Boží něha

Ježíš uzdravoval slovem a především svýma rukama

z knihy Příběhy nejen pro nemocné , vydal(o): Karmelitánské nakladatelství

Vždycky znovu žasnu nad tím, jak právě lidé stižení demencí silně reagují na dotek. Ztratili ostych, už se nebojí ukázat svou zranitelnost, nebojí se svěřit se do rukou druhých. Žije ten, koho se někdo dotýká. Ruce dokážou pohladit, pohladit dokážou i emoce a slova.

Někteří z nás se ale při tom necítí dobře. Je jim to nepříjemné. Doteky, jakých se jim v životě dostalo, byly většinou negativní, spojené s bolestí. Ti lidé byli zneužíváni, biti, ponižováni… většina z nás se proto drží ve skrytosti, zakrývá své rány před očima svých bližních – a často i před Bohem. Člověk si nepřeje být obnažen. Jiní zase vystavují hrdě na odiv své potetované paže. Člověk si je může prohlížet jako obrázkovou knížku.

Naše kůže je naším největším smyslovým orgánem. Má velikou plochu, proto z ní lze mnoho vyčíst. Lze číst i v našich očích, v rukou, o životě vyprávějí naše vrásky a jizvy. Tělo ví všechno, pamatuje si všechno, především ale bolest a zranění. Mnozí se obrní hroší kůží. Hlavně neodhalit nahotu, slabost a slzy.

Ten, kdo se uzavře, kdo nedovolí, aby se ho druzí dotýkali, a jehož ruka nedokáže pohladit, se stává „studeným čumákem“, který si nic nepřipustí k tělu – člověk bez soucitu, chladný a nemilosrdný.

Vzkříšený Ježíš dovolil Tomášovi, aby se ho dotkl, protože jinak by se učedník nedokázal přesvědčit. Pán neskryl své rány a nezatvrdil se. Přímo Tomáše vyzval: „Dotkni se mě!“ Nic mu nevyčítá, nečte mu levity. Ví, že dotek vyvolá v učedníkovi zázrak. Že zapůsobí bezprostředně, z ruky přes nervy rovnou do srdce. Ježíš uzdravoval slovem a především svýma rukama. Žehnal jimi dětem, navracel zrak slepým. Kladl ruce na nemocné. Fyzioterapeuti objevili nanovo sílu doteku a zažívají velký úspěch. Někdy si myslím, že tito terapeuti a mnohé další projevy kultu těla často slouží jako náhražka za chybějící něhu. Dáváme se masírovat, hníst a dotýkat druhými, abychom tak konečně alespoň trošičku něco cítili.

Když mi není dobře, často zavřu oči a představuji si, že mě Ježíš ještě i dnes něžně, láskyplně a spásonosně hladí po tváři. „Víra jde na kůži a pod kůži“ (P. Heinrich Pera). Přeji vám něžný dotek člověka a přejí vám Boží něhu.

Ostatní kapitoly z této knihy na tomto webu:

Autor: Sonja Bachlová

Témata: něžnost, něha Tomáš nevěřící apoštol nemoc

Související texty k tématu:

Povídky, příběhy:
- Kup si los (kniha příběhů Briana Cavanaugha)
- Povídky z verandy (Phillip Gulley)
- Pěstování kořenů Za co se vlastně máme modlit?
- Vše má svůj pravý čas Prosté úvahy o tom, jak dobře žít
- Beletrie a povídky na tomto webu

Nemoc

I když nás trápí nemoc, ve svém nitru máme posvátný prostor, který nemůže být infikován. Tam přebývá Kristus.
Jsem úplně normální holka, snílek, která vždy toužila po dobrodružství… Jmenuji se Giulia a je mi čtrnáct, narodila jsem v italském městě Bergamo. Vždycky jsem byla taková úplně normální holka, snílek, a…
Má nemoc a utrpení nějaký smysl? Nemá! Utrpení samo o sobě smysl nemá, ale to, jak s ním zacházíme, ano.
Nemoc a jak se s ní vyrovnat Najednou je všechno jinak. Zeď nemocnice nás začala oddělovat od světa, ve kterém jsme se dosud pohybovali. Mnohdy člověka uzavírá do svého vlastního světa.
Nemusím splňovat představu, kterou jsem si o sobě udělala Vždycky jsem chtěla dělat všechno správně! Být milující, silnou, aktivní, krásnou a obdivuhodnou manželkou i skvělou, vtipnou a úžasnou mámou i dcerou, na kterou mohou být rodiče pyšní.
Rakovina a já / Manuál dobrého rozhovoru s námi nemocnými V den mých narozenin jsem dostala zprávu, že mám v těle zhoubný nádor. Cože? Proč já? Vždycky jsem byla zdravá, nejsem zvyklá být nemocná. …
Vzkaz čtrnáctileté dívky: ´Nebojte se nemocných! Potřebují vás!´ Je hodně nemocných, kteří zůstávají osamoceni ‒ všichni jejich přátelé je opustí, protože se nemocných bojí. Nebojte se jich! Právě toto vzdálení v nás nemocných probouzí obavy.
Další texty k tématu nemoc, uzdravení, rakovina

Péče o nemocné a umírající:
- Není dobré, aby člověk umíral sám (Henri J. M. Nouwen)
- Malá příručka pastorační péče o nemocné (a umírající) (Aleš Opatrný)
- Další texty k tématu smrt a umírání naleznete zde

Krize, utrpení:

Dětem se předává neuvěřitelná nepravda Dětem vyrůstajícím v našem rozvinutém světě se předává neuvěřitelná nepravda - říká se jim, že většina lidí má naději prožít život až do konce bez utrpení, bez bolesti, bez temnoty.
Stopy v písku Jedné noci se mi zdál sen. Kráčela jsem po pobřeží se svým Pánem. Na temném nebi se promítaly obrazy z mého života. Životní příběh provázely dvoje stopy v písku...
Utrpení, krize - základní pohled Neplýtvejme příliš slovy o utrpení. Nevíme totiž co to utrpení je. Když jsem je doopravdy poznal já, dokázal jsem jenom plakat.
Další texty k tématu: krize, utrpení