Sekce: Knihovna

Marie Svatošová

Sklenka, náprstek, cisterna

z knihy O naději s Marií Svatošovou , vydal(o): Karmelitánské nakladatelství

Nejdále dojde a nejúspěšnější bude, kdo nejvíc zápasil sám se sebou. (Antoine de Saint-Exupéry, Citadela)

Jo, tak na to si budete muset zvyknout, pane faráři. Za to já nemůžu, já už mám takovou povahu. Já jsem totiž cholerik, mně to řekl psycholog… To není vtip, to jsem si zapamatovala z jednoho kázání v kostele. Přesně takhle bohužel někteří psychologové za příslušný honorář vyrábějí „beznadějné případy“. A zatím je to tak, že jsme všichni povoláni ke svatosti a nezbývá nám, než se o ni snažit a nenechat se otrávit tím, že musíme začínat pořád od začátku a výsledek je stále v nedohlednu. V okamžiku, kdy bychom zpozorovali, že už se nám to podařilo, že se nám na hlavě zablýskla svatozář, tak jsme právě dopadli zase na dno. Rovnou po hlavě, a to, co se zablýsklo, to byly jiskřičky a žádná svatozář.

Právě jsem si uvědomila, že už je ze mě senior, protože těm se snáze vybavují příběhy praleté než ty včerejší. Tenhle se mi ale vybavoval v průběhu života často. V hodině náboženství se nám kdysi pan farář snažil názorně vysvětlit, co po každém z nás Pán Bůh vlastně chce: „Jednomu dal skleničku, druhému sud, dalšímu náprstek, jinému obrovskou cisternu atd. A všichni dostali za úkol naplnit svěřenou nádobku až po okraj. Takže všichni dostali úkol stejný, a přece každý jiný. Hodnocení bude jednoduché: naplnil- nenaplnil. Bez ohledu na velikost nádoby.“ Jaká je v tom útěcha! Nevědět nic o tom, člověk by vedle takové Matky Terezy musel mít strašný mindrák.

Psychologové mají pravdu. Člověk se rodí s určitými povahovými rysy. Nelze popřít ani vliv prostředí. Genetikové mají taky pravdu. Člověk se rodí s dědičnými sklony. Ale to všechno je pouhý materiál, který čeká na zpracování. Než Michelangelo proměnil kámen v Pietu nebo sochu Mojžíše, určitě se pořádně zapotil. Taky ale mohl říct: „To je jen šutr, s tím se nedá nic dělat.“

Někdy se člověk upřímně snaží, a přesto se mu moc nedaří. Pater Pio v takovém případě radil: „Snaž se vykročit kupředu každý den vertikálně, ze dna nahoru. Modli se a doufej; nerozčiluj se. Úzkost ničemu neslouží. Bůh je milosrdný a tvou modlitbu uslyší.

Ostatní kapitoly z této knihy na tomto webu:

• Kde se vzala radost
• Krása lidské duše
• Nemilosrdná lež
• Pocit opuštěnosti
• Objevujeme zapomenuté
• Tajní učedníci