Sekce: Knihovna

Některá shrnutí

Srážka dvou nauk není neštěstí - je to příležitost

z knihy Přírodní vědy a teologie (Prof. RNDr. Jan Fischer, DrSc.) , vydal(o): Teologické texty

(1) Jsou obavy, že věda vytlačuje víru, a že tedy k záchraně víry je třeba oslabit pozice vědy. Obojí je omyl.

(2) Že si víra a věda nemohou odporovat, bylo známo už ve středověku: obě vycházejí z jednoho zdroje -- Boží pravdy. Výroky obou jsou ovšem vyjadřovány lidským jazykem a získávány odlišnými metodami; proto se jejich konfrontace může stát podnětem k dialogu.

(3) Účinný prostředek dialogu je týmová práce. K ní však nebývá dostatečná ochota, dává se přednost publikaci jednostranných polemik. Dnešní dialog je kontraproduktivní, strany k němu přistupují s apriorními stanovisky, rozhodnuty uhájit je za každou cenu [26].

(4) Velká část sporů v dialogu vědy s teologií je terminologické povahy.

(5) Spor heliocentrismu s geocentrismem byl sporem dvou fyzikálních koncepcí. Přenesením na teologické pole se problém zkomplikoval. Ztížilo se dosažení řešení, ale i dorozumění a sama formulace problému.

(6) Matematik Alfred N. Whitehead varuje před přehlížením neshod mezi vědou a vírou: „Náleží k sebeúctě intelektu zabývat se každým myšlenkovým zmatkem až do jeho konečného rozřešení.“ „Srážka dvou nauk není neštěstí -- je to příležitost.“ Budeme-li si zastírat drobná nedorozumění, ztratíme cit i pro větší rozpory. Věda a víra jsou ve vztahu precizace definic a vymezování kompetencí.

(7) Konflikty mezi vírou a vědou bývají i v jednom člověku; mnohé pocházejí z naivních představ o Bohu. Umístí-li někdo svého boha za oblak a pak zjistí, že tam není, ztratí ne víru, ale svou naivní pověru.

(8) Vědecký obraz o světě se sjednocuje. Každé takové sjednocení je možné až po dostatečně hlubokém proniknutí do příčin zkoumaných jevů.20

(9) Kdo vidí ohrožení své víry v možnosti nějakého vědeckého objevu, nebo naopak požaduje k podpoření víry nějaký objev či platnost nějaké myšlenkové soustavy, opírá svou víru o něco časného a v principu vyvratitelného.

(10) Otázky po příčině a smyslu světa jako celku mají smysl. Člověk si je přirozeně klade a neměl by se jim bránit. Má na ně právo, i když mohou zůstat nezodpovězeny po větší část jeho života.

---

Ostatní kapitoly z této knihy na tomto webu:

• Příroda - první stupeň zjevení
• Vztah vědy a teologie před 400 lety - na počátku 17. století
• Velká nedorozumění Galileiho procesu
• Konflikt mezi vědou a vírou je signálem nedostatečného pochopení
• Vliv vědeckých objevů na lidské myšlení
• Poznámky a literatura