Některá shrnutí

Srážka dvou nauk není neštěstí - je to příležitost

z knihy Přírodní vědy a teologie (Prof. RNDr. Jan Fischer, DrSc.) , vydal(o): Teologické texty

(1) Jsou obavy, že věda vytlačuje víru, a že tedy k záchraně víry je třeba oslabit pozice vědy. Obojí je omyl.

(2) Že si víra a věda nemohou odporovat, bylo známo už ve středověku: obě vycházejí z jednoho zdroje -- Boží pravdy. Výroky obou jsou ovšem vyjadřovány lidským jazykem a získávány odlišnými metodami; proto se jejich konfrontace může stát podnětem k dialogu.

(3) Účinný prostředek dialogu je týmová práce. K ní však nebývá dostatečná ochota, dává se přednost publikaci jednostranných polemik. Dnešní dialog je kontraproduktivní, strany k němu přistupují s apriorními stanovisky, rozhodnuty uhájit je za každou cenu [26].

(4) Velká část sporů v dialogu vědy s teologií je terminologické povahy.

(5) Spor heliocentrismu s geocentrismem byl sporem dvou fyzikálních koncepcí. Přenesením na teologické pole se problém zkomplikoval. Ztížilo se dosažení řešení, ale i dorozumění a sama formulace problému.

(6) Matematik Alfred N. Whitehead varuje před přehlížením neshod mezi vědou a vírou: „Náleží k sebeúctě intelektu zabývat se každým myšlenkovým zmatkem až do jeho konečného rozřešení.“ „Srážka dvou nauk není neštěstí -- je to příležitost.“ Budeme-li si zastírat drobná nedorozumění, ztratíme cit i pro větší rozpory. Věda a víra jsou ve vztahu precizace definic a vymezování kompetencí.

(7) Konflikty mezi vírou a vědou bývají i v jednom člověku; mnohé pocházejí z naivních představ o Bohu. Umístí-li někdo svého boha za oblak a pak zjistí, že tam není, ztratí ne víru, ale svou naivní pověru.

(8) Vědecký obraz o světě se sjednocuje. Každé takové sjednocení je možné až po dostatečně hlubokém proniknutí do příčin zkoumaných jevů.20

(9) Kdo vidí ohrožení své víry v možnosti nějakého vědeckého objevu, nebo naopak požaduje k podpoření víry nějaký objev či platnost nějaké myšlenkové soustavy, opírá svou víru o něco časného a v principu vyvratitelného.

(10) Otázky po příčině a smyslu světa jako celku mají smysl. Člověk si je přirozeně klade a neměl by se jim bránit. Má na ně právo, i když mohou zůstat nezodpovězeny po větší část jeho života.

Ostatní kapitoly z této knihy na tomto webu:

Související texty k tématu:

Věda, rozum a víra:

Jiří Grygar - věda a víra Články, přednášky a texty o vztahu vědy a víry
Odporují si věda a víra? Je rozšířen názor, že věda vytlačuje víru a nutí věřící ke stálému ustupování. Druhou stranou mince tohoto názoru je domněnka, že k posílení víry může dojít jen tehdy, když bude oslabena věda...
Proč věřím v Boha? Věřící vědec je možná v jisté výhodě...
Bůh a evoluce se nevylučují, míní Benedikt XVI. Ve Spojených státech se vede spor mezi takzvaným kreacionismem a evolucionismem. Obojí se klade jako vzájemně neslučitelné alternativy…
Bůh nám drží palce... Poslední člověk, který byl na Měsíci - astronaut Eugene Cernan (1934 - 2017), byl po matce českého a po otci slovenského a původu....
Astronaut J. B. Irwin - čemu mě naučil let na Měsíc To, že chodil Ježíš Kristus po zemi, znamená pro mne nekonečně víc než to, že člověk chodil po Měsíci.
Vytvořily můj rozum nerozumné a náhodné síly? Vznikl jsem z 13,7 miliard let staré hmoty, z prachu a plynů. Kdybych dějiny Země sledoval od začátku, viděl bych nejprve svítící a žhavou lávu, na které se později začne tvořit zemská kůra a ještě později první oceány. Kdybych nyní mohl sledovat pohyb hmoty jako ve zrychleném videu, po 4,5 miliardách let ze Země vyletí raketa Apollo směrem k Měsíci...
Vztah vědy a náboženské víry - rozhovor s astrofyzikem Jiřím Grygarem Neuspokojivé odpovědi vědy
Věda člověka nezachrání (Benedikt XVI.) Věda člověka nespasí. Člověk je vykoupen láskou. To platí už i v čistě světské oblasti.
Další texty k tématu věda, rozum a víra zde

Příroda

"Zeptej se dobytka, poučí tě, nebeského ptactva, ono ti to poví, mořské ryby vyprávět ti budou"...
Astronaut J. B. Irwin: čemu mě naučil let na Měsíc To, že chodil Ježíš Kristus po zemi, znamená pro mne nekonečně víc než to, že člověk chodil po Měsíci.
Boží láska je jako slunce, které nás zahřívá a proniká tělem Když si sednu na slunce, vím, že mě zcela zahaluje hřejivá láska Boží.
Bůh sám je původcem krásy Z velikosti a krásy tvorstva lze poznat stvořitele…
Další texty k tématu příroda, stvoření