Kapitoly
10. 9. 2007
10. 9. 2008
Svatý Vít
Již několik dní žiji ze svých úvah o svatém Vítu. Jeho život mne natolik oslovil, že o něm musím přemýšlet. A když přemýšlím, tak se rád rozdělím. Jen několik drobností ze života sv. Víta. O jeho životě se toho ví jen velmi málo a pokud snad něco, tak zprávy jsou o několik set let starší. Takže každá věta o něm může být uvozena slovy jako „pravděpodobně“ nebo „asi“. Narodil se (asi) roku 297 na Sicílii. Zemřel (prý) v Římě roku 304. Když si tato dvě čísla porovnáme, zjistíme že mu mohlo být sedm let. To znamená zemřel pro Krista jako dítko druhé třídy základní… | Přečíst celý článek18. 9. 2002
Svědectví Franze Kafky o svatém Václavovi
Franz Kafka v dopise Robertu Klopstoskovi ... Já pražský nevěřící Žid stal jsem se věřícím a změnil jsem svůj světový názor. Svatý Václav, plod ducha doby a výraz naděje 10. století v Čechách, je také můj svatý Václav a projev mé víry jakožto věřícího Žida, který je otevřen křesťanství Františka z Assisi a svatého Václava, jimž oběma děkuji za víru v budoucí posmrtný život. ... (1924) | Přečíst celý článek15. 1. 2002
Svědectví mystiků - mezi utrpením a zmrtvýchvstáním existuje úzké spojení
Protože je Ježíšovo utrpení i smrt dílem samého Boha, jde zároveň o tajemství, jež svým rozjímáním nelze nikdy beze zbytku proniknout. Můžeme pouze zachytit, či spíše vycítit jeho určité aspekty. V rozjímání o utrpení Božího Syna bychom vždycky měli mít na paměti to, že jeho posledním slovem je zmrtvýchvstání. Mezi utrpením a zmrtvýchvstáním existuje úzké spojení. Přestože bychom měli vnímat veškerou hrůzu Ježíšova utrpení v jeho historickém rozměru, není jeho fyzický rozměr tím jediným a nejdůležitějším. Při rozjímání Pánova umučení a smrti si musíme neustále připomínat, že toto utrpení… | Přečíst celý článek6. 2. 2003
Svět ´happy-endu´
Dětem vyrůstajícím v našem technicky rozvinutém světě se předává neuvěřitelná nepravda - říká se jim, že většina lidí má naději prožít život až do konce bez utrpení, bez bolesti, bez temnoty. Tuto iluzi vytvářejí média, zvláště reklama (svět "happy-endu"), výchovný systém, zevšeobecňující postoje, které formují sociální chování lidí, a také náboženské myšlení. Život každého člověka by měl být podle této iluze zalit sluncem, a není-li, jednou přijde štěstí, všechno dopadne dobře a zlaté prosluněné časy se zase vrátí zpátky. Není třeba se trápit - vždyť zase rozkvetou růže. Tato… | Přečíst celý článek10. 1. 2002
Svět kolem nás
Na této stránce najdete omalovánku. Když kliknete na obrázek, zobrazí se vám zvětšený samostatně v prohlížeči a pak si jej můžete vytisknout. (Tato omalovánka je složena ze dvou obrázků.) | Přečíst celý článek15. 1. 2002
Světlo v temnotách
Člověk je polem, v němž je ukrytý poklad (srov. Mt 13,44). Hluboko ve svém nitru chováme nesmírné bohatství – božský život. Je třeba prokopat mnoho vrstev, než se k němu dopracujeme. Jsme konfrontováni s věcmi, jež vypadají na první pohled docela jinak než poklad, který hledáme. Asi nás zaskočí, kolik nepořádku v sobě objevíme. Je důležité si uvědomit, co hledáme, abychom se tváří v tvář tomu, nač případně narazíme, nedali odradit. Hledáme světlo, ale nevyhneme se střetu se svou temnotou. Dovolíme-li totiž světlu prozářit naše nitro, nutně si uvědomíme své temné stránky. Máme-li… | Přečíst celý článek21. 12. 2023
Světové dny mládeže – stručně o vzniku
V rámci slavnostního ukončení Svatého roku pozval Jan Pavel II. mladé lidi na Květnou neděli 15. dubna 1984 do Říma. Během tohoto mezinárodního setkání mládeže mladým lidem svěřil velký dřevěný kříž. Biblickým tématem setkání v roce 1984 byl úryvek z Matoušova evangelia: "Hosana synu Davidovu! Požehnaný, který přichází ve jménu Páně! Hosana na výsostech!" (Mt 21,9). Následující rok vyhlásila OSN rok 1985 Rokem mládeže, a papež Jan Pavel II. opět pozval mládež do Říma na Květnou neděli 31. března 1985. Duchovním heslem tohoto setkání byl… | Přečíst celý článek13. 11. 2012
