Buď štědrý. (Sir 35,7) - Biblický citát na dnešní den

12.10.2013, Pavel Semela (Foto: IMA) | Sekce: Téma týdne | Archiv

Děkování nás uzdravuje a naplňuje radostí

Když jeden z (uzdravených) zpozoroval, že je uzdraven, vrátil se, mocným hlasem velebil Boha, padl Ježíšovi k nohám a děkoval mu. Byl to Samaritán. Ježíš na to řekl: „Nebylo jich očištěno deset? Kde je těch devět? Nikdo z nich se nenašel, aby se vrátil a vzdal Bohu chválu, než tento cizinec?“ A jemu řekl: „Vstaň a jdi! Tvá víra tě zachránila.“ (srov. Lk 17,15-19)
Děkování nás uzdravuje a naplňuje radostí

Spoustu dobrých věcí
považujeme za samozřejmost

Spoustu dobrých věcí v životě považujeme za samozřejmost. Když jsme zdraví, je to normální. Když se k nám někdo chová hezky, plní svoje úkoly, ze kterých máme prospěch, nezištně nám pomůže, co je na tom zvláštního? Tak to přece má být. Proč bychom tomu měli věnovat zvláštní pozornost? Jako bychom na to měli nějaký automatický nárok.

Mnoha věcí si všimneme,
až když o ně přijdeme...

Problém je v tom, že s tímto přístupem přestaneme dobré a „fungující“ věci ve svém životě vnímat a uvědomíme si je až ve chvíli, kdy o ně přijdeme. A začneme se dožadovat svých práv, vynucovat si to, čeho jsme si před chvílí ani nebyli vědomi.  Zvláštní je i to, že když někdo považuje naši pomoc, službu, projev lásky za samozřejmý a ani nám nepoděkuje, není nám to příjemné. Když není naše práce pro druhé oceněna, frustruje nás to a ztrácíme chuť v tom pokračovat.

Tento zvláštní rozpor pramení z toho, že v srdci cítíme, co je správné, jak by věci měli být, vnímáme, že jsme stvořeni ke štěstí, přehlížíme ale to, že svět ve kterém žijeme i my sami jsme zasaženi následky hříchu. Jsme poznamenáni nedostatkem lásky, nakaženi sobectvím.

Dík a chvála
druhé lidi motivuje

Poděkovat a pochválit znamená uznat, že službu druhého nevnímáme jako samozřejmost, že si vážíme úsilí, které musel vynaložit, aby překonal sobectví a pohodlnost. Ukazuje to, že jsme si dobrých věcí všimli, že si jich vážíme. Pro druhé je projevená vděčnost obrovským zdrojem motivace pokračovat v láskyplné službě.

Vděčnost Bohu
je lékem na naši přecitlivělost

Bůh od nás motivaci nepotřebuje, On sobectví překonávat nemusí. Vděčnost Bohu a modlitba chvály jsou ale lékem na naši nevšímavost k dobrým darům života a přehnanou citlivost na sebemenší nedostatek. Posilují naši důvěru v jeho dobrotu a naplňují nás radostí.

Redakčně upraveno

Tip: Zobrazujte si téma týdne na vašem webu

Popeleční středa, začátek postní doby

(1.3.2017) Popeleční středou vstupují křesťané do čtyřicetidenního postního období, které je přípravou na...

IZRAEL PRO NEZADANÉ

(27.2.2017) Zájezd do Izraele „Izrael – ke třem mořím“ 12. – 19. 6. 2017

Masopust

(25.2.2017) Masopust (karneval) je lidový svátek, který se slavil v období od svátku Tří Králů do Popeleční středy,...

Z éry komunismu je dobré se poučit

(24.2.2017) Výročí komunistického puče 25.2.1948. Další texty k tématu: Komunismus a socialismus, 1948...

Letní škola bláznů aneb jedinečné divadelně-duchovní rekolekce

(23.2.2017) Originální způsob duchovní obnovy nabízí „Škola bláznů“, která se uskuteční ve dnech 6. – 11. 8....

Händel i v temnotách života přinesl skvělé hudební plody.

(22.2.2017) Georg Friedrich Händel (* 23. února 1685 Halle + 14. dubna 1759 Londýn) se po prodělané mrtvici dostal na pokraj...

Mladí lidé proti zvrácenému politickému zřízení

(21.2.2017) 22. 2. 1943 byli v Mnichově gilotinou popraveni tři mladí lidé Sophie Scholl, Hans Scholl a Christoph Probst z...

Pojďte studovat na Katolickou teologickou fakultu UK

(13.2.2017) Přemýšlíte, kam se vydáte po maturitě? Nebo již od doby Vašeho maturitního plesu uplynulo již mnoho let, ale...

Kurzy Alfa - kurzy o křesťanství ve vašem okolí
Chcete se dozvědět více o křesťanství? Navštivte kurzy Alfa ve vašem okolí.

 

Motto

Ničím se neznepokojuj,
ničím se nermuť,
všechno pomíjí,
Bůh se ale nemění.
Máš-li v srdci Boha,
nic ti nechybí,
jeho láska stačí.
(Terezie z Avily)

Viz Taizé kánon
"Nada te turbe" (Ničím se neznepokojuj)

 

Citát webu vira.cz

Člověk, který doufá v Boha
a spoléhá se na něj,
je jako strom, 
který zapustil své kořeny
u vody. (Jer 17)