Mé srdce i mé tělo tíhnou k Bohu. (Žl 84,2 ) - Citát z Bible na každý den

Sekce: Knihovna

Konflikt mezi vědou a vírou je signálem nedostatečného pochopení

Poučení z dialogu

z knihy Přírodní vědy a teologie , vydal(o): Teologické texty





Poučení z dialogu

Konflikt mezi vědou a vírou je signálem nedostatečného pochopení, výzvou ke snaze o hlubší porozumění. Už středověk si uvědomuje, že Bible mluví obecným jazykem, který nekoliduje s vědeckými výroky.16 Používají ho i renomovaní astronomové. Je překvapující, že se toto téma mohlo stát otevřeným problémem nejen v době Galileiho, ale i v moderní době.

Podobně to platí i o Darwinově vývojové teorii. Někteří soudí, že odporuje prvním kapitolám Bible, podle níž Bůh určité druhy zvířat stvořil. Ale správnost či nesprávnost vývojové teorie je především přírodovědeckou (a dosud ne plně vyjasněnou) otázkou,17 kdežto biblický text vyslovuje teologickou pravdu, že vše pochází od Boha. Přitom nespecifikuje, jakým procesem byli tvorové a věci stvořeni.18

Biblický popis stvoření světa překvapuje věcností a téměř vědeckou strohostí. Časové, číselné, přírodovědecké a jiné aspekty nejsou prvotní; čísla v Bibli často nevyjadřují kvantitu. I my někdy řekneme „Celou noc jsem nespal“ nebo „To zas bude trvat čtrnáct dní“ a nemyslíme ty doby doslova. Tak i Bible: při stvoření uvádí jednotlivé dny, při zmínkách o neurčené době uvádívá 42 měsíců. Číselné údaje v Bibli však navíc mívají hluboký symbolický význam, čistě numerické chápání může rozostřit jejich duchovní smysl. Uvažme jen, k jakým zkreslením zásady o odpouštění by vedlo, kdyby Petr pochopil Kristovu výzvu k 77násobnému (nikoli jen sedmerému) odpuštění numericky a chladně by to počítal. Symbolika čísel je účinný způsob, jak několika slovy výstižně vyjádřit dokonalost, úplnost, ale i zlo a další teologické pojmy.

Bible však má, i při symbolickém významu některých čísel, svůj přesný, závazný a náročný význam. Tím je (vedle významu historického, vědeckého, uměleckého aj.) její význam teologický: smysl života, konečné určení člověka, jaký je a jak se vyvíjel vztah mezi Bohem a člověkem. Ten v Bibli objevit je velká osobní výzva, úkol na roky či desetiletí. Má to ovšem i své komponenty vyhrazené odborníkům -- historikům, lingvistům, teologům a dalším -- které nejsou polem pro samouka; ten by se mohl dopustit vážných chyb.

Může ovšem nastat i opačný případ, kdy se věřící (mylně) domnívají, že jim nějaký vědecký objev víru „podepře“. Před více než 80 lety vznikla hypotéza „velkého třesku“ a lidé od ní očekávali důkaz stvoření světa Bohem.19 Ale ten ve vědeckých objevech sotva můžeme čekat; takové otázky si věda ze své povahy neklade.

Pokusme se uvést některé skutečnosti příznačné pro dialog křesťanství a přírodních věd:

(1) Přírodní vědy jako systematická činnost se zrodily ve středověku v křesťanském, židovském a islámském prostředí, plného a trvalého rozvoje došly v Evropě. Existuje souvislost mezi monoteistickými náboženstvími a vznikem a pěstováním vědy.

(2) Jsou obavy, že přírodní vědy vytlačují víru a nutí věřícího ustupovat; vzniká dojem, že k posílení víry může dojít jen oslabením pozic vědy. Obojí je omyl.

(3) Vztah mezi přírodní vědou a křesťanstvím je poměrně volný, je tu značná nezávislost. Kolize vznikají zpravidla nedorozuměním v termínech či pojmech, neoprávněným zasahováním odborných úvah do cizího oboru apod. Vážnou překážkou dialogu jsou terminologická nedorozumění (týž termín má různé významy v různých oborech). Příklady: hvězdná obloha a nebe (viz 3. oddíl), tvořit a stvořit (viz závěr 4. oddílu). Také slovo „vysvětlit“ má několikerý význam:

a) vysvětlení nějakého jevu jiným jevem, některé části vesmíru jinou částí vesmíru,
b) vysvětlení jevu nějakým přírodním zákonem (též ve smyslu „salvare“, viz pozn. 11),
c) vysvětlení vesmíru jako celku jeho původcem.