Svítek na pekáč - falešné palačinky
Ingredience: 6 celých vajec 6 dkg cukru 40 dkg hladké mouky 1 l mléka špetka soli cukr na posypání olej na plech Postup: Utřeme vejce s cukrem, pomalu přidáváme mouku s mlékem. Přisolíme. Směs nalijeme na 2 hodně vymazané pekáče (plechy). Když se trochu zapeče, těsně před tím, než to ztuhne, tak se to posype slušnou vrstvou cukru po celé ploše. Peče se do světle hněda při 180°C (děti můžou koukat jak po pocukrování začnou růst boule – dělají se pohoří… :-) | Přečíst celý článek2. 4. 2009
Svítek s mladými kopřivami
2 žloutky 5 dkg másla 16 dkg hrubé mouky špetka kypřícího prášku sůl 1/8 l mléka sníh ze 3 bílků mladé kopřivy (možno nahradit lístky špenátu). Tuk třeme se žloutky a solí a přidáváme střídavě mouku s práškem a mléko. Nakonec vmícháme sníh a usekané kopřivy. Dáme péci do vymaštěné, moukou vysypané pánve nebo formy a stejnoměrně upečeme. Krájíme na plátky a podáváme k zelenině (špenátu) nebo krájíme na kostky a dáváme jako vložku do bujónu nebo hovězí polévky. (Autor: Marie J.) *** Další velikonoční recepty zde. | Přečíst celý článek21. 8. 2006
Svoboda – úhlavní nepřítel
Všichni sociální reformátoři pohlížejí na ubohou svobodu jako na úhlavního nepřítele, ba dokonce jako na hlavní překážku, která se staví do cesty realizace jejich filantropických záměrů. Reformátoři pronásledují všechny formy lidské svobody. Začínají od rozlišování dobra a zla. Vyvazují člověka z jakékoli povinnosti a odpovědnosti za své jednání a rovněž po něm nic nepožadují. Od nové společnosti si slibují naprostý obrat k dobrému. „Nejlepší uspořádání společnosti je takové, v němž jsou jednotliví lidé zcela zbavení svých svobod, které plně přecházejí na vládu, jejíž jedinou… | Přečíst celý článek10. 2. 2004
Svoboda a odpovědnost / modlitba sv. Františka z Assisi (19.11.2003)
O čem si budeme povídat dnes? To si rozhodli posluchači sami. V dopisech dali jasně najevo, že je téma vnitřní svobody hodně zajímá a že jsme ho ještě nevyčerpali. Předevčírem byl 17. listopad. To je datum, které s tímhle naším nakousnutým tématem hodně souvisí. Trochu jsem si zavzpomínala, zamyslela a taky trochu zpytovala svědomí - tak bych ráda povídala o tom. Opět máte před sebou dopisy posluchačů a v nich některé věty výrazně podtržené - chcete na ně reagovat? Určitě ano. Ale nejdřív vám musím říct, paní Retková, že my dvě máme těžký hřích. Řekl mi to před týdnem jeden… | Přečíst celý článek16. 3. 2005
Svoboda a podřízenost
Pod vším, co jsme dosud řekli v této knize, se skrývá jedna závažná otázka: jak smířit svobodu člověka s jeho podřízeností Bohu? Často jsme mluvili o nutnosti být poslušný Boží vůle, nechat se vést Duchem svatým atd. Dalo by se však namítnout, že takto je člověk jenom loutkou v Božích rukou. Kde je pak jeho odpovědnost a svoboda? Tato obava je lichá; je dokonce nejzávažnějším pokušením, kterým se kdy ďábel snažil člověka vzdálit od Boha. Musíme naopak zdůraznit, že čím více je člověk podřízen Bohu, tím je svobodnější. Dá se dokonce říci, že jediným způsobem, jak může člověk dospět ke… | Přečíst celý článek20. 3. 2007
Svoboda udělat chybu
Za normálních okolností jsme sami sobě těmi nejpřísnějšími žalobci. Neustále si předhazujeme svá selhání. Z pocitu vlastní viny se dokážeme vyprostit jen, když jsme ochotni si odpustit. A to není tak jednoduché. Dokážeme to jedině tehdy, když pevně uvěříme, že Bůh nám už dávno odpustil. On nás bere takové, jací jsme. Nesoudí nás, nespravedlivý soudce vězí spíše v nás samých: je to naše superego. To nás bez ustání obžalovává. Bůh, nám dává šanci, abychom se dokázali přijmout – a to včetně svých chyb. Člověk dokáže odpustit sám sobě pouze za předpokladu, že se dokázal rozloučit s… | Přečíst celý článek18. 9. 2007
Svoboda volby
