K základním pilířům zdravého života z víry patří vděčnost.
Když se učíme výslovně děkovat i za maličkosti, rodí se v nás něco nového.
A vděčnost pak plodí další vděčnost — tak jako láska plodí lásku.
Pokud se zaměřujeme na odvrácenou stranu věcí,
můžeme skončit v temnotě
Jednou z důležitých zásad života z víry je postoj vděčnosti. Je pro tvůj život důležité, naučit se výslovně děkovat Bohu za to, že si tě vyvolil – že tě přijal za vlastní, miluje tě a počítá s tebou. Vděčnost je ten nejplodnější způsob, jak prohlubovat vědomí toho, že nejsi výsledkem nějaké vesmírné náhody, ale Boží volby.
Je proto dobré si všímat, jak často jsme měli příležitost nějak projevit vděčnost, ale nevyužili jsme ji. Kdykoli je na nás někdo laskavý, kdykoli se něco v dobré obrátí, kdykoli se vyřeší nějaký problém nebo se zachrání vztah, zahojí se rána – to vše jsou konkrétní důvody k děkování, ať už slovy či květinou, dopisem, pohlednicí, telefonátem nebo vděčným gestem. Ale bohužel právě tyto situace nám nabízejí možnost být kritičtí, skeptičtí, ba i cyničtí:
- Je-li k nám někdo laskavý, můžeme zpochybňovat jeho motivy.
- Když se něco v dobré obrátí, mohlo to být ještě lepší.
- Jakmile se vyřeší nějaký problém, často se vzápětí vynoří další,
- a pokud se obnoví přátelství, vtírá se nám vždy otázka: „Na jak dlouho?“
- Když se zahojí rána, zbývá ještě nějaká jiná bolest...
- Zkrátka kdekoli nacházíme důvod k vděčnosti, najde se i důvod k hořkosti.
Ovšem právě v tomto ohledu máme svobodnou volbu – lze volit tak i tak. Můžeme se pro tuto chvíli opřít o to, že Bůh se pro každého z nás rozhodl a vyvolil si nás, anebo se rozhodnout, že se zaměříme na odvrácenou stranu věci. A setrváme-li v tomto zaměření, můžeme skončit v temnotě.
Zvolme si vděčnost namísto hořkosti
Vídám to v naší komunitě [lidí s postižením] takřka denně. Jádro skupiny tvoří lidé s mentálním postižením, a ti mají mnoho důvodů k hořkosti. Někteří jsou hluboce osamělí, rodina nebo přátelé je odmítají, marně touží mít životního partnera a trápí je, že potřebují stálou asistenci. Přesto obvykle nepropadají hořkosti, ale jsou vděční za řadu malých darů života: za pozvání k večeři, za týdenní dovolenou nebo za oslavu narozenin, a především za svůj každodenní život v komunitě s lidmi, kteří jim nabízejí podporu a přátelství.
- Volí vděčnost místo hořkosti, a stávají se tak zdrojem naděje i inspirace pro všechny své asistenty, kteří – ač nesdílí jejich postižení –, musejí volit podobně.
- Přijmeme-li světlo, rozzáříme se a záříme pak stále více.
- Fascinuje mě na tom, že kdykoli se rozhodneme být vděční, začneme si všímat i dalších věcí, které si zaslouží vděčnost.
- A tak vděčnost plodí vděčnost, podobně jako láska plodí lásku.
