Manželství není vždycky procházka s kytkou v ruce...

Cesty lásky

z knihy Odvaha žít lásku , vydal(o): Karmelitánské nakladatelství

V obřadu svátosti manželství si manželé mohou k vyjádření svého svazku zvolit jednu ze dvou formulí. Jedna vyjadřuje jejich závazek těmito slovy: "Přijímám tě za manžela (manželku) a odevzdávám se ti, abychom se věrně milovali ve štěstí i ve zkouškách a abychom podporovali jeden druhého po celý život."

Zdá se mi, že tato formulace bere realisticky v úvahu učení a dozrávání v tomto svazku. Vždycky to není procházka s kytkou v ruce, ale jestliže manželé společně sdílejí radosti i bolesti, jejich láska se po celý manželský život postupně prohlubuje.

U moderních manželů existuje nepochybně dvojí pokušení: buď naivně věří, že rozumějí-li si sexuálně, nebudou žádné problémy, nebo si při první nesnázi myslí, že přišel fatální konec lásky a že je nutný rozchod.

Příliš snadno směšujeme krizi rozchodu a krizi růstu. Krize růstu je samozřejmě nevyhnutelná a je osudem každého z nás: podstatné je dobře ji určit, brát ji vážně, nikoli tragicky, přijmout v ní především milost Boží, skrze kterou "všecko napomáhá k dobrému těm, kdo milují Boha" (Řím 8,28).

Každý manželský pár má svou historii a svůj originální způsob, jak zvládat tyto problémy. Myslím ale, že přesto můžeme vyznačit některé orientační body nebo vykřiknout: "Pozor, zatáčka" či dokonce "pozor, náledí", protože vždycky lze uklouznout.

Chtěla bych vyznačit některé z těch klíčových etap manželského života, v nichž se většina dvojic dříve či později ocitne. Nevyčerpám samozřejmě všechny možné případy, nebudu se ani přespříliš šířit o psychologickém aspektu věcí. Myslím, že ten, jakkoliv je důležitý, není třeba přeceňovat. Přestože jsme se odhodlali navštívit manželskou poradnu (což je často nutné a blahodárné), všechno ve svém manželství jsme nevyřešili.

Půda, na níž se odehrává zápas, je totiž mnohdy duchovního řádu. Mluvím zde o manželech, kteří vzali svátost manželství vážně a uzavřeli svazek nikoli pouze mezi sebou, ale s Bohem. Svátost manželství je jakousi laboratoří lásky, protože je symbolem a znamením lásky Boží k jeho snoubence církvi, ale také ke každému z nás. My všichni jsme milováni snubní láskou, směřující ke svatbě v Království. Kdo žije zasvěceným životem v celibátě, ten to zvěstují světu už dnes, lidé žijící v manželství mají ztělesňovat dlouhou a někdy drahou dobu učení.

Krize manželského života mají proto i rozměr a dosah duchovní, což si možná dost dobře neuvědomujeme. Skrze radosti a bolesti našeho života se vyslovuje Bůh - a ten nám přece má co říct.

Ostatní kapitoly z této knihy na tomto webu:

Autor: Georgette Blaquierová

(Související) texty k tématu:

Láska:

Kdo řekl, že láska je slepá? Ta jediná vidí dobře! Objevuje krásy, kde druzí nevidí nic...
Bez lásky lze vytvořit veliká díla, být slavný a obdivovaný. Naplnění však bez ní dojít nelze. Život bez lásky je prázdný a chladný. Bez lásky se život stává peklem a je nesnesitelný.
Jsi stvořen, abys byl milován Většina ptáků byla stvořena, aby létala. Být na zemi je pro ptáka omezení. A tak je to i s člověkem. Každý člověk byl stvořen, aby žil a byl milován. Žít a nebýt milován je omezení.
Další texty na k tématu láska zde

Láska v partnerství, manželství:
- Romantická zamilovanost je jen částí spektra lásky...
- Věrnost i v temnotě krizí lásky
- Manželství = sny v troskách?
- Manželství není vždy procházkou s kytkou v ruce...
- Milovat se navzájem znamená přizpůsobit se
- Otázky a odpovědi k tématu Manželské krize
- Další texty k tématu manželství, partnerství zde
- web www.manzelstvi.cz

Láska a sexualita:

Láska v rodině (a výchově):
- Příprava na rodičovství a výchovu s humorem :-)
- Děti nejsou záplaty
- Děti odrážejí naši ne/lásku - R. Campbell
- Láska se musí přelévat Z rozhovoru s P. V. Kodetem
- Když dítě nepřichází J. Fenclová
- Další texty k tématu rodina zde, výchova zde

Láska, vztahy, přátelství:

Každý (z nás) potřebuje lidi, kteří se k němu dobře chovají... Jako lidé máme mnohé potřeby. Potřebujme stravu, oblečení, někdy i léky. A nejvíc potřebujeme lidi. Ale ještě více potřebujeme lidi, kteří se k nám prostě dobře chovají, kteří nás mají rádi...
Pokud hledám pokoj a štěstí nejdříve v Bohu, jsem svobodnější vůči ostatním lidem ... aniž bych jim zazlíval, že neodpovídají mým očekáváním.
Přátelé nejsou dokonalí lidé Přítel není v žádném případě nějaký ideál. Aleksander Fredro žertem podotýká: "Přátele milujeme kvůli jejich nedostatkům, protože rádi objevíme u druhého nějakou tu chybičku."
Některé překážky zdravého přátelství Přátelství je požehnáním pro život každého člověka. Pro věřící je to zároveň jeden ze způsobů, kterými Bůh dává najevo, že on sám je naším přítelem.
Další texty k tématu láska, vztahy, přátelství