Kapitoly
19. 9. 2001
3. 9. 2008
Jak se chovat, aby to nebyl trapas?
Pravidla slušného chování našich dědů o chování v kostele praví: „Nechať jakékoli je naše přesvědčení náboženské, v kostele neb v synagoze a ve chrámě vůbec jest nám chovati se co nejtišeji a co nejuctivěji a nezapomínáme, že kostel jest místo modlitby, i kdybychom sami nechtěli se tam modliti; aspoň nerušme jiných. V kostele neslušno mluviti hlasitě; je-li nutno mluviti vůbec, šeptáme. Ani při slavnostech rázu veselého, jako je křest nebo svatba nezapomínejme těchto pravidel .“ Zdá se, že tato pravidla jsou stále aktuální. K nim se pak přidávají další. Například problém s mobilními… | Přečíst celý článek2. 8. 2002
Jak se naučím sám sebe přijmout, sám sebe správně milovat?
Jestliže je pravdou, že sebeláska je tak závažným faktorem - ale , není nám vrozena, nýbrž se v životě získává - musíme se jí tedy naučit. Stojíme pak před závažným problémem: Jak se naučím sám sebe přijmout, sám sebe správně milovat? Na to existuje pouze jediná, v podstatě jednoduchá odpověď: Tím, i že se naučím - nechat se milovat. Mohu přijímat sám sebe pouze tehdy, když jsem sám přijat, milovat mohu pouze tehdy, jestliže jsem milován a nechám se milovat. Martin Buber říká: "Člověk přichází k sobě samému přes druhého." Michelangelo napsal své přítelkyni: "Teprve… | Přečíst celý článek18. 9. 2001
Jak se naučit vytvářet vazby
To, že má člověk citová spojení je stejně přirozené jako když rostlina přijímá vodu. Jenže nejsme rostliny rostoucí v Rajské zahradě. Z toho důvodu, abychom nesli ovoce, potřebujeme řádnou péči. Zahradník plánoval, že fíkovník, který rok nenesl ovoce, "okope a pohnojí", aby mu pomohl a on mohl nést ovoce. Vytvářet vztahové vazby, když už jste zmeškali stanovený čas, se také nestane přes noc. Jak uvidíte na konci této kapitoli, Joana, která byla tou depresivní ženou pokoušející se o sebevraždu, musela vynaložit dlouhé měsíce tvrdé práce, aby si vytvořila s jinými lidmi pouta. Susan, která… | Přečíst celý článek3. 9. 2008
Jak se obléknout?
Jak se to má s módou v kostele? A jak se dívá křesťanství na krásu? Základní motto této kapitoly by mohlo být: „Krása je Boží dar a je třeba s ní nějak pracovat.“ Pravidla společenského vystupování našich babiček vypadala asi takto: „Ani o svatbě, neřku-li jindy, nečiňme vůči sousedům v kostele neb chrámě poznámek o toaletách, o osobách jiných a t. p. Nezapomínejme, že kostel není ani divadlo, ani salon. Do kostela chodíme v úboru čistém a slušném, dámy nikoli v toaletách křiklavých, přes příliš nápadných. Na mši přicházejme včas, abychom nerušili a zůstaňme do konce. Po celý… | Přečíst celý článek26. 2. 2007
Jak se v tom má vyznat laik?
Jak se ale v téhle terminologické džungli má orientovat laik, když ani velká média si s obsahem hlásaných pojmů velké starosti nedělají? Většina z nich například interpretovala výsledek nedávného londýnského soudního procesu jako povolení eutanazie a de facto precedens. Jedině rádio BBC posluchačům vysvětlilo (od něho relaci snad převzala i Svobodná Evropa), že ve Velké Británii soud uznal právo pacientky odmítnout léčbu z jejího pohledu neúměrně zatěžující, a že tudíž nešlo v tomto případě o žádnou eutanazii. Každý má právo na vlastní názor, ale také má právo na solidní informace. A ty… | Přečíst celý článek18. 11. 2006
Jak se vypořádat se stresem
Stres je přirozenou součástí života. Je to fyzické a emocionální rozrušení, které cítíš tváří v tvář různým životním událostem – velkým i malým, šťastným i smutným. Tvé tělo automaticky reaguje na stresové situace tím, že začne produkovat adrenalin, aby se zvětšila tvá energie a síla. V závislosti na vnímané hrozbě může být tvá reakce mírná (třesoucí se hlas, zpocené dlaně) nebo prudká (stažené svaly, krátkodechost, panika). Stres slouží dobře v případě, že vystupňuje tvou kreativitu, odvahu a chuť žít. Stres tě může varovat, abys nejednal proti svým hodnotám. Potřebuješ-li popud,… | Přečíst celý článek24. 10. 2012
Jak se vyrovnat s vnitřními zraněními?
Ze všeho nejdřív je nutné nezoufat, ale věřit, že minulost nemá tu sílu, aby osudově předurčila celý náš život. Samozřejmě nás ovlivnila, ale její neblahý vliv není fatální: nejsme jejími vězni a rovněž nejsme odsouzeni k tomu, abychom pouze opakovali činy svých předků. Všichni neseme v těle, na duši i na duchu stopy dávných ran, které jsou však zároveň i důkazem naší jedinečnosti a neopakovatelnosti. Každý z nás reaguje na to, co prožil, po svém: „Jak jsem se vypořádal s tím, co mi udělali?“ Když chce člověk vzít svůj život pevně do rukou a postoupit kupředu,… | Přečíst celý článek7. 5. 2009
Jak si zorganizovat věci a lidi. Praktické pojetí mateřství...
Podle mého mínění by bylo vhodné, aby se v televizi připravil následující pořad. Soutěžící by měli spoustu úkolů, na něž by měli málo času. Museli by zvládnout úskalí, jímž je domácnost – vybalit a uložit deset tašek nákupu, pověsit prádlo, vyřídit telefonický hovor s komunálními službami, vyspravit roztržené šaty, vyčistit koberec znečištěný od kočky, připravit celé jídlo – a pak usednout k pracovního stolu a tam odpovídat na e-maily a zaplatit účty. Soutěžící by byli hodnoceni především s ohledem na rychlost, ale rovněž s ohledem na kvalitu odvedené práce, pořádek a příjemné… | Přečíst celý článek29. 7. 2002
Jak sladko je žít
Žně ty přinášely starost a námahu, ale nám dětem mnoho dobrodružství. Rodiče po celý den pracovali na statku u Zuzánků a nás děti nechávali u babičky se sestřenicí Anči a s jejím bratrem Fanoušem. První den se na žebřiňáku svezli všichni na pole pod Kozinec. Strýc František řekl: "Tak, s pomocí Boží začneme." A utnul kosou první řadu obilí. Jeho žena Anna svázala snopek povříslem do kytice a položila ho na zem. Za ní utnul další zralé obilí čeledín Petr a Manča vázala do kytice. Za ní utnul kosou obilí tatínek a za ním maminka vázala do kytice. Navečer se ze… | Přečíst celý článek10. 2. 2004
Jak ten čas letí / Přítomný okamžik (8.10.2003)
Od našeho posledního setkání uběhly dva týdny. Taky se vám zdá, že ten čas nějak moc letí? Taky se mi to zdá. Ale někomu jinému se možná naopak zdá, že se ten čas strašně vleče. Jsou to naše subjektivní pocity, je to naše zdání. Ve skutečnosti má vždycky den 24 hodin, hodina 60 minut, minuta 60 vteřin. Někdy nás mohou oklamat hodinky, třeba když v nich dosluhuje baterie. Může to vypadat, že čas hraje pro nás, ale když pak přijdeme na nádraží a rychlík je pryč, dostaneme do reálu hodně rychle. Osobně mám raději, když mi jdou hodinky o minutku napřed než pozadu. Ale to všechno je jenom… | Přečíst celý článek18. 2. 2011
Jak ustavičně žít v Boží přítomnosti
Hledáme Boha. Ve skutečnosti však Boha vůbec hledat nemusíme. Bůh je všude. Nikdy se mu nemůžeme vyhnout. Všechno o něm hovoří, všechno něco z něho zprostředkovává. Nemusíme chodit daleko, nemusíme si pořizovat kompas, abychom se k němu dostali. Bůh dlí v naší skutečnosti: v našich rodičích, v našem těle, ať je zdravé či nemocné, v našem nadání či v našem omezení, v našem bohatství či v naší chudobě, v našem vysokém či nízkém stupni inteligence. Jakmile přestaneme proti tomuto všemu bojovat, jakmile se otevřeme této skutečnosti, která je Boží skutečností, a přijmeme ji, pak žijeme v… | Přečíst celý článek6. 2. 2003
Jak ve smutku, tak v radosti
Poustevnice Juliána z Norwiche píše o Kristu: "Ačkoli pociťujeme takovou bolest, utrpení a úzkost, že se nám zdá, jako bychom nedokázali myslet na nic jiného, krom toho, jak nám je a co cítíme, přesto máme tuto bolest co nejdříve lehce překročit a nepovažovat ji za nic. A proč? Protože Bůh chce, abychom pochopili, že známe-li ho a milujeme a ctíme ho v posvátné bázni, dojdeme spočinutí a pokoje. A budeme se radovat ze všeho, co dělá. Pochopila jsem ve vší pravdivosti, že naše duše nikdy nenajde pokoj ve věcech světa, ale když prozkoumá všechny stvořené věci a najde sebe samu, nesmí… | Přečíst celý článek23. 3. 2010
Jak vést děti k víře?
Jak jste vedl své děti k víře? Zdeněk Matějček jednou prohlásil, že rodiče nemají své děti náboženství vyučovat, ale mají před nimi víru žít. Každé ráno si čteme z Bible, následuje výklad přečteného textu, modlitba a píseň. Tyhle ranní bohoslužby jsme dělali pravidelně už s malými dětmi. Byla to zejména manželka, která na to dbala. Děti s námi odmalička docela přirozeně chodily do kostela. Jára začal díky pokladníkovi sboru bratru Huličkovi počítat už ve čtyřech letech vybrané mince ze sbírky. Sečetl peníze pro sbor, řekl, kolik toho bylo a pokladník to po něm ani nepřepočítával! Tak mu… | Přečíst celý článek21. 10. 2003
Jak vést na vlásku slona
Pokud jste jednou lásky byť jen kratičce okusili, budete vědět, že žádná cena není příliš vysoká a žádná oběť příliš veliká, můžete-li výměnou získat tu jedinou věc na světě, která váš život učiní hodnotným. Anthony de Mello Milujeme-li někoho celým srdcem, chtěli bychom, aby na to mohl ve vší svobodě odpovědět. Matka Tereza Velká láska k člověku znamená zamilovat se do něho právě v tom, v čem s ním nesouhlasíme. L. Bruni D'Arezzo Nezáleží na tom, aby si někdo před někým jiným „jen tak žil", ale aby tomu člověku, jemuž se sděluje, dopřál… | Přečíst celý článek2. 3. 2005
Jak z obtíží vzniká dobro
Mladého Bormanna čeká složitá cesta do rakouských hor. Nejprve se připojuje k bývalé vůdcově koloně a cestuje do Salcburku, poté se s transportem dostává do Glasenbachu, s vojenskou kolonou do Saalbachu a nakonec směřuje zpět do Bavorska. Už v Hintertalu přeruší cestu domů dva zničené silniční mosty. Situace si vynutí přenocování v horách. Zde se vyčerpaný a nemocný Bormann setkává se sedlákem Querleitnerem, který mu poskytne nocleh a útočiště. Ostatní, kteří pokračují v pochodu přes hory, jsou později dostiženi a dopraveni do sběrného tábora SS. Na podzim mě předseda místních sedláků… | Přečíst celý článek10. 10. 2007
Jak zacházet se silnými emocemi
Nesnažte se kontrolovat své emoce. Na to, abyste je dokázala mít neustále pod kontrolou, byste totiž spotřebovala příliš mnoho energie. Měla byste se však na ně pořádně podívat a zapříst s nimi rozhovor, abyste zjistila, co vám chtějí sdělit. Pokud zareagujete na své děti příliš bouřlivě, měla byste podrobně prozkoumat okolnosti, které vyvolávají vaše přehnané reakce, nebo se pokusit zjistit, co je nejčastěji spouští. Co vás na chování dítěte tolik rozčílilo? Možná jsou silná hnutí mysli zrcadlem vaší duše. A vy díky nim dostanete příležitost lépe se poznat. Možná vaše silné emoce povedou… | Přečíst celý článek22. 9. 2009
Jak zacházet se strachem a depresí
Ne všichni senioři vyzařují lásku. Mnozí ve vyšším věku prožívají různé strachy a deprese. Psychologie hovoří o „geriatrické depresi“, jež postihuje i mnohé lidi, kteří s ní za celý svůj život jinak nepřišli do styku. Strach má svůj význam a také deprese mají určitý smysl. Naším cílem by tedy mělo být tento smysl během svého vyrovnávání se se strachem a depresemi rozpoznat. Stařecká deprese vzniká často proto, že starý člověk se najednou nemůže definovat pomocí své práce a své síly. Hlavně muži prožívají po odchodu do penze často depresivní stavy, protože už nemají své aktivity,… | Přečíst celý článek26. 2. 2003
Jak zastavit čas a zůstat stát v přítomnosti, v ´nyní´
Myslím, že se musíme cvičit v tom, jak zastavit čas a zůstat stát v přítomnosti, v tomto "nyní", jež je naší přítomností a také průsečíkem věčnosti a času. Co pro to můžeme udělat? Tady je první cvičení. Můžete ho provádět ve chvílích, kdy nebudete mít vůbec nic jiného na práci, kdy vás nic nebude tlačit ani dopředu, ani dozadu, a kdy budete moci strávit pět minut, tři minuty nebo půl hodiny odpočinkem a nicneděláním. Sedněte si a řekněte si: "Sedím, nic nedělám a pět minut nic dělat nebudu," a odpočívejte, a postupně během této doby (minuta nebo dvě možná budou… | Přečíst celý článek24. 11. 2003








