Kapitoly
19. 5. 2011
30. 4. 2002
Jaké to bylo u Bernardonů
Doma měli starosti. Kde je František? Před několika dny zmizel, a dalo-li se zpočátku věřit, že upláchl jen tak z nějakého rozmaru, jak se to tomu výstředníkovi podobalo, teď už to přece jen trvalo trochu dlouho. Když se otec vrátil z obchodní cesty a dověděl se, že František není doma, zamířil přímo do obchodu a jediným pohledem zjistil, že scházejí zbytky sukna a také, a to především, balíky vzácných šarlatových látek. Strašlivým hlasem žádal vysvětlení. Vyděšení prodavači mu sdělili, že si to všechno vzal signor František, svázal do balíků a na koni odvezl. Na koni! Kam? Kdo to může… | Přečíst celý článek16. 1. 2003
Jako běh slunce
Polovinou života, tzn. přibližně pětatřicátý až pětačtyřicátý rok života, se označuje obrat, kdy musí u člověka dojít k přeměně. Zásadní problém této přeměny pramení z domněnky, že úkoly a nároky druhé životní poloviny lze zvládnout týmiž prostředky a principy jako v etapě předchozí. Lidský život lze přirovnat k dráze slunce: každé ráno vychází a osvětluje svět, v poledne dosáhne nejvyššího bodu své dráhy, jeho paprsků začíná ubývat a pak zapadá. Odpoledne je stejně důležité jako dopoledne, ačkoli se řídí jinými pravidly. Pro člověka znamená přijetí křivky vlastního života fakt, že… | Přečíst celý článek20. 9. 2001
Jako slabý vzdech, jako prosba dítěte ...
Kristova podivuhodná přítomnost je vnitřním světlem. Jeho zář nemusí být silná, ale stále plane v našem nitru. Zůstává, i když přijde pocit, že se už nedovedeš modlit. Modlitba je někdy tak konkrétní. Lidské řeči se málo daří vyjádřit to, co je ukryto v hlubinách našeho nitra. Ale v modlitbě vnitřního ztišení spočíváme v Bohu, tělem, duší i duchem. A vytrysknou prameny: láska jeho odpuštění, ničím nenahraditelná dobrota a také vnitřní soulad, dílo Ducha svatého v nás. Pokorná modlitba uzdravuje skryté poranění duše. A přichází vanutí, jež se už nevyčerpá ... Jako slabý vzdech, jako… | Přečíst celý článek16. 7. 2002
Jako zlato ohněm…
Neštěstím a bolestí se člověk očišťuje od všech trosek, jako zlato ohněm. Božena Němcová Největší štěstí člověka spočívá v nadpřirozeném patření na Boha. sv. Tomáš Akvinský Kdo si sám sobě vystačí a nic nepotřebuje, je šťastný. sv. Tomáš Akvinský Nejšťastnější je ten, kdo učiní šťastnými nejvíce lidí. Denis Diderot | Přečíst celý článek21. 1. 2002
Jákobův sen
Na této stránce najdete omalovánku s biblickým odkazem Stránka je určena k vytištění. Když kliknete na obrázek, zobrazí se vám samostatně v prohlížeči a pak si jej můžete vytisknout. | Přečíst celý článek18. 1. 2005
Jaký význam má odpuštění? Co znamená odpustit?
Odpouštět znamená vidět zlo v celé jeho nahotě, a přesto se jím nedat uchvátit. (Johann Christoph Arnold) * Odpustit znamená, že se rozhodneme nenechat si kazit život bolestnou minulostí, přestat si neustále drásat rány, které krvácejí. * Účelem odpuštění není změnit druhého člověka, ale změnit vlastní postoj, myšlenky, vlastní negativní stav. * Odpuštění je projevem ochoty podívat se na otázku sporu z vyššího hlediska a vidět vše z nadhledu. * Odpuštění neznamená servilnost (servus je otrok), ale naopak svobodné postavení se nad to, oč se jedná. Je to pohled na věc,… | Přečíst celý článek14. 4. 2011
Jan Pavel II. a lyžování
Vášnivé zaujetí Jana Pavla II. pro lyžování je známé. Rád sjížděl sjezdovky nad Zakopaným. Jednou zabloudil v mlze a nevědomky překročil hranice tehdejšího Československa. Tam ho zastavila pohraniční stráž. Řekl, že je krakovský arcibiskup a ukázal doklady. Vyhrožovali mu zadržením pro neoprávněné užívání titulu! ٭ Během synody v Římě se diví, když zjišťuje, že nikdo z italských kardinálů nelyžuje: „U nás v Polsku lyžuje 40 procent kardinálů.“ „Proč čtyřicet procent, vždyť jste jenom dva!“ „Protože kardinál Wyszyński, to je šedesát procent!“ ٭ Na otázku… | Přečíst celý článek31. 8. 2011
Jarní tulipán v zamrzlé půdě