Podaří-li se vysvětlit nějaký jev ve smyslu a) či b), ozývá se často názor, že není již třeba ptát se po původci. Najde-li například astrofyzika vědecké vysvětlení, proč hvězdy září, má se zato, že zářící hvězdy již přestaly „vypravovat slávu Boží“ a „obloha zvěstovat dílo jeho rukou“ (Žl 19), neboť vše je jasné a původce zákonů je nepotřebný [28a]. Jde o chybné mísení dvou různých druhů vysvětlení: a,b) vysvětlení jevů z jevů či zákonů, c) vysvětlení světa jako celku původcem vesmíru.

(4) Vztahy mezi vědou, filosofií a teologií jsou dosti volné; jedno neplyne z druhého, jedno s druhým není v podstatném rozporu. Jsou to autonomní obory lidské činnosti. Zdá se, že ideálním vztahem vědy a víry je tolerance, nezasahování spojené s mezioborovým dialogem, založeným na ctění pravdy a vzájemném respektu. Bible vědeckou činnost předpokládá, výše však staví jiný pojem, moudrost, která je učitelkou ve vědě (Mdr kap. 7).

Marxismus naopak počítá s těsným sepětím své nauky s přírodovědou, očekává u ní oporu. Rád by, aby Darwinova teorie vyvrátila stvoření světa Bohem. Nevyvrací. Bible nepraví, jakou cestou byli tvorové a věci stvořeni, a evoluce může být jednou z nich. Ta ovšem vypovídá ne o aktu stvoření, nýbrž o dějích mezi existujícími věcmi a vzniku nových věcí z věcí již existujících. Něco stvořit však znamená zapříčinit samu jeho existenci [27].

Marxisté měli v oblibě Darwina a v nevoli velký třesk, v němž viděli ohrožení své nauky, posuzujíce tak vědecké teorie nevědeckými kritérii. Opačné se ovšem také děje: náboženští fundamentalisté mají v oblibě velký třesk a v nevoli Darwina, z obavy, že objevem nějakého přírodního zákona bude Bůh z úvah vyhnán. Ale to je omyl: ani objev přírodního zákona, ani lepší porozumění přírodě nevede k vyhnání Boha.

Ostatní kapitoly z této knihy na tomto webu:

Související texty k tématu:

Věda, rozum a víra:
- Jiří Grygar a jeho pohledy na vědu a víru - soubor textů
- Odporují si věda a víra? Prof. RNDr. Jan Fischer DrSc
- O vztahu víry a rozumu - průřez encyklikou Fides et Ratio (ThDr. Jiří Skoblík )
- Mystérium a rozum - o Bohu systematicky (Dominik Pecka)
- Další texty k tématu věda, rozum a víra zde

Příroda:
Příroda- Příroda: Bohu na stopě
Vytvořily můj rozum nerozumné a náhodné síly? 
Astronaut Cernan o Bohu 
Astronaut Irwin: Čemu mě naučil let na Měsíc 
Člověk potřebuje přírodu
Příroda je velkolepá podívaná 
Na Zemi jsme jen v podnájmu 
- Víra nedává odpověď na fungování přírody
- Věřím v Boha Stvořitele nebe i země
- Vzkříšení Obnova stvoření
- Další texty k tématu příroda, stvoření zde

Motto webu: Ten, kdo doufá v Boha a spoléhá se na něj, je jako strom u vody. (srov. Jer 17,5-8)

Nevzdoruj svému štěstí - doporučujeme k přečtení

Nevzdoruj svému štěstí - doporučujeme k přečtení
(22. 7. 2021) Vzdor a lenost nám mnohdy brání na naší cestě ke štěstí... Co s tím?

Čemu mě naučil let na Měsíc (Astronaut J. B. Irwin)

Čemu mě naučil let na Měsíc (Astronaut J. B. Irwin)
(19. 7. 2021) To, že chodil Ježíš Kristus po zemi, znamená pro mne nekonečně víc než to, že člověk chodil po Měsíci.

20. července 1969 dosáhli lidé povrchu Měsíce

20. července 1969 dosáhli lidé povrchu Měsíce
(17. 7. 2021) 20.7.1969 přistálo na Měsíci Apollo 11 s lidskou posádkou.

Doporučujeme k přečtení: Hroznýš v dívčí škole

Doporučujeme k přečtení: Hroznýš v dívčí škole
(16. 7. 2021) Kniha o jedné nestandartní škole, ne/standartním životě z víry, ne/standartním Božím…

Příroda je velkolepá podívaná

(12. 7. 2021) Tato překrásná „kniha“ se otevírá všem – jak malým, tak velkým. V kontaktu s přírodou člověk…

Tipy jak ne/odpočívat

(4. 7. 2021) Slovo rekreace pochází z latiny a znamená: re - creatio, neboli znovu - stvoření...