Sekce: Knihovna

Sonja Bachlová

Jste trpěliví? – Většina z nás spíš asi moc ne. A přitom se trpělivost od nás očekává.

z knihy Příběhy nejen pro nemocné , vydal(o): Karmelitánské nakladatelství

Jste trpěliví? – Většina z nás spíš asi moc ne. A přitom se trpělivost od nás neustále očekává. Chceme-li se někam dovolat, ze sluchátka se line hudba, která nás má udržet v dobré náladě. V přeplněných čekárnách nabudeme přesvědčení, že jsme se dostali do očistce, nemluvě o čekání na výsledky lékařského vyšetření či na nějaký nepříjemný medicínský zákrok. Kdo je trpělivý? – Ten, u koho vítězí stálost, výdrž a odvaha nad zklamáním, strachem a hněvem; ten, kdo se hned nevzdává a kdo to zkusí ještě jednou; ten, kdo v utrpení nevidí jen nesmyslnost, ale snaží se je trpělivě nést.

Pojem pacient vychází z kořene pati, což znamená trpět, snášet. Jenže trpělivost nebývá zrovna naší silnou stránkou, stejně jako vytrvalost. A že se říká spěchej pomalu? My přece chceme pokrok, úspěch a zdraví – a to hned. Pochopitelně.

Číňané mají přísloví: „Síla vychází z trpělivosti. Postupem času a s trpělivostí se z morušového listí stane hedvábí.“ Ale žádá si to svůj čas. Vývoj a zrání znamená proces. Chvilku to trvá, než se květ rozvije. I semeno klíčí jen pozvolna. Hovoří se také o „procesu uzdravování“. Být trpělivý znamená vytrvat, umět moudře vyčkávat, dokud se neobjeví řešení a dokud se nenabídne odpověď. Trpělivost patří k božským vlastnostem.

Básník Rainer Maria Rilke píše v jednom dopisu svému příteli Franzi Xaveru Kappusovi: „Mít trpělivost se vším, co je v našem srdci nedořešeno, a snažit se najít zalíbení v otázkách, jako by to byly zavřené komnaty nebo knihy psané neznámou řečí. Nechtějte znát okamžitě odpovědi, které vám nemohou být poskytnuty, protože byste je nedokázal žít. Jde o to, žít všechno. V daném okamžiku žijte své otázky. Možná pak za nějakou dobu, ponenáhlu a nepozorovaně, začnete jednoho dne žít i odpovědi.“

Není snadné mít trpělivost s vlastními břemeny. „Schopnost něco vydržet se v dnešní době víc a víc vytrácí,“ píše Anselm Grün v knize Každý má svého anděla. A přece ji nezbytně potřebujeme, abychom se dokázali vypořádat se životem a abychom uměli řešit problémy našeho světa s nadějí. Například ve smyslu hesla markýze de Vauvenargues: Trpělivost je umění doufat.

Ostatní kapitoly z této knihy na tomto webu:

• Artista
• Pomalé probouzení
• Boží něha
• Místo pokoje