Když mi bylo jednadvacet let, provdala jsem se za Jacka, svého nejlepšího kamaráda. Znali jsme se z vysoké školy. Líbil se mi jeho smysl pro humor. Jack byl vtipný a uvolněný. Zvolili ho klaunem třídy. Denně mě dokázal rozesmát – byl v tom mistr. Rovněž mi připadal spolehlivý a věrný. Na těchto dvou vlastnostech mi velmi záleželo, protože sama pocházím z rozvrácené rodiny. Domnívala jsem se, že láska k Jackovi mi vydrží navěky. Byli jsme ale mladí a naše láska spočívala na nerealistických očekáváních. Jeden od druhého jsme čekali více, než jsme mohli dát. Když jsme spolu byli již… | Přečíst celý článek26. 3. 2002
Jaro
Do Goldurských vrchů přicházelo jaro. Bělost sněhu ustupovala na stráních hnědé barvě země, řeky se rozvodnily, ozývalo se ťukání datlů a na každém zamrzlém rybníku bylo slyšet hvízdání ledňáčků. V lese vykoukly ze sněhu klikvy s červenými bobulkami a rozevřely své lesklé listy, jako by říkaly: "Právě na to jsme čekaly kvůli tomu uzrály naše plody." Svišti, kteří se už probudili, tetřívci a veverky hodovali u tohoto bohatě prostřeného stolu a milovníci přírody se těšili z pomyšlení, že pro měsíc Vran, zdánlivě tak chudý na potravu, přichystala matka příroda takové dobroty. V lese… | Přečíst celý článek27. 5. 2007
Jde o tvé štěstí
Dej svému životu obsah a formu Chceš-li, aby se tvůj život vydařil, musíš mu dát smysluplnou náplň, hodnoty, pro které bys chtěl žít, a odpovídající formu. Životní náplň se bez odpovídající formy rozplyne a život se ztratí v rozmanitosti. „Jdi až na kraj touhy své, šat dej mi..,“ píše Rainer Maria Rilke. Viděno z druhé strany: Forma života bez živoucího obsahu je studená a ztuhlá. Rozhodující je, zda tam, kde jsi, se každý den nově otevíráš Božímu zájmu o tvou osobu, učíš se dávat sebe sama a tomuto odevzdání dáváš konkrétní podobu a výraz. Jsi povolán k přátelství s Bohem,… | Přečíst celý článek22. 6. 2010
Je možné milovat církev a zůstat v reálu?
Je vůbec možné skloubit skutečně realistický pohled na církev a lásku k církvi? Určitě to nějak možné je, protože k tomuto skloubení došlo v osobě Ježíše Krista. Pán Ježíš neměl žádné iluze o tom, jaký „spolek“ (po čistě lidské stránce) je církev, kterou zakládal. V tomto směru je velmi oslovující podobenství o hostině, kdy pozvaní odmítnou účast a král vysílá svého služebníka, aby přivedl všechny slepé, hluché a chromé..., zkrátka výběr! A když ještě zbylo místo, byl vyslán posel, aby shromáždil úplnou spodinu, ty „od plotů“, a dokonce aby je donutil vejít (srov. Lk 14,15-24)... Jinými… | Přečíst celý článek18. 2. 2010
Je nad čím žasnout
My lidé rádi žasneme. Vyskočíme z křesla, když dá střelec parádní branku nebo tenista odpálí smeč. Udělujeme stovky cen hercům ale také třeba zapáleným učitelům, kteří nám pomohli dívat se na život jinak. Byli jsme stvořeni se schopností žasnout; uctívat něco nebo někoho je nám vlastní. Bohužel tyto naše vrozené schopnosti jsou většinou nasměrovány spíše na nedokonalá Boží stvoření než na Stvořitele. Proč v nás třeba středeční západ slunce nevyvolá větší ohlas než nedělní gól? Proč nás denní četba Písma nezaujme tolik jako četba novin? Proč bojujeme o poslední lavice v kostele a o první… | Přečíst celý článek21. 8. 2006
Je nezbytné odložit jakoukoli toleranci vůči náboženství
Nedomnívejte se, že tito reformátoři chtějí povolit, aby ti, kdo odmítnou zříci se svých mravních a náboženských povinností, mohli mít své vlastní mínění, jednat v souladu se svým svědomím a uznávat mravnost. To je prostě zakázané. Reformátoři to zcela evidentně dovolit nemohou, neboť pak by se jejich systém musel zhroutit. Vždyť štěstí celého světa spočívá v tom, že bude přesně uspořádán podle jejich vlastních nauk. Jestliže by si někteří lidé uchovali svou svobodu a smýšleli jiným způsobem, pak by celý podnik reformátorů společnosti nevyhnutelně skončil v troskách. Dále je třeba říci… | Přečíst celý článek6. 2. 2003
Je normální, že každý nějak trpí
