezi několika ostatními, nýbrž je současně matečním prostředím, z něhož se subjekt vůbec vyvíjí. Protože kojenec je svými instinkty zabezpečen jen v nepatrné míře, potřebuje proto po svém vstupu do biologického života nějaké společenské zabezpečení. Začíná tím sociálním vztahem, který se v prvních měsících… | Přečíst celý článek21. 12. 2011
Vzpomínka P. Františka Lízny SJ na Václava Havla
"... zahlédl jsem z okna na dvoře Václava Havla. Protože jsem měl ještě zásoby od maminčiny návštěvy, hodil jsem mu čokoládu..." Na Borech v té době seděli i další političtí… Setkal jsem se tu s Josefem Vlčkem, Jiřím Devátým, Dominikem Dukou, P. Radimem Hložánkou, Zbyňkem Čeřovským a dalšími. Když mě sem přivezli, zahlédl jsem z okna na dvoře Václava Havla. Protože jsem měl ještě zásoby od maminčiny návštěvy, hodil jsem mu čokoládu. Václav byl pro nás pojmem a jeho jméno jsem vyslovoval a dodnes vyslovuji s úctou. S politickými jsme se nemohli téměř vůbec stýkat, dělali… | Přečíst celý článek21. 12. 2011
Vzpomínka P. Radima Hložánka na Václava Havla
"...Vzpomínám na něj jako na mírného člověka, ale když došlo na podstatné věci, byl pevný a neoblomný..." Na Borech byl vězněn i Václav Havel, jak na něj vzpomínáte? Občas jsme se setkávali a prodebatovali jsme mnohé věci. Scházeli jsme se třeba v době volna místo sportu nebo v kině. Vzpomínám na něj jako na mírného člověka, ale když došlo na podstatné věci, byl pevný a neoblomný. Uvedu příklad: Na výročí VŘSR 7.listopadu jsme byli v kině a odpoledne hráli vězni na kytary povolené písničky. Vždy, když bachař odskočil na cigaretu, spustili pořádné protistátní… | Přečíst celý článek9. 12. 2015
Vzpomínky
Říká se, že minulost vidíme v růžovějších barvách. Věřím, že to tak je. Čas od času narazím na bývalé spolužáky ze školy, kteří nesnášeli různé předměty, učitele, i mne, ale teď, když se potkáme, potřásají mi rukou, jako by v oddělení pánských oděvů narazili na svého oblíbeného herce. Odložíme nákup a probíráme staré časy a vždycky to skončí stejně: slibujeme si, že se budeme pravidelně setkávat, svoláme třídní sraz všech spolužáků ročníku včetně Donalda Griggithse, který teď řídí noční klub v Abu Dhabi, a srazy budeme každý rok opakovat. A není to tak jen se vzpomínkami… | Přečíst celý článek14. 5. 2007
Vzpomínky na filmové natáčení
Opakovat se ten záběr nedá. Lidi v biografu budou napjatý, o co se tam snažím. My jsme minule skončili o těch zákazech. Že jsi nehrál v rozhlase a ani v televizi, ale ve filmu jo. A tam byly i docela zajímavý věci? To ano. Třeba s Krškou jsme točili Stříbrný vítr. Tam jsem hrál strýce Jiřího. Krška, ten předtím natočil Měsíc nad řekou, viď? Ano. Právě s Jiřím Plachým a se Zdeňkem Štěpánkem. Když jsem dostal tu roli strýce Jiřího, myslel jsem jen na to, jak by v ní Plachý exceloval. Byla to role pro Plachého. Ale to už byl po smrti. Ano. Hm… To byla lyrická role, ale po… | Přečíst celý článek14. 5. 2007
Vzpomínky na Národní divadlo, STB
Takhle totiž skutečný vztahy nevznikaj. Takovým tím krásným způsobem, čistým. Choděj s ní po nábřeží, po těch šutrech… My jsme posledně povídali o prvním pozvání do Národního divadla, to jsi odmítl; čekal jsi na herecké věno. Ale už dost brzo tě tam pozvali znovu. No – brzo... jak jsem ti říkal, za tři roky. Ale to proto, že se tam šéfem činohry stal můj generační vrstevník, Krejča. My jsme se setkali už v Městských divadlech. Krejča tam přišel z jednoho ¬oblastního divadla, kde už byl hvězda; měl tam odehraný nádherný role, zatímco já jsem v těch Městských byl jako naprostej… | Přečíst celý článek14. 5. 2007
Vzpomínky na rodinu
Že ke mně mlčky tak jako mluví. Ne. Už ne. Kdyby padal, tak se někde zachytí. Teď jsme v tom povídání uprostřed roku, kdy ti umřela maminka. Uprostřed dvaapadesátýho. A to byl zároveň rok, kdy byla tak nemocná babička Ludmila. Ano, dvaapadesátej. Prostě nejdřív jsme mysleli, že je to nějaká tuková bulka, takhle na krku pod uchem. Ludmila tehdy byla u kadeřnice a tam jí řekli, že je to tuková bulka, a ještě i u nás v domě bydlel o patro níž lékař, a ten nám říkal, ale vždyť to se nechá vyndat… tak jako pro jistotu. Tak šla na chirurgii na Smetance, tam jí tu bulku vlastně… | Přečíst celý článek28. 11. 2012
Vzpoura Polek v táboře Ravensbrück
Nejdřív pokusná operace, pak poprava… Dne 10. února 1943 odvedli osm žen z varšavského transportu, mezi jinými již operovanou Marii Pajączkowskou. Den nato postříleli další skupinu z lublinského transportu, mezi nimi už předtím operovanou Marysiu Gnaś. Popravy den za dnem – den za dnem odváděli operované ženy na smrt. Bylo jasné, že operace nikoho před smrtí nechrání, že člověk může být třeba pětkrát operovaný, ale pak může zemřít na popravišti. A řekli jsme: „Dost!“ Konečně jsme se cítily jako lidské bytosti. V hlavách uzrávala nová… | Přečíst celý článek3. 10. 2001
Vztah mezi otcem a dcerou
Úvod Jedním z mých oblíbených koníčků je rybaření - kdekoli, kdykoli a za jakýchkoli okolností. Účelem rybaření je samozřejmě ulovit ryby. Někdy si však říkám, kdo je doopravdy uloven, zda ryba, nebo já. Jednou jsem pozdě odpoledne seděl na břehu velkého jezera, kde jsem chytal ryby, a užíval si příjemného počasí. Najednou mi na návnadu zabrala velká ryba. Odvinula mi nepočítaně metrů vlasce, s nímž prudce zamířila do hloubky, kde hodlala trucovat. Používal jsem v tu chvíli vlasec na lehčí ryby, a tak jsem nemohl působit velkým tlakem a musel jsem rybu jen opatrně přitahovat a povolovat,… | Přečíst celý článek11. 9. 2001
Vztah vědy a náboženské víry - rozhovor s astrofyzikem Jiřím Grygarem
Jsme v době hektického rozvoje vědy, která se snaží objasnit vše, co na této zemi zakoušíme. Přesto si člověk klade otázky, na něž, jak se zdá, přírodní vědy dávají nedostatečné, a proto neuspokojivé odpovědi. A tak se přímo vtírá otázka: Podávají přírodní vědy celistvý obraz o realitě? Na to jsem se zeptal astrofyzika Dr. Jiřího Grygara z Fyzikálního ústavu Akademie věd České republiky. Myslím si, že nikoliv. Přírodní vědy mají svůj specifický způsob, jak poznávají svět. Ten je na jedné straně velice účinný, ale na druhé straně právě tím je omezený. Přírodní vědy, velmi populárně řečeno,… | Přečíst celý článek11. 1. 2008
Vztah vědy a teologie před 400 lety - na počátku 17. století
Pro proces oddělení vědy a teologie je důležitý počátek 17. století, kdy se Galilei dostává do konfliktu s církevní autoritou. Obvyklý názor, že se v té době rodí moderní přírodověda, ulpívá značně na povrchu. Bližší pravdě je chápat tuto dobu jako začátek oddělování již existující vědy a existující teologie. Ale i to je třeba ještě upřesnit. Primárně šlo o konflikt dvou koncepcí fyziky, staré a nové, aplikovaných na pohyby nebeských těles vzhledem k Zemi: - nové koncepce,7 podle níž lze pohyby nebeských těles vysvětlit stejnými principy jako pohyby na Zemi (tedy že pod Měsícem a nad ním… | Přečíst celý článek
Sekce: Kapitoly