Je životně důležité pomoci lidem převzít odpovědnost za vlastní činy a postarat se o odškodnění těch, kterým ublížili. Doktor Karl Menninger ve své knize Whatever Became of Sin? tvrdí, že je zdravé říci: „Jsem hříšník zodpovědný za své zlé činy, který se však s pomocí Boží může změnit.“ Závislý člověk však nebude chtít připustit, že má moc se změnit, ale bude stále vinit nějakou vnější moc a tvrdit, že „ďábel nebo předek“ jej k tomu přinutil. Pokud někoho necháme, aby se takto vymlouval, a tím vyhýbal odpovědnosti tam, kde má svobodu se změnit, jenom posílí zlého. Měli bychom být ostražití,… | Přečíst celý článek15. 1. 2002
Symboly Velikonoc
Velikonoční beránek - k velikonocům patří velikonoční beránek - symbol beránka byl velmi rozšířený již v předkřesťanské tradici v celé středomořské civilizaci, ovládané po tisíciletí pastevci - v hebrejské tradici symbolizovaly ovce Izraelitu jako člena "Božího stáda", i židovský Bůh je označován za pastýře, který bere své ovce do náručí - v křesťanské církvi se beránek stal symbolem Božího Beránka, Krista a znázorňuje se s praporem vítězství - spojení vidí křesťané také s původně židovskou tradicí svátků Paschy, kdy se beránek zbíjel, na památku vyvedení Izraele z egyptského… | Přečíst celý článek15. 1. 2002
Symboly Velikonoc - pomlázka a kraslice
Po odeznění vážných náboženských svátků se lidová tradice vrací k projevům veselí a proudícího života. Přichází velikonoční koleda - pomlázka, konaná hlavně na velikonoční pondělí. Obchůzka po domech, veršovaná přání, polévání vodou a hlavně šlehání zelenými spletenými pruty, které údajně přináší "pomlazení". Odtud název předmětu, dne, někde i celých velikonoc. Konání těchto věkovitých a vpravdě podivných zvyků se navzdory civilizačnímu proudu dvacátého století přirozeně zachovalo dodnes a to nejen v prostředí venkova, ale i ve velkých městech. Dodnes chlapci a muži dovedou uplést… | Přečíst celý článek15. 1. 2002
Symboly Velikonoc s přihlédnutím k předkřesťanským civilizacím
Velikonoce a jejich symbolika Kristus zemřel krutou smrtí na kříži, který musel sám odnést na Golgotu. když však byl odvalen kámen kryjící jeho hrob, kříž - znak mučednictví se změnil v symbol vítězství, věčného života, radosti a vykoupení. Jde o nejdůležitější symbol křesťanství, který s věky nabýval nejrůznější podoby. Jedno však zůstalo - oslava Velikonoc jako svátků jara, naděje a života. Symbol kříže Podle legendy nalezla dřevo kříže, na kterém byl Kristus ukřižován, svatá Helena, matka císaře Konstantina Velikého, po svém obrácení na křesťanskou víru. Přiměl ji k tomu sen… | Přečíst celý článek8. 8. 2002
Syn Bartolomějův
Nebylo kupce ve městě a vojáci dosud neměli kdy, aby položili oheň do koutů domu, jehož nikdo nekupoval; již řadu měsíců byl opuštěn v řadě deseti domů rovněž opuštěných a očekávajících zkázu ať od zimních dešťů a vichřic či od ohně. Tmaví brouci vytrvale pomáhali, aby urychlena byla zkáza těchto zbytků, aby jednou prostřed půvabně kvetoucích keřů, jichž se veliká kletba netýkala, mohly tu státi domy nové s dobrými střechami, v jejichž síních by se leskly podoby Kamiů či Fotoků nebo Amidy. A tu se začaly ukazovati tváře neviditelných hmyzů, kteří se dosud zdáli dobří a mírní prostřed tohoto… | Přečíst celý článek6. 10. 2011
Syndrom "dělám to přece pro tebe!"
Ale tati, já to chci zkusit sama! Velmi mnoho lidí je obětí rodičů, kteří pro ně chtějí všechno udělat. Uvedu příklad. Malý Petr má vyrobit něco do školy, co se týká Eskymáků. Chce to udělat co nejlépe. Vyrobí iglú z kostek cukru, z lepenky vystřihne pár velryb a celé to přilepí do velké krabice od bot. Problém je, že iglú vypadají jako domy k rekonstrukci a velryby připomínají spíše krocany, celé to vlastně není moc k poznání. Petr chce své dílo ukázat mamince a postaví se vedle něj s nesmírnou pýchou. Maminka odolá pokušení shodit chlapcův výtvarný talent a pochválí ho, že je to skvělá… | Přečíst celý článek
Sekce: Kapitoly