Je zřejmé, že trpí každý a že téměř všichni procházíme údobími hlubokého utrpení a temnoty. Zdá se, že někteří z nepochopitelných důvodů trpí víc než jiní. Octnete-li se v temnotě, vězte, že máte mnoho společníků. Jestliže si dokážete připustit univerzální lidskou zkušenost utrpení, pak vás toto vědomí v budoucnu otevře soucitu a citlivosti ke skryté lidské bolesti. Zamítnete-li nepodloženou iluzi, že "každý se má dobře, jen já ne", stanete se mnohem otevřenějším člověkem, citlivým k utrpení druhých a ochotným druhým naslouchat a pomáhat. A co je podstatnější - nebudete… | Přečíst celý článek10. 2. 2004
Je odpočinek právem, anebo povinností člověka? (aneb: mimo mikrofon 6, 23.6.04)
Je odpočinek právem, anebo povinností člověka? Bylo by velice zajímavé nechat studenty tento námět zpracovat třeba při maturitních písemkách z češtiny. A ještě zajímavější by pak bylo po večerech si ta jejich slohová cvičení pročítat. Nepochybuji o tom, že by ti mladí lidé dokázali snést obrovskou hromadu argumentů jak ve prospěch práva, tak ve prospěch povinnosti odpočívat. Psát o tom teoreticky je totiž něco docela jiného, než se s tím vypořádávat v každodenním životě. V něm už to tak jednoduché není. Neoblíbené spaní ve školce Problémy začínají často už v peřince - proč jinak by… | Přečíst celý článek10. 2. 2004
Je problém rozlišit, které z knih přicházejí na pult z Boží vůle a které z Božího dopuštění... (6.10.2004)
Přinášíme Vám předmluvu Marie Svatošové k připravované knize zavražděného lékaře a kněze P. MUDr. Ladislava Kubíčka: "Vůle Boží - zbožná fráze?", která vyjde během letošního podzimu v Karmelitánském nakladatelství. Za jakých okolností se knížka zrodila? Začalo to docela nenápadně, někdy na jaře roku 2004. Tehdy mi ředitel Karmelitánského nakladatelství poslal e-mail s prosbou: „V příloze najdeš dopis paní Blanky Tomasové, vedoucí naší litoměřické prodejny Jonáš. Podívej se na to a byl bych Ti vděčný, kdyby se Ti podařilo nějak diplomaticky P. Ladislava přesvědčit, aby pro nás… | Přečíst celý článek8. 6. 2009
Je rozumné věřit v Boha?
Věříme v Boha. Je to naše zásadní rozhodnutí. Je však rozumné? Již od osvícenství se část vědy snaží dobrat takového vysvětlení světa, kterým by se Bůh stal nadbytečným. A byl by tak zbytečný i v našem životě. Ale pokaždé, když se zdálo, že se to již téměř podařilo, vždycky zřetelně vyšlo najevo, že to nemá cenu. My křesťané říkáme: „Věřím v Boha, Stvořitele nebe a země“ a „věřím v Ducha svatého“. Věříme, že na počátku bylo věčné Slovo, Rozum, a nikoli iracionalita. Nemáme zapotřebí se s touto vírou skrývat, nemusíme se bát, že se s ní ocitneme ve slepé uličce. Těší… | Přečíst celý článek3. 5. 2010
Jedna mladá žena mi napsala, že vystoupila z církve. Co jsem jí na to měl odepsat?
Jedna mladá žena, moje známá, mi před nějakým časem napsala, že je naštvaná na Řím a na papeže a že už má dost i zklamání ze svého faráře. A že vystoupila z církve. Co jsem jí na to měl odepsat? Ano, mnozí církev opouštějí. A všichni pro to mají důvody. Mnozí odcházejí z přesvědčení. Považují Boha za iluzi a už nechtějí slyšet nic o útěše, milosti a vykoupení. Jiní se domnívají, že mohou věřit v Boha i bez toho, že by byli členy církve. A mnozí se k církvi obracejí zády, protože jsou zklamaní farářem a politikou církve. Tak jako tato moje známá. Všechny tyto důvody mi připadají velmi vážné.… | Přečíst celý článek6. 8. 2002
Jeho Absolutno má srdce
Básník uštknutý Absolutnem a raněný věčností si může zoufat ve světě relativna a času. Vidí pak kolem sebe a v sobě jen zmar, zkázu, smrt, absurditu, rozklad, hnus, hnilobu. Svět a jeho krása se mu jeví jako lež, klam a obludný žert. K básníkům, kteří neodolali přesile a přetlaku absolutní vize patří dnes třeba takový Samuel Beckett. Durych se také přiznává a hlásí k požadavku absolutního umění a věčné krásy. Jeho ironie má však jiné srdce; v jejích žilách koluje jiná krev, která rozpustí všechny jedy a proměňuje je v opojnou a jásavou radost. Je to nesporně tím, že Durychovo Absolutno má… | Přečíst celý článek
Sekce: Kapitoly
