Jako slabý vzdech, jako prosba dítěte ...

(Pokorná modlitba uzdravuje skryté poranění duše)

z knihy Modlitba s Rogerem , vydal(o): Karmelitánské nakladatelství

Kristova podivuhodná přítomnost je vnitřním světlem. Jeho zář nemusí být silná, ale stále plane v našem nitru. Zůstává, i když přijde pocit, že se už nedovedeš modlit.

Modlitba je někdy tak konkrétní. Lidské řeči se málo daří vyjádřit to, co je ukryto v hlubinách našeho nitra. Ale v modlitbě vnitřního ztišení spočíváme v Bohu, tělem, duší i duchem. A vytrysknou prameny: láska jeho odpuštění, ničím nenahraditelná dobrota a také vnitřní soulad, dílo Ducha svatého v nás.

Pokorná modlitba uzdravuje skryté poranění duše. A přichází vanutí, jež se už nevyčerpá ... Jako slabý vzdech, jako prosba dítěte, může nás udržovat v bdění. Nezjevil Bůh maličkým, chudým Kristovým, co mocní tohoto světa mohou stěží pochopit?

Pohled kontemplace nás vytrhuje z otupělosti zvyku. I v nejprostších věcech dává spatřit poklady evangelia. Objevuje ve světě oslňující krásu stvoření.

V kráse společné modlitby se zvedá clona nad nevyslovitelným ve víře a nevyslovitelné vede k adoraci. Mystický pohled v ní vidí pozemský odraz nebeské radosti.