Nemilosrdná lež

brání dát své věci včas do pořádku

z knihy O naději s Marií Svatošovou , vydal(o): Karmelitánské nakladatelství

Nekraďte, nelžete, nepodvádějte jeden druhého!
(Lv 19,11)

Tehdy určitě nikdo z nás předškoláků neměl ani tušení, že existuje nějaká třetí kniha Mojžíšova a v ní jednoznačný příkaz: „Nekraďte, nelžete, nepodvádějte jeden druhého!“ (Lv 19,11). V naší dětské interpretaci to sice znělo trochu jinak, nicméně obsah byl zachován: „Kdo lže, ten krade, do pekla se hrabe.“ Pokřikovali jsme to na sebe dost často, vlastně jsme se navzájem vychovávali, a myslím, že tehdy nám to všem bylo naprosto jasné. Nikdo o tom nepochyboval.

Dospělý člověk má ale přece rozum, navíc musí jít s dobou, a tak si vždycky nějak své počínání zdůvodní. Zatímco u sloganu „kdo nekrade, okrádá sebe a rodinu“ si slušný člověk hlasu svědomí povšimne, při obelhávání těžce nemocného to s ním ani nehne. Ještě se pochlubí, jak šikovně to zvládl. Milosrdná lež je přece povolena. Ano? A kým? A je opravdu milosrdná? Není ve skutečnosti krutě nemilosrdná? Třeba tím, že člověku bere možnost se připravit, zařídit, dát na poslední chvíli, možná za pět minut dvanáct své věci do pořádku? Čert vzal majetek, to by bylo to poslední. Ten tu stejně všichni nakonec necháme. Ale co vztahy? Co stav duše?

Kdo svůj rozum správně používá a věci domýšlí, nutně musí dojít k závěru, že tak zvaná milosrdná lež je ve skutečnosti krutě nemilosrdná. A navíc riskantní. Lhář se totiž dříve nebo později podřekne, nebo si protiřečí s ostatními, nemocný to samozřejmě postřehne a je po důvěře. V případě lékaře je to obzvlášť kruté. Nemůže- li už věřit jemu, tak potom komu?

Pravda ale není klacek, kterým mohu člověka mlátit po hlavě. Nemocný ji potřebuje znát proto, aby se podle ní mohl zařídit. Je ovšem třeba sdělovat ji velmi citlivě a zachovat naději. A není vždy nutné ji vyslovit hned celou, ale po částech. Podobně jako při výchově dětí- něco řekneme tříletému, něco desetiletému, něco až dospívajícímu. Tak, jak to potřebuje vědět a jak je schopen to chápat.

Ostatní kapitoly z této knihy na tomto webu:

Autor: Marie Svatošová

Související texty k tématu:

Láska v rodině (a výchově):
- Příprava na rodičovství a výchovu s humorem :-)
- Děti nejsou záplaty
- Děti odrážejí naši ne/lásku - R. Campbell
- Láska se musí přelévat Z rozhovoru s P. V. Kodetem
- Když dítě nepřichází J. Fenclová
- Další texty k tématu rodina zde, výchova zde

Odpuštění, smíření:

O odpuštění trochu jinak, aneb: Chceš-li být otrokem nějakého člověka, nesnášej ho Pak s tebou bude ráno, po celý den i v noci. Tenhle člověk s tebou bude také jíst a naruší tvé trávení. Zničí tvou schopnost koncentrace...
Odpuštěním prospíváme především sobě Odpustit je činem osvobození. Zbavujeme se tak negativních vazeb. Dokud totiž neodpustíme těm, kteří nás zranili, vlečeme je s sebou jako těžký náklad.
Jaký význam má odpuštění? Co znamená odpustit? Návod pro šťastný život
Další texty k tématu: odpuštění, smíření

Smrt a umírání:

Co chceš, aby o tobě lidé říkali, až umřeš? Mluvil jsem s jedním vytrénovaným mladíkem a řekl jsem mu: „Až zaklepeš bačkorama, spustí tě do jámy a potom si dají si řízek..."
Co míní embrya o následujícím životě? V břiše těhotné ženy se ocitla tři embrya. Jedno z nich byl malý věřící, druhé malý pochybovač a třetí malý skeptik. Malý pochybovač se zeptal: "Věříte vlastně v život po porodu?"
Máte strach ze smrti? Otázka, která rozesmála Matku Terezu Při jednom ze svých rozhovorů jsem se Matky Terezy zeptal: "Máte strach ze smrti?" Na okamžik se mi zadívala do očí, a pak se nahlas rozesmála. "Ne, vůbec," prohlásila.
Smrt jako svatba s Bohem Když zemřela má matka, se sourozenci jsme připravovali její pohřeb. Zvažovali jsme, které písně ráda zpívala.
Smrt, posmrtný život Jít ve stopách Ježíšových je naším povoláním. Je to jediná cesta, která vede skrze smrt k životu.
Modli se za svou smrt To nejtěžší je správně zemřít. Je to zkouška, jíž nikdo neunikne. Modli se i ty o sílu pro tuto zkoušku... (Dag Hammarskjöld 1905-1961. Švédský spisovatel a diplomat, generální tajemník OSN)
Další texty k tématu smrt a umírání zde

Marie Svatošová - citáty a modlitby MUDr. Marie Svatošová (* 1942)
www.vira.cz/svatosova

Do roku 1990 praktická lékařka. 1990 opouští ordinaci, aby realizovala myšlenku hospice, kterou zná ze samizdatové literatury. Roku 1993 zakládá Sdružení Ecce homo pro podporu domácí péče a hospicového hnutí. 8.12.1995 je pak otevřen první český hospic v Červeném Kostelci. Marie Svatošová je ale známa nejen jako iniciátorka hospicového hnutí, ale také jako autorka řady článků a publikací. Čtenářsky nejúspěšnější je její knížka "Hospice a umění doprovázet", která vyšla v několika vydáních v nákladu několika desítek tisíc výtisků... Další dostupné tituly Marie Svatošové naleznete zde.
- Na webu vira.cz proběhl s Marií Svatošovou i online rozhovor na téma: Může mít život smysl i v nemoci a umírání?. - Na webu vira.cz naleznete i její zajímavý text o eutanazii...
- 15-ti minutové představení Marie Svatošové na ČT 24 ke shlédnutí on-